Meterosenzitivita

Někteří lidé reagují citlivě na změny počasí a označujeme je jako meteorosenzitivní. Příčinou je zvýšená vnímavost nervové soustavy, která se při změnách meteorologické situace projevuje zvýšenou únavou, bolestmi hlavy, náladovostí, nespavostí až neklidem. Pod pojmem meteorotropizmus označujeme potíže a chorobné stavy, které souvisí se změnami počasí. Řadíme zde například revmatické bolesti, bolesti po amputacích, alergická onemocnění, ekzémy a podobně.

Metereosenzitivních přibývá

V současné době je citlivých 70 až 80 procent populace a jejich počet neustále roste. Pravděpodobně je to z těch důvodů, že lidé se více pohybují v klimatizovaných prostorech a méně se pohybují na venkovním vzduchu. Citlivost se připisuje elektrickým poměrům v ovzduší. Výboje na frontách prý vznikají daleko mnohem dříve, než dojde ke změně teploty vzduchu nebo jiné metrologické faktory.

Co nám vadí?

V případě nízkých oblačností, mozek pracuje jakoby v útlumovém režimu. Během létaje takových dnů málo, ale v zimních měsících může být takových dnů i několik týdnů v kuse. Většinou dochází k narušení spánku. Během noci se do nízké oblačnosti odráží světlo veřejného osvětlení, takže není zcela tma a ve dne je zase pološero. Postupně se člověk dostává do útlumové situace, což znám téměř všichni. V současné době jsou akutní potíže v souvislosti s výkyvy teplot, které zatěžují termoregulační systém. Organismus se snaží udržovat vyrovnanou teplotu. V případě, že dochází ke změně okolní teploty, musí tělo reagovat ochlazením nebo topením

Dlouhodobá vedra

Jestliže jsou v letních měsících dlouhodobá vedra, může u některých jedinců nastat kolaps, protože cévy jsou daleko více namáhány. Potíže mívají hlavně chronicky nemocní lidé a kardiaci, kteří jsou citliví na teplotní extrémy. U některých kardiaků se mohou objevit bolesti na prsou, například při přechodu z tepla do zimy. V posledních letech jsme zaznamenali historické teplotní rekordy a také s nimi spojené potíže.

Jak vyzrát na citlivost na počasí?

Pokud chceme snížit citlivost organismu n počasí, měli bychom se pohybovat pravidelně na čerstvém vzduchu, chodit častěji do přírody a pravidelně se otužovat. Citlivost na změny počasí jsou připisovány elektrickým poměrům v ovzduší.

Nejedná se o tlak

Mnoho jedinců přičítá nevolnost, bolest hlavy nebo závratě poklesu tlaku vzduchu, které souvisí s přechody front. S atmosférickým tlakem však naše zdravotní potíže nemají vůbec žádnou souvislost. Tlak souží jako indikátor, který se například před teplou frontou mění. Lidé vnímají spíše změny elektrického pole. V průběhu front dochází ke změnám zvrstvení teplot a koncentrace iontů také nabývá na změně. V letních měsících dochází k velkým změnám při bouřkách, kdy intenzita elektrického pole se mění až stonásobně. Jakmile bouřka přichází, stoupá v ovzduší počet negativně působících iontů s kladným nábojem. Jestliže není vlhko a mezi kladným nebem a zápornou zemí nepřeskočí blesk, vzduch zůstává nepříjemně ionizovaný. Po bouřce a vybití blesků, pociťují mnozí jedinci značnou úlevu.

Kladně nabité ionty

Zvýšený počet kladně nabitých iontů v ovzduší (stav před bouřkou)může u citlivých osob vyvolat bolesti hlavy nebo spánkovou disharmonii, či depresivní stavy. Někteří lidé reagují s předstihem až jeden nebo dva dny předem bolestmi kloubů, páteře, nevolností, bolestmi po starších úrazech.

Biozátěž

Pro citlivější jedince je vhodné sledovat biometeorologickou předpověď (BPM), tedy hodnotu od 1 do 3, kterou slyšíme v médiích během předpovědi počasí. Český hydrometeorologický ústav udává biometeorologickou předpověď pro celou Českou republiku. V současné době se metereosenzitivita týká i mladších jedinců, což v minulosti nebývalo. Na symptomy během změn počasí si stěžovali především starší lidé.