Nejznámější vitamin

Vitamin C  je určitě nejznámější a patří k nejrozšířenějším. Představuje 80 % veškeré potřeby vitaminů. Kolik ho náš organismus potřebuje, abychom zůstali zdraví, lze jen těžko odhadnout. Doporučená denní dávka stanovená vyhláškou zdravotnictví je 60 miligramů. Odborníci ale tvrdí, že potřeba „céčka“ je velmi individuální a závisí na mnoha okolnostech. Více by ho měli dostávat například kuřáci, cukrovkáři, lidé holdující červenému masu, ale také lidé chronicky nemocní.  Více ho potřebujeme také při stresu a v dobách chladných měsíců roku.

Postrach – kurděje

Skorbut neboli kurděje byly popsány už v roce 1550, ale až do 18. století byly nejčastější příčinou úmrtí námořníků. V roce 1747 skotský lékař James LInd testoval citrusové ovoce na britských námořnících, a objevil tak lék proti kurdějím. Dnes už jsou kurděje vzácné. Už 15 miligramů vitaminu C denně stačí chorobě zamezit. Setkat se s nimi můžeme jen výjimečně,  u starých lidí či narkomanů.

Ale až v roce 1928 byla v citronové šťávě identifikována aktivní složka – vitamin C. Jako první dokázal kyselinu askorbovou laboratorně izolovat nositel Nobelovy ceny dr. Albert Szent-Gyorgyi, který zemřel ve věku 93 let.

Vitamin C tvoří především kyselin askorbová, jeho chemický název je odvozen od schopnosti předcházet kurdějím (skorbutu). Vitamin C je rozpustný ve vodě. Organismus potřebuje kyselinu askorbovou pravidelně dodávat, protože ji nedokáže sám syntetizovat.
Jako fyziologicky optimální dávku uvádějí lékaři 200 mg denně. Potřeba kyseliny askorbové stoupá při:

• kouření, a to až o 50 až 100 procent
• při chladu, stresu, operaci, infekci, úrazech, fyzické námaze a nádorech
• u žen a dívek užívajících antikoncepci asi o sto procent
• v těhotenství asi o 30 a při kojení asi o 60 procent
• při dlouhodobém užívání kyseliny acetylsalicylové (aspirin, acylpyrin, anopyrin)

Poznáme nedostatek  a nadbytek vitaminu C?

Při nedostatku tohoto vitaminu praskají kapilární cévy a krev vniká do tkání, což způsobuje modřiny. Dalším příznakem je krvácení dásní při čištění zubů, snížená odolnost organismu, vypadávání zubů a vlasů, křehkost kostí, chudokrevnost, přibývání na váze, špatně se hojící rány, nespavost, depresivní nálady, záněty sliznic, křečové žíly, slabost, únava nebo neschopnost koncentrace.

Vstřebávání vitaminu C usnadňují bioflavonoidy a minerály vápník a hořčík. Vitamin C patří mezi nejchoulostivější vitaminy, které nám příroda dala. Je citlivý na kyslík, kovy a světlo, ničí ho také tepelná úprava, hluboké zmrazování a dále některé léky na kašel, acylpyrin, antibiotika, barbituráty, antikoncepční tablety.

Nadměrný příjem vitaminu C způsobuje zvýšení hladiny kyseliny močové a šťavelové v moči, snižuje hladinu cukru v krvi a způsobuje nadměrné vstřebávání železa. Dávka vyšší než čtyři gramy může zvýšit i výskyt ledvinových kamenů. Vysoké dávky kyseliny askorbové rovněž zvyšují vstřebávání rtuti a zatěžují játra.

Obranyschopnost a nachlazení

Vitamin C dokáže regenerovat tkáně a buňky, a zvyšovat tak odolnost organismu proti chorobám. Pro imunitní systém je téměř životně důležitý zejména pro funkci bílých krvinek působících v našem organismu jako ochrana stíhající nebezpečné mikroorganismy. Nevěřte však tomu, že vás tento vitamin ochrání před nachlazením. Tuto pověru už vědci vyvrátili. Výzkumy z roku 1995 prokázaly, že vitamin C takovým zázrakem není. Dokáže však zmírnit projevy nachlazení.  Existují však i klinické důkazy o tom, že vitamin C chrání proti širokému spektru virových onemocnění – neštovicím, spalničkám, virové pneumonii, hepatitidě atd.

Při infekcích stoupá potřeba vitaminu C dvacetkrát až čtyřicetkrát. Jeho přítomnost mobilizuje obranné síly proti nachlazení a infekčním onemocněním. Nejužitečnější je, vezmeme-li první dávku okamžitě při prvních příznacích nachlazení.  Při prováděných výzkumech byly nemocným podávány zvýšené dávky vitaminu C (100 mg denně) a doba nachlazení se tak zkrátila o 30%, což je téměř o jeden den. Také u starších lidí pomáhá vitamin C lépe zvládat infekce dýchacích cest. Při epidemiích nachlazení a chřipek je preventivní dávkou vitaminu C až 200 mg, ale pouze po dobu ohrožení.

