Klouby

Kloub je pohyblivé spojení dvou nebo více kostí. Klouby umožňují možnost pohybu a podle typu kloubu je pohyblivost různě vysoká. Některé typy klouby umožňují zvládat každodenní dlouhotrvající pohyby (např. kolenní kloub). Některá kloubní spojení jsou méně pohyblivá nebo téměř nepohyblivá.

Typy kloubů

V našem těle se nachází dva hlavní druhy kloubů. Jedná se o klouby synoviální a vazivové. Vzhledem ke své stavbě umožňují synoviální klouby velký kloubní rozsah. Vnitřní plochy jejich pouzder jsou potaženy sliznicí produkující vazkou tekutinu. Naproti tomu vazivové klouby jsou ve svých pohybech omezeny  vazivovou tkání. Synoviální klouby můžeme rozdělit do několika kategorií, a to podle rozsahu pohybu, které umožňují. Mezi kladkové klouby patří například koleno a loket a tento typ kloubu umožňuje pohyb v jednom směru (ohýbání a natahování). Ploché klouby umožňují klouzavé pohyby všemi směry, protože kloubní plochy jsou ploché nebo pouze lehce zakřivené. Takové typy kloubů najdeme například na zápěstí a na obratlích. Mezi zvláštní druh kladkového kloubu patří čepový kloub. Nacházejí se například v krční páteři na spodině lebky a v lokti.

Synoviální klouby

Mezi typické synoviální klouby patří klouby prstů. Konce kostí jsou kryty tuhým pružným materiálem  - kloubní chrupavkou. Celý kloub je obklopen pevnou vazivovou tkání a vytváří kloubní pouzdro. Kloubní dutina je tak zcela ohraničena od okolí. Kloubní pouzdro drží kloub pohromadě a zabraňuje extrémním pohybům. Vnitřní plochu kloubního pouzdra pokrývá sliznice  (synoviální membrána). Tvoří ji jediná vrstva buněk, které produkují vazkou nitrokloubní tekutinou. Ta kloub promazává a předchází poškození kloubních chrupavek třením.

Vazivové klouby

Vazivové klouby se vyskytují v páteři, křížové kosti a patří zde také některé klouby mezi kostmi pánve. Tyto klouby nemají synoviální membránu. Kosti jsou spojeny velmi pevným vazivem, které jim umožňuje pouze nepatrný rozsah pohybů.

Chrupavčité klouby

Některé klouby jsou lidském těle tvořeny kostí a chrupavkou. Chrupavka je pružná pevná hmota, velmi ohebná a umožňuje velký rozsah pohybu, aniž by potřebovala synovium. K chrupavčitým kloubům patří spoje mezi žebry a hrudní kostí na přední straně hrudníku. Druhé konce žeber se připojují k páteři pomocí synoviálních kloubů. Během dýchání je žebrům umožněn pohyb směrem nahoru a dolů.

Co prozradí vaše chůze?

Povahu člověka a jeho momentální rozpoložení prozradí také náš způsob chůze. Suverénní člověk si vykračuje zcela jinak než člověk bázlivý a ustrašený, které se utápí v problémech. Do pohybových stereotypů se psychosomatické stavy promítají zcela výrazně.

Nevhodné kloubní zatížení

Jestliže zatěžujeme své klouby nesprávným způsobem a v nesprávných úhlech, dochází k opotřebování kloubů a jejich únavě nebo dokonce poškození. Klouby jsou pak náchylnější k větší tvorbě mikrotraumat. Oslabené a namáhané tkáně se stávají snadnou kořistí pro vznik infekcí po akutně prodělaných infekcích. Onemocnění pak může přejít do chronické fáze.

Souvislost s dalšími orgány

Podle studia čínské medicíny je zařazen každý orgán na periferii k nějakému vnitřnímu orgánu. Z celkového pohledu náleží klouby ledvinám, ale řadí se také i k dalším orgánům. Kolenům náleží ledviny, kyčelním kloubům pak ledviny a játra, hrudní páteři ledviny a slezina a ramenům ledviny a plíce.

Péče o celkový zdravotní stav

V rámci péče o naše klouby bychom se měli starat také o další orgány, které s klouby souvisejí. Také v tomto případě platí pravidlo, že mnohé kloubní potíže mohou souviset s naší emocionalitou a stavem naší psychiky. Našim kloubů prospívá dostatek vápníku, hořčíku, jódu a  vitaminu D. V našem jídelníčku by tedy neměly tučné mořské ryby a potraviny, které výše uvedené látky a vitaminy obsahují.