Slevy s ČPZP 2019

Jde stárnout pomaleji?

Je velký paradox, že všichni by chtěli žít dlouho, ale nikdo přitom nechce zůstat starý. Kdy vlastně stárnutí začíná a šlo by ho nějakým způsobem obelstít? Stále hledáme ty zázračné recepty na krásu, maskujeme známky opotřebování a máme strach z tělesných změn. Současná medicína jistě udělala velký krok dopředu, ale o své tělo, pohyb a vyváženou stravu se musíme postarat my sami, protože i přes neuvěřitelný pokrok medicíny nejsme schopni zůstat bez zdravotních potíží. Lidský věk se neustále prodlužuje a průměrná délka života se v průmyslových zemích za posledních sto let dokonce zdvojnásobila.

Gerontologie a geriatrie

Gerontologie je věda zabývající se stárnutím a geriatrie je obor, který se věnuje problematice starých lidí, především psychickým, protože těch ve starším věku velice přibývá. Současné výzkumy poukazují na skutečnost, že velká část současných smrtelných chorob, která postihuje především osoby nad 65 let věku, je odvratitelná, v případě, že se včas zahájí prevence.

Oběhová onemocnění a rakovina

Oběhová onemocnění a rakovina patří mezi nejčastější příčiny úmrtí. Po 30.roce věku dochází především u nesportovců k významnému poklesu schopnosti přijmout kyslík. Fyzická výkonnost a imunita je závislá na kyslíku. Obvyklá osvěta týkající se fyzického zatížení organismu je již dávno známa. Cvičení a přiměřený fyzický pohyb je účinnou obranou také proti obezitě, zpomaluje se stárnutím spojený významný pokles schopnosti využití kyslíku a snižuje progresivní probíhající ztráty svalové hmoty.

Zhoršené zásobení krví

Ve starším věku dochází ke zhoršení zásobení orgánů krví a zároveň klesá citlivost velkého množství cílových tkání k hormonům Z těchto důvodů může i přes neporušenou produkci hormonů dojít ke vzniku onemocnění, zpravidla spojenému s nedostatkem některého z hormonů. Jedním z příkladů může být pokles citlivosti na inzulin. Důsledkem toho je zhoršení glukozónové tolerance u senilních diabetiků. V některých případech nepomáhá ani podávání inzulinu.

Tolerance k zátěži

V průběhu stárnutí dochází také k poklesu činnosti autonomního vegetativního nervového systému, který produkuje důležité látky nazývané neurotransmitery. Výsledkem jsou změny regulace krevního tlaku, produkce tepla, poruch spánku a bdělosti a také zhoršení mentálních funkcí. Se sníženou odolností vůči psychické i fyzické zátěži dochází ke snížené produkci „poplašných hormonů“. Vlivem stárnutí klesá produkce steroidních hormonů a steroidní hormony ovlivňují kostní metabolismus, což má dopad na vznik osteoporózy.

Stav štítné žlázy

Ve stáří stoupá výskyt autoimunitních onemocnění, která mohou postihnout štítnou žlázu. S její činností souvisí mnoho poruch například arteroskleróza nebo diabetes. Na sníženou funkci štítné žlázy doplácejí především ženy, a to nezaviněným nárůstem tělesné hmotnosti, předčasným nástupem klimakteria, sníženou odolností vůči stresu nebo zvýšenou únavou. Problémy se však nevyhýbají ani mužům v produktivním věku. Opakem snížené činnosti štítné žlázy je tyreotoxikóza. Jedná se o velmi nebezpečný stav, který ohrožuje postiženého, protože může dojít k fibrilaci srdce. Chronická tyreotoxikóza se navenek projevuje „vyboulenýma očima“ (Basedova choroba).

Inzulin

Pokles tvorby inzulinu spolu se sníženou citlivosti tkání nahrává rozvoji tzv. senilní cukrovky. Ta se projevuje především sníženou tolerancí k většímu množství glukózy. Velmi negativně působí chronické a časté hladovění, výrazný nedostatek potravinových zdrojů cukru, zejména sacharózy. Mezi účinná opatření patří fyzická aktivita a konzumace potravin s úzkým glykemickým indexem.

Obnova buněk

V organismu dochází neustále k obnově buněk a podle určitých geneticky pevně daných dědičných dispozic dochází k tvorbě nových buněk. Za sekundu vznikne zhruba deset miliónů nových buněčných jednotek z nepostradatelného stavebního materiálu potravy za pomocí kyslíku. Například jedna kožní buňka žije 14 dní a buňka žaludeční sliznice pět dní. V organismu ovšem pracují vnitřní hodiny, které dávají schopnosti obnovy buněk přirozené hranice. V lidské buňce dochází k tomu, že bílkoviny, tuky a součásti genetické substance se vyrábějí nepřetržitě, odbourávají, recyklují, odklízejí, spotřebovávají a vylučují. K procesům transportu dochází také mezi buňkou a jejím bezprostředním okolím.

