Zdravé otužování
Otužujete-li se pravidelně, bezesporu se to pozitivně odrazí na vašem zdravotním stavu, díky pozvolnému zvykání si na studenou vodu se tělo dokáže lépe přizpůsobit teplotním výkyvům okolí a zvyšuje se odolnost organismu vůči nachlazení a respiračním onemocněním.
Cítit lépe se můžete prakticky ihned – to je v podstatě chemický efekt, kdy se po vylezení z chladné vody vyplavují endorfiny a další hormony štěstí. Co se konkrétního projevu na přínosu pro zdraví týče, je to individuální a záleží i na tom, jak intenzivně kdo začne. Někdo může příznivé následky pozorovat již po třech týdnech, někdo po dvou měsících.
Existují dvě možnosti, jak začít. Buď ve sprše – s tím je možné začít kdykoli. Po klasickém osprchování přepnout kohoutek na chladnější vodu nebo klidně i na studenou, jak se kdo cítí, a postupně každou další sprchu prodlužovat dobu strávenou v chladné vodě, případně vodu stále zchlazovat. Druhá možnost je „přírodní“ – s koncem léta nepřestanete plavat ve venkovních vodách, ale pokračujete dál, až do zimy. Jak voda chladne postupně, zvyknete si.
Otužilí lidé mají schopnost uchovat si dostatečnou teplotu těla, i když je venku pořádná zima. Lidé „choulostiví“ takovou výhodu nemají. I při nevelkém ochlazení se u nich sníží teplota okrajových částí těla a dýchacích sliznic. Usnadní se tím pronikání nejrůznějších virů do organismu.
Otužování a děti
S otužováním je dobré začít u dětí předškolního věku. Malé děti jsou v důsledku méně vyvinutého imunitního systému zvlášť náchylné k nemocem z nachlazení, jako jsou rýmy, záněty nosohltanu, průdušek nebo plic. Pokud začnete dítě brzy otužovat, může se častým nemocem vyhnout.
I když se to možná zdá logické, není dobré začínat s otužováním v zimě. Mohl by totiž nastat opačný efekt. Dítě by v mrazivém počasí mohlo neustále prochládat. Otužovací program je vhodné naplánovat na jaro nebo podzim, kdy je počasí příznivější.
Začínejte postupným smáčením jednotlivých částí těla ve vodě teplé 30 až 34 stupňů. Navlhčenou a mírně vyždímanou žínkou svlažujte obličej a krk, horní končetiny, trup a dolní končetiny. Jednotlivé části těla hned po namočení osušte ručníkem. U citlivějších dětí je možné zpočátku vynechat dolní polovinu těla. Teplotu vody vždy po několika dnech snižte o jeden stupeň. Během jednoho až dvou měsíců byste se měli dostat ke dvaceti stupňům. Na této úrovni můžete zůstat nebo přejít k dalšímu stupni – ke sprchování. Podobně jako u smáčení je dobré začít vodou příjemné teploty – ideální je kolem třiceti stupňů. Voda má asi dvě minuty rovnoměrně stékat po celém těle. Pak pokožku dítěte dobře vysušte a promasírujte. Dítě ihned oblečte. Po několika dnech snižte teplotu vždy o jeden stupeň na konečných asi dvacet stupňů.
Děti snášejí otužování zpravidla dobře. Pokud se u nich postupuje s citem, můžete bez obav začít už po šestinedělí. Samozřejmě velmi mírnou formou, třeba otíráním studenou žínkou. S postupem času je možné miminko otužovat více, ale rozhodně to nepřehánět. Na dítěti dobře poznáte, kde je rozumná míra. Velmi vhodné je udělat z otužování součást hry, nějaký rituál.
S otužováním může začít i těhotná žena, samozřejmě po dohodě s lékařem. I nastávající mamince může otužování pomoci. Dítě je v plodové vodě velmi dobře chráněno, chlad z povrchového otužování maminky se k němu dostat nemůže. Na kojení studená voda vliv má.
Kdy otužování není vhodné
Pro osoby s vážnějším onemocněním srdce, močových cest a ledvin či neurologickým onemocněním (například epilepsií) je otužování, respektive pobyt ve studené vodě riskantní a není doporučován. Pokud si nejste jisti, zda pro vás otužování je, či není vhodné, konzultujte svůj úmysl s lékařem.
Při akutních onemocněních včetně rýmy nebo kašle je nutné otužování přerušit a vrátit se k němu až po odeznění příznaků. Nenavazujte ale na teplotách, kterých jste již při otužování dosáhli. Tělo si musí na chlad opětovně zvyknout. Organismus si odolnost vůči chladu pamatuje jen po určitou omezenou dobu. Ta je u každého individuální a po několika týdnech či měsících se ztratí úplně.
