Klidní díky hořčíku

Hořčík neboli magnézium je znám jako minerální látka, která patří mezi prvky ze skupiny alkalických kovů. Hořčík je v přírodě velice rozšířený, ale nikdy na něj nenarazíme samostatně, ale vždy jej najdeme ve spojení s jinými látkami. Mezi nejznámější minerály obsahující hořčík patří například azbest, dolomit nebo magnezit. Tento prvek hraje významnou roli také v rostlinné říši, protože je důležitá součást chlorofylu, a proto je nezbytný pro fotosyntézu rostlin. Dále slouží jako aktivátor důležitých enzymů, například látkové výměny uhlohydrátů a umožňuje přenos a přijímání fosfátů. Při nedostatku hořčíku reagují rostliny nedostatečnou tvorbou listové zeleně, ovocné stromy ztrácejí brzy plody a nemohou dostatečně dozrát.

Rozhýbejte svaly

Hořčík je důležitá látka pro pohybový a svalový systém. Tento prvek se podílí na každém druhu produkce energie v organismu a aktivuje zhruba 325 enzymů. Bez hořčíku nemůže řádně fungovat nervová soustava, ani srdce a svaly. Doporučená denní dávka hořčíku činí u žen zhruba 350 miligramů. Zhruba 60 procent tělesných zásob hořčíku se nachází v systému kostry a zbylých 40 procent najdeme v tělesných tkáních. Srdce a mozek, kosterní svalstvo, játra, a ledviny stejně jako štítná žláza jsou zásobování hořčíkem na prvním místě.

Chronický stres

O tom, že chronický stres organismu škodí jak po psychické tak i po fyzické stránce není pochyb. Dá se říci, že pokud stres působí na organismus delší dobu, tak se chová jako jed. Opakem je pozitivní eustres, který nás ovlivňuje pozitivně a nabuzuje nás k pozitivním výkonům. Vědci objevili v organismu mechanismus, který se nazývá senzitivizace a při něm dochází neustále k „zapínání“ vlastního varovného systému. Stále častěji se stává, že i při sebemenších maličkostech se organismus dostává do stavu alarmující pohotovosti, která byla odpradávna nutná při životu ohrožujících událostech. Stresové hormony – adrenalin, noradrenalin a dopamin jsou aktivovány, a to vede ke zvýšení krevního tlaku, srdečního tepu a k mobilizaci cukru bohatého na energii. Aby mohlo dojít k rychlé mobilizaci organismu, nastává jeho vzbouření. Především starší lidé mají zvýšenou spotřebu hořčíku a deficit tohoto prvku se u nich vyrovnává velice těžce.

Spouštěče stresu

Stresory, které spouštějí stres a také reakce na stres se během vývoje lidstva výrazně změnily. Naše tělo reaguje stále podle osvědčených a již tisíciletí vyzkoušených pravidel. Dnes nás rozladí sebemenší maličkost, kterou následně kompenzujeme cigaretami, jídlem apod. Pravěký člověk spotřeboval své tělesné rezervy při namáhavém útěku před ohrožením. Velmi málo používáme tělesné odreagování, přejídáme se potravinami a poživatinami, což nás stres ještě více zvyšuje. Výsledkem je podrážděnost, agresivita, kolísání nálady, porucha spánku apod. Vlivem trvalého stresu dochází k přetěžování žláz s vnitřní sekrecí. Štítná žláza následně odpovídá značným omezením látkové výměny a funkce slinivky břišní ztrácí rovnováhu.

Boj nebo útěk?

Při možném ohrožení docházíí k mobilizaci rezerv v organismu několik minut poté, kdy bylo tělo uvedeno do stavu pohotovosti. Jestliže dochází k takovým stresovým situacím nadmíru často, může být důsledkem chronické poškození organismu. Chronický distres má velký vliv především na mozek, žaludek a střeva, imunitní systém a cévní soustavu. Může také dojit ke spouštění závažné nemoci.

Pevné nervy

Hořčík funguje jako přírodní uklidňující prostředek. Nedostatek hořčíku se projevuje tiky svalstva, křečemi lýtek a chodidel a v nepravidelném tepu. Nejcitlivěji reaguje na nedostatek hořčíku mozek, kdy při jeho dlouhodobém nedostatku dochází k dezorientaci, zmatenosti, depresím nebo dokonce bludným představám.

Aktivace enzymů

Jak již byl řečeno, hořčík ovlivňuje více než 300 enzymů a tyto řídící látky umožňují chemické procesy zpomalením nebo zrychlením látkové výměny, aniž by se při tomto procesu samy měnily. Některé enzymy potřebují pro své působení určité spolupracující faktory nebo kovové ionty, jiné potřebují další enzymy. Řídící látky mohou být vázány na zcela určité struktury, existují např. enzymy buněk a buněčných jader nebo enzymy membrán. Mimo to se mohou vyskytovat v tělesných tekutinách jako trávicí nebo sérové enzymy.

Návrat energie

S rostoucím množstvím hořčíku v krvi a buňkách, roste také výkonnost. Pokud je obsah této minerální látky dostatečný, je také lépe prokrvený mozek, spánek je kvalitní, dochází ke zlepšení regenerační schopnosti organismu. Každodenní stres je při dobrém zásobování hořčíkem odbouráván a organismus lépe zvládá fyzickou i psychickou zátěž. Hořčík jako kvalitní zdroj energie pro nervy a svaly rozšiřuje cévy a zlepšuje přenos kyslíku k buňkám. S hořčíkem lze zlepšit potíže s prokrvením, zvláště problém se studenými končetinami. Hořčík podporuje dobrou náladu a je elixírem pro mladistvou duši.

Co vše ovlivňuje hořčík?

• Hořčík se podílí štěpení tuku z potravy na mastné kyseliny a snižuje cholesterol.
• Hořčík významně řídí řadu enzymů, které kontrolují proces odbourávání hroznového cukru.
• Hořčík podporuje získávání energie v elektrárnách buněk, mitochondriích a reguluje prostupnost buněčných stěn pro životně důležité minerály.
• Hořčík řídí prostupnost cév a pomocí něho můžeme zabránit usazeninám a hypertenzi.
• Hořčík spolu s vitamínem E omezuje oxidaci mastných kyselin a kyslíku a zabraňuje tvorbě nadbytečných volných radikálů.

Diety

Pro některé ženy je držení diety celoživotní koníček. Místo rozumných stravovacích zvyklostí týrají tělo extrémními hladovkami, a to kromě známého jo-jo efektu způsobuje nízkou hladinu hořčíku.

V důsledku diet se u mnohých objevuje pokles výkonnosti, špatná nálada, emoční labilita a negativismus. V průběhu diety je potřeba hořčíku zhruba dvakrát vyšší než u běžného způsobu stravování. Velkým zlodějem hořčíku je alkohol, který kromě příjmu prázdných kalorií způsobuje špatnou regeneraci tkáně jater. Je prokázáno, že také jedinci, kteří konzumují alkohol jen občasně, mají zhruba šest hodin po požití alkoholu vyloučené zvýšené množství hořčíku z organismu.