Jak tikají biologické hodiny?

Činnost biologických hodin závisí na mnoha různých vlivech a pracují u každého člověka zcela individuálně. Aktuální rychlost se odvíjí od genů, dědičných dispozic, osobního životního stylu, celkovém zdravotním stavu a případném užívání léků, spotřeby nikotinu atd. Procesy v našich buňkách jsou komplexní a mnohostranné a jakékoli ovlivnění nezdravým způsobem života (např. nedostatečným přísunem živin) vede nejprve skrytě a nepozorovaně ke genetickým defektům. Jestliže dochází ke změnám dědičné substance, vykonávají buňky svou práci a reprodukci značně nedostatečně. Prvním projevem takového stavu je podrážděnost, únava, vnitřní napětí, ztráta výkonnosti a snížení celkové obranyschopnosti organismu.

Gen proti stárnutí

Podle této nové teorie objevili vědci gen, který řídí produkci bílkoviny, která by údajně mohla být zdrojem stárnutí. Možná, že tato bílkovina stojí za blokací hormonu melatoninu. Tento hormon mimo jiné účinně pomáhá proti nespavosti v důsledku stresu a depresí. Velmi účinný je také pro cestovatele, kteří často řeší problém se změnou časových pásem.

Jídlo a způsob stravování

V současné době, kdy se na nás ze všech stran doslova „valí“ reklamy se slogany rychlého občerstvení je těžké odolat jednoduché přípravě jídel, ale to se nám může záhy velice vymstít. Pro naše zdraví je důležitý obsah a kvalita potravin, ne lákavý obal a reklama. Zdravé a čisté potraviny jsou neoddělitelnou součástí zdravého životního stylu. Jestliže moderní člověk konzumuje stále více sladkostí, tučných jídel a průmyslově vyráběných potravin a stravuje se velice nepravidelně, je pak nadváha nebo cukrovka jasným důsledkem.

Nadváha není jen ošklivý vzhled

Nadváha ovlivňuje kromě našeho vzhledu také psychiku a je často výchozím bodem pro vznik mnoha nemocí, které mohou později ovlivnit kvalitu a délku našeho života. V mnoha případech stačí, abychom snížili naši hmotnost o pět nebo deset kilogramů a výrazně zlepšíme krevní tlak nebo problémy s klouby. Spolu s absencí pohybu vede nadváha k celé řadě nemocí a okrádá nás o cenné zdraví a čas života. Jedno ze základních pravidel prevence stárnutí znamená: Pryč s nadbytečnými kilogramy!

Volné radikály

Mnohé výzkumu o stárnutí zastávají tzv. „somatickou mutační teorii“. Jedná se o soubor změn, které mají rozhodující důsledky pro celý organismus následně mu způsobují škody. Příčiny takových mutací mohou být rentgenové paprsky nebo radioaktivita, ale také látky, které jsou obsaženy v tabákovém kouři. Volné radikály vznikají mnoha způsoby, nejčastěji v důsledku oxidace (tukové látky se při získávání energie v buňkách spojují s kyslíkem).

Kyslík

Kyslík je pohonná látka, která aktivuje všechny procesy života a látková výměny. Tuk, který je uložen v orgánech a tkáních i lipid, které cirkulují v krvi se neustále spojují s kyslíkem (průběžně oxidují a vznikají volné radikály). Pokud je tělo v rovnováze, probíhají tyto reakce klidně a zcela neškodně. V případě, že se tvoří extrémně velké množství volných radikálů, dochází k zapojení vlastních bílkovin. Tím dochází k tvrdnutí tkání a jemné cévy se zanášejí, klesá schopnost obnovy buněk.

Proč žijí některé národy déle?

Pět přírodních národů nám ukazuje, že člověk se může dožít velmi vysokého věku. Nejznámější z těchto národů jsou Hunzové žijící v jednom údolí pohoří Kárakoram na severu Himalájí. Vědci se snažili zkoumat stravu Hunzů, která je složena z celozrnných produktů a výhonků ovoce a zeleniny, především meruněk. Konzumovali také velké množství kysaných výrobků z kozího mléka. Jedli méně másla, pili čaj a občas také pili víno. Někteří z nich občas kouřili. Nelze však říct, že strava byla jediným důvodem jejich mimořádné dlouhověkosti, protože sousední národy žijící ve stejných geografických podmínkách se dožívaly stejného věku jako lidé žijící na západě. Vědci také našli několik dalších národů žijících do 120 let (např. Armény, Abcházy, indiány v peruánských Andách. Všechny tyto národy měly jedno společné, žily mimo civilizaci v osamělých horských údolích a využívaly k zavlažování svých polí výhradně ledovcovou vodu.

