Crohnova choroba
Crohnova nemoc je dlouhodobé zánětlivé onemocnění imunitního původu v zažívacím traktu, jež ovlivňuje především ileum (kyčelník), což je místo, kde se tenké střevo napojuje na tlusté střevo. Zánět postihuje střevo do hloubky (v celé šířce stěny), důsledkem je pak sklon ke zužování střeva a tvorbě píštělí a abscesů. Nicméně příznaky této choroby se mohou projevit kdekoliv v zažívacím traktu, od úst až po konečník.
K příznakům patří průjem, úbytek váhy, bolesti v břiše a nedostatečné vstřebávání živin. Rovněž se může projevit zvýšenou tělesnou teplotou. V závažnějších případech může dojít ke krvácení a následné chudokrevnosti. Tato nemoc mívá zpravidla období částečné úlevy, ale je neléčitelná. Vyléčení bývá možné až po chirurgickém zákroku.
Crohnova nemoc má mnoho společných znaků s ulcerózní kolitidou (projevuje se krvavými průjmy, zasahuje tlusté střevo a konečník, zánět je spíš mělký, neprostupuje stěnou). Obě tyto nemoci zařazujeme mezi nespecifické střevní záněty, rozdíly nacházíme zejména v místě a rozsahu postižení střeva. Ani v případě ulcerózní kolitidy neznáme příčinu onemocnění. Střeva, nejčastěji pak konečník, nevykazují pouze zánět, ale navíc ještě jsou ulcerózní. K příznakům patří krev a hleny ve stolici, průjem, úbytek na váze a bolesti v žaludku. Tato nemoc není běžná u dětí, ale pokud se objeví, zpravidla se rozvine v období adolescence a trvá celý život.
Crohnova nemoc se může vyskytovat u dětí i dospělých – nebezpečí jejího výskytu je vyšší v pozdějším dětském věku a na počátku adolescence a pak až po šedesátém roce věku. Častěji se projevuje u žen než u mužů a může se objevovat i v rodinné anamnéze. Děti s touto anamnézou zpravidla pomaleji rostou. Rovněž může být zasažen sexuální vývoj. Na druhou stranu se neukázalo žádné spojení mezi Crohnovou nemocí a rakovinou.
Vznik onemocnění
Jednoznačná příčina onemocnění není objasněna – většina závěrů hovoří o vlivu změny stravovacích zvyklostí v průběhu 20. století. Možný podíl se přičítá působení stresových faktorů. Diskutováno je taktéž používání aditiv nebo vliv kojení.
Nespecifické střevní záněty můžeme zařadit mezi civilizační choroby, které vznikají na základě prudkých změn vnějšího prostředí a stravování v posledních desetiletích. Genetická složka hraje ve výskytu Crohnovy nemoci též roli, přibližně u každého čtvrtého nemocného lze u jeho pokrevních příbuzných prokázat nespecifický střevní zánět. Typ dědičnosti však stanoven nebyl. V poslední době je pozornost zaměřena na imunologické mechanismy, protože je zřejmé, že ať už je příčina onemocnění jakákoli, v konečném důsledku se jedná o abnormální imunitní odpověď, která stojí za poškozením tkáně.
Crohnova nemoc má projevy velmi rozmanité – bolesti břicha, hubnutí, průjmy a teploty. Léčba nespecifického střevního zánětu pak náleží do rukou specialisty – gastroenterologa s dostatečnými zkušenostmi v oblasti léčby střevních zánětů, který je schopen zajistit další potřebná vyšetření.
Základní laboratorní vyšetření obvykle odhalí anemii, nedostatek železa, zvýšenou sedimentaci červených krvinek a zvýšenou hladinu zánětlivých markerů. Kolonoskopie (endoskopické vyšetření střeva) umožní současně s prohlídkou střeva i odběr vzorků střevní sliznice (biopsii) pro mikroskopickou diagnostiku. Doplňujícími metodami jsou ultrazvukové vyšetření, které je důležité zejména k odhalení komplikací Crohnovy choroby, jako jsou abscesy, píštěle.
Léčba nemoci
Nejlehčí formy lze léčit probiotiky a aminosalicyláty. Jejich účinnost je poměrně nízká, výhodou je minimum nežádoucích účinků. Lék se volí podle toho, která část střeva je postižena, a to ve formě tablet, čípků nebo klyzmat (nálevů tekutiny do konečníku a tlustého střeva). Aktivní nemoc často vyžaduje podání kortikoidů. Novou skupinou léků jsou kortikosteroidy se sníženým systémovým účinkem, které mají srovnatelné léčebné účinky jako kortikoidy, ale podstatně méně nežádoucích účinků.
Specifická dieta při tomto onemocnění neexistuje. Pacient by měl přijímat kaloricky a skladbou hodnotnou stravu se zastoupením všech složek, omezují se pouze hrubě nestravitelné složky. Obecně je vhodnější jíst častěji menší porce a přijímanou stravu důkladně rozmělnit. Potraviny by neměly obsahovat aditiva a koření, jež mohou střevní sliznici dráždit. U některých pacientů se může objevit malabsorpce (nesnášenlivost sacharidů a tuků).