Bez vitaminu C to nejde

Tento vitamin potřebují pro své fungování téměř všechnu buňky lidského těla. Podílí se totiž na stavbě mezibuněčné hmoty. To znamená, že je nezbytný pro správnou stavbu kostí, cév, šlach, svalů, kůže a zubů. Stabilizuje cévy, urychluje hojení, zlepšuje příjem železa z potravy a umožňuje jeho využití.

Nové výzkumy ukazují, že vitamin C zajišťuje ochranu před srdečními chorobami a jeho nedostatek má vliv na vznik srdečního infarktu a mrtvice, vyvolaných krevními sraženinami, neboť snížená hladina tohoto vitaminu zvyšuje riziko tvorby krevních sraženin. Také zpevňuje a udržuje pružné stěny cév od žil až po kapiláry. Nemocné srdce potřebuje značné množství vitaminu C, takže někdy spotřebuje všechen vitamin v organismu a na ostatní činnosti se již nedostává. To může mít vliv na celkovou imunitu organismu, a tedy zvýšenou náchylnost k různým onemocněním.

Je prokázáno, že pacienti s infarktem myokardu mají nízkou hladinu vitaminu C v séru. Lékaři také zjistili, že vitamin C je účinný i v prevenci retenózy (opakované zúžení srdečních tepen po provedené angioplastice). Studie, kterou provedli vědci z bostonské univerzity, dokazuje, že se kyselina askorbová podílí na snižování vysokého krevního tlaku. Za tuto schopnost vděčí prý mechanismu ochrany oxidů dusíku, které diletačně působí na cévní stěny.

Vitamin C se podílí i na odbourávání cholesterolu v játrech, čímž slouží jako prevence proti ateroskleróze. Na tomto základě byl vyvinut léčebný postup založený na vysokých dávkách vitaminu C. Důležitou roli hraje i dostatečný přísun dalších látek, zejména vitaminu E a kyseliny nikotinové.

Zrak a paměť

Vitamin C působí blahodárně na oči – pozitivně působí při léčbě zeleného zákalu a může působit léčivě i na šedý zákal. U některých osob se šedým zákalem bylo prokázáno výrazné zlepšení zraku při užívání 350 mg vitaminu C denně.
Mozková kůra má zvýšený obsah kyseliny askorbové, což znamená, že vitamin C má přímý vztah k mentálním činnostem, jako jsou paměť, postřeh a soustředěnost. Při nedostatku kyseliny askorbové se tyto schopnosti snižují a mohou být zvyšovány prostřednictvím léčebných dávek vitaminu C.

Vitamin C je taktéž přirozeným antihistaminikem a pomáhá předcházet alergiím. Vysoké dávky dokážou blokovat účinek látek, které vznikají v těle jako odpověď na podráždění alergeny. Také napomáhá při léčbě i prevenci astmatických příznaků.

Krásná s vitaminem C

Céčko je nezbytné pro tvorbu kolagenu, čímž ovlivňuje dobrý stav všech tkání včetně svalů, kostí, šlach, cév a kůže, a je důležitý při všech regeneračních procesech v organismu. Je prokázáno, že projevy stárnutí jsou přímo vázány na kolageny. Kolagen je substance tvořící 40% proteinů v organismu. Udržuje pružnost buněk naší tkáně. Čím méně kolagenu budeme mít, tím více bude pokožka vystavena  procesu stárnutí a vzniku vrásek. Vitamin C rovněž působí na kvalitu vlasů. Nedostatek vitaminu C u starších lidí vyvolává mnoho příznaků stáří, například svraštěliny, ohnutá záda, tmavé skvrny na pokožce, vznik podlitin.

Co na talíř

Nejvíce tohoto vitaminu se tvoří v plodech šípků, které jsou jedním z nejbohatších přírodních zdrojů. Dobrým zdrojem je také petrželová nať, která je pro bohatý obsah dalších vitaminů a minerálních látek velmi cennou potravinou. K hlavním zdrojům patří ovoce (černý rybíz, citrusy, kiwi, jahody, papája) a zelenina (červená paprika, brokolice, růžičková a hlávková kapusta, kedluben, mrkev).

Vitamin C v infuzích

Léčba pomocí infuzí vitaminu C je rozšířená zejména v Německu, kde pomáhá mimo jiné i lidem trpícím syndromem vyhoření a lidem s chronickou únavou. Léčba pomocí infuzí vysokých dávek vitaminu u nás není hrazena pojišťovnami, pacient si ji musí zaplatit sám. V experimentálních studiích se zatím ukázalo, že vysoké dávky vitaminu C dokonce redukují růst některých nádorů. Vědci také mají za prokázané, že vitaminové infuze zlepšují kvalitu života pacientů v posledním stadiu rakoviny. Zde je vitamin součástí takzvané paliativní neboli tišící léčby.