Voda živá

Náš organismus se skládá z 80 procent vody. Toto zdravé zavlažování udržuje naše buňky v pohybu. Voda je základním předpokladem výroby trávicích šťáv, transportu a zhodnocování živin a také zbavování toxinů a usazenin. Bohužel voda, kterou získáváme z vodovodu, není ve většině případů vhodná k okamžité konzumaci.

Fyzické zatížení

Aby byla zachována rovnováha mezi zásobování živinami a výkonností jednotlivých orgánů, musíme svůj organismus optimálně zatížit (především velké svalové skupiny). Současný člověk je velice pohodlný a mnohé technické vymoženosti nám život velice usnadňují. V ideálním případě bychom měli být alespoň jednu hodinu denně fyzicky aktivní (práce na zahradě, plavání, jízda na kole, procházky apod.). Na ochranu před srdečním infarktem postačí dokonce pouze půl hodina pohybu denně.

Mozek

Zní to skoro neuvěřitelně, vlivem postupujícího stárnutí dochází k zmenšování mozku. Nabízí se teorie, že souběžně dochází k poklesu kapacity krátkodobé paměti, zhoršuje se schopnost udržet pozornost, zpomaluje se rychlost reakcí, klesá rychlost nervosvalového přenosu a v souvislosti s ním se zhoršuje koordinace při složitějších pohybech. Dále dochází ke zkrácené době spánku a mění se jeho jednotlivé fáze. Starší člověk krátce usíná přes den, obtížně se aktivuje, spánek je povrchní a v jeho průběhu dochází ke krátkým výpadkům dechu.

Trampolína

Celá řada chorob vzniká váznutím cirkulace lymfy v organismu. Dochází ke vzniku toxinů a kyselin v mezibuněčných prostorách a vázne detoxikace buněk. Jednou z velmi účinných strategií, jak rozhýbat cirkulaci lymfy, je pořídit si mini trampolínu. Jestliže ráno a večer skáčeme pouze několik minut, rozpohybujeme lymfu zcela dostatečným způsobem. Žádné jiné opatření kromě joggingunemůže cirkulaci oživit tak silným způsobem jako je právě skákání na trampolíně. Pohyb bychom měli doplnit protahovacími cviky.

Hotovky raději ne

Mezi velké útočníky na naše zdraví patří denaturované potraviny a chemie. Velká část všech zemědělských výrobků je zpracována na hotové zboží (tzv. hotovky). Aby nás nepřešla chuť a jídlo nám chutnalo, dochází k chemické úpravě vzhledu, chuti i konzistenci. Výrobci mají k dispozici velké množství barviv, zesilovače chuti, emulgátory, stabilizátory, ředidla, konzervační činidla atd. Nakonec je výrobek naplněn do plastových obalů nebo kovových konzerv.

Plasty

Plast obsahuje podobné estrogeny jako pesticidy. Konzervy, které jsou uvnitř vyloženy plastem, předávají část kovů, především pokud je jejich obsah kyselý. Zcela nejhorší je to u plechovkových nápojů, které obsahují kyselinu uhličitou. Hliník je spojen s nárůstem onemocnění Alzheimerovou chorobou a dalšími poruchami.

Sója

Sója je v současné době velmi diskutovaným tématem. Mnozí lidé, kteří dbají na své zdraví,dávají přednost sójovým výrobkům jako náhradě mléčných výrobků, ženy v klimakteriu doufají ve vyváženost hormonů díky rostlinným estrogenům v sóje, vegetariáni kupují tofu a sójové maso jako rostlinný zdroj bílkovin. Objevují se však stále větší hlasy, že sója více škodí, než prospívá. Nadýmání a trávicí potíže po konzumaci sóji jsou znamení, že zde něco není zcela v pořádku. Mnohé sójové výrobky, především sójové maso a sójové výtažky prošly rozsáhlým zpracováním. Při tom byly proteiny denaturovány a mastné kyseliny žlukly. Jako vedlejší produkt tohoto zpracování vznikají volné glutámové kyseliny, silný nervový jed, stejně jako rakovinotvorné látky. Sójové boby obsahují ze všech zkoumaných potravinářských rostlin nejvíce rytinové kyseliny, což je látka blokující vstřebávání minerálů a stopových prvků.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205