Krevní tlak pod kontrolou

Vysoký ani nízký tlak nebolí. Oba extrémy – jak příliš vysoké, tak příliš nízké hodnoty tlaku mohou být životu nebezpečné. Mnoho lidí má vysoký krevní tak neboli hypertenzi, aniž o tom vědí. Vysoký krevní tlak nemá žádné příznaky. Přesto způsobuje poškození tepen a životně důležitých orgánů v těle. Proto je hypertenze nazývána také tichý zabiják.

Optimální hodnoty krevního tlaku jsou do 120/80. Za normální jsou považovány hodnoty do 139/89. Čím blíže je pacient této hranici, tím vyšší kardiovaskulární riziko má. Mírná hypertenze 1. stupně se pohybuje od 140-159/90-99. Středně závažná hypertenze je od 160-179/100-109. Závažný 3. stupeň překračuje hodnoty 180/110. Při měření tlaku jsou důležitá obě uváděná čísla. První hodnota, tedy číslo vyšší, odpovídá systolickému tlaku, zatímco druhá hodnota uvádí tlak diastolický.
Normální krevní talk je tedy 120/80 torrů. Během dne ale tato hodnota podléhá značným výkyvům. Krevní tlak ovlivňuje psychická zátěž, tréma, zloba i radost, stres, fyzická námaha, ale i počasí. Pokud lidé trpí vysokým krevním tlakem za stabilizovaného stavu, tak jakékoli výkyvy počasí, zejména velká vedra jsou pro organismus stresující.

Na tlak a jeho hodnoty existují lékařské tabulky, ale i hodnoty tlaku mohou být relativní. Pro někoho je normální tlak 140/90, pro jiného, například štíhlé mladé ženy, je to 100/60. Je ale pravda, že při klidových hodnotách 140/90 už tlak prokazatelně škodí, a proto je nutné ho upravit medikamenty. Vysoký tlak poškozuje cévy v celém těle, zvláště pak v mozku a v srdci a také v oku.

Vysoký tlak většiny pacientů je důsledkem moderního života. Asi v 95 procentech případů se jedná o takzvanou primární hypertenzi (zbylých pět procent je důsledkem jiné choroby). U primární hypertenze sice není známá přesná příčina vzniku, ale velmi dobře jsou popsány faktory, které mohou k vyššímu tlaku přispět: nadváha, nedostatek tělesné aktivity, kouření, nadměrné množství soli a naopak nedostatek draslíku ve stravě, stres, vysoký věk a některé další zdravotní potíže (vysoký cholesterol, cukrovka, onemocnění ledvin). Vysoký tlak se také do značné míry dědí.

V České republice trpí vysokým krevním tlakem 35 procent dospělé populace ve věku od 25 do 64 let. Třetina o tom však vůbec neví, neboť se ještě neprojevily zdravotní komplikace. Na nemoci způsobené vysokým krevním tlakem celosvětově umírá 7 milionů lidí. Kardiovaskulární choroby jsou zodpovědné za téměř polovinu všech úmrtí v Evropě, zabíjejí více než všechny typy rakoviny.

Nenápadné příznaky

Někteří lidé na sobě zvýšený tlak poznají. U některých pacientů se přihlásí jako zrychlený a nepravidelný srdeční tep, pocit bušení srdce. Jiní se mohou cítit nevýkonní, nepřiměřeně se zadýchávají při námaze. Někoho naopak může často bolest hlava, mívá rozmlžené vidění či závratě, případně častěji krvácí z nosu. Většina pacientů ale potíže nemá a vysoký tlak se může odhalit až ve chvíli, kdy dosáhne nebezpečné úrovně: buď kvůli následkům dlouhodobě zvýšeného tlaku, nebo ve formě takzvané hypertenzní krize. Při ní tlak vyskočí na nebezpečnou úroveň, člověk se dusí, má silné bolesti hlavy nebo poruchy zraku – tento stav vyžaduje okamžitou hospitalizaci.

Vysoký krevní tlak je rizikový především v souvislosti s vyšším výskytem tzv. fibrilace síní. To je srdeční arytmie, kdy srdce pracuje chaoticky, nepravidelně se stahuje, není s to pumpovat krev. To může v důsledku znamenat i ischemickou cévní mozkovou příhodu (mozkovou mrtvici). Fibrilace síní je záludná, protože může mít řadu nevýrazných příznaků.

Ani nízký tlak není dobrý

Na pozoru bychom se měli mít i před nízkými hodnotami tlaku. O hypotenzi neboli nízkém krevním tlaku mluvíme většinou tehdy, když je naměřená hodnota systolického krevního tlaku nižší než 100 torrů. Na dobrém krevním tlaku je závislé prokrvení a dodávka kyslíku do všech orgánů. Lidé s nízkým tlakem mívají studené ruce a nohy a bývají více unaveni, ale podstatnější je, že mohou mít problémy s orgány citlivými na špatné prokrvení. Nebezpečnou komplikací při příliš nízkém tlaku mohou být i úrazy způsobené pády při motání hlavy nebo mdlobách. Běžným projevem nízkého tlaku jsou mžitky před očima a slabost. Pro zvýšení krevního tlaku se doporučuje káva a silný čaj. Pomáhá i zvyšování fyzické odolnosti – pravidelný sport (běh, plavání, aerobik).

Pravidelné měření

Existují dobré domácí tlakoměry, díky kterým si můžete krevní tlak sledovat pravidelně v daném čase a za normálních každodenních podmínek. Tím se vyhnete riziku, že kvůli nervozitě v cizím prostředí ordinace lékaře naměříte zkreslené hodnoty. Před měřením krevního tlaku je ale třeba sedět v klidu několik minut v pokud možno tiché místnosti.

Vždy je třeba měřit tlak krve dvakrát s časovým intervalem 1-2 minuty, případně i potřetí, pokud jsou první dvě měření hodně rozdílná. Měření krevního tlaku je vhodné provádět ráno a večer, před užitím léků a vždy při potížích, které mohou vzniknout z vysokých hodnot tlaku krve. Nejdůležitějších výsledků dosáhnete ráno ihned po probuzení, pokud je váš organismus ještě v klidu. Měření může ovlivnit i stav cév, proto měřte poprvé na obou rukou. Lidé s cukrovkou nebo nízkým tlakem by si měli tlak měřit vestoje. Jednorázově naměřená zvýšená hodnota přitom ještě neznamená problém. Je popsán tzv. efekt bílého pláště, který způsobuje, že samo měření člověku vyžene tlak vzhůru. Pokud by se ale vyšší tlak objevil opakovaně a potíže potvrdilo i vyšetření EKG a další, je na místě nasadit léčbu.

Na snížení krevního tlaku se podává několik medikamentů. První volbou mohu být diuretika, která pomohu ledvinám vyloučit z těla více moči a s ní i přebytečný sodík a vodu, což snižuje objem krve. Pomoci mohou i betablokátory, které šetří srdeční sval. Léky se mají užívat přesně, každý den přibližně ve stejný čas. Působí totiž po určitý časový interval.