Co jsou to bakterie?
Bakterie jsou velmi malá živá tělíska, které nemůžeme spatřit pouhým okem.Největší z nich měří v průměru pouze setinu milimetru. Biologové je pokládají za velice jednoduchou formu rostlinného života. Každá bakterie je tvořena pouze jedinou buňkou, která je pokryta buněčnou stěnou. Přes svou nepatrnou velikost jsou bakterie jednou z nejúspěšnějších skupin žijících organismů. Můžeme je nalézt téměř všude. I když máme z bakterií strach, existují také bakterie, které jsou zdraví prospěšné. Pomáhají například při výrobě potravin a v lidském střevě jsou zdrojem některých vitaminů.
Jaké známe druhy bakterií?
Podle tvaru rozdělujeme bakterie do čtyř hlavních skupin. Koky jsou kulovité bakterie o průměrné velikosti okolo jedné tisíciny milimetru. Dělíme je dále na několik dalších skupin: Stafylokoky tvoří hroznovité útvary a jsou odpovědné za takové infekce jako furunkly a jiné abscesy. Streptokoky se spojují do řetízků a vyvolávají mj. infekci středního ucha, nebo spálu. Mikroby, které způsobují kapavku – gonokoky - se spojují do dvojic, stejně jako i některé další bakterie vyvolávající záněty mozkových blan a zápal plic. Bacily jsou tyčinkové bakterie dlouhé tři setiny mm a 1/5000 mm široké. Vyvolávají tyfus, cystitidu a tuberkulózu. Třetí skupina se nazývá Vibria, sou to zahnuté tyčinky a mají na svědomí choleru. Čtvrtou skupinu tvoří, spirochéty, ty mají tvar drobných spirál. Mezi jimi vyvolané nemoci patří například příjice nebo vředové onemocnění sliznice úst.
Růst a pohyb bakterií
Na rozdíl od koků, které jsou nepohyblivé, se může většina ostatních bakterií pomocí bičíků, nebo jako například spirochéty - rotačními pohyby vlastního těla. Bakterie se množí pomocí dělení a to ve velice rychlém tempu. Při tělesné teplotě (37°C) a v prostředí s dostatečným obsahem výživných látek jsou schopny se dělit každou půlhodinu. V průběhu osmi hodin se tak jedna bakterie může rozmnožit až na více než půl miliónu jedinců bez nutnosti pohlavního kontaktu. Na nepříznivé podmínky některé bakterie - například ty, které vyvolávají tetanus - reagují do „spánkového stavů. Dochází k přeměně útvarů na takzvané „spory“. Tyto nebezpečné tvary, jsou velice odolné vůči teplu a dezinfekci.
Vztah bakterií a lidského organismu
Lidský organismus je schopen se vyrovnat s přítomností tisíců bakterií, protože se během staletí vyvinuly mechanismy vzájemné tolerance. Pro bakterie je také výhodné neškodit svému hostiteli, který se pro něj stal zdrojem výživy. Vůči některým bakteriím je však člověk vnímavý – ty následně vyvolávají nemoci a nazýváme je patogenní mikrobi.
Vstupní brána infekce
Aby mohla bakterie vyvolat onemocnění, musí do organismu nejprve vstoupit. Může se jednat o znečištěnou potravu nebo kontaminovanou vodou, trhliny v kůži, vdechnutí drobných kapiček sekretů, které pod velkým tlakem vypuzujeme apod. Některé typy bakterií se přenášejí přímým kontaktem s nakaženou osobou (příčiny pohlavních chorob).
Způsob vstupu a reakce organismu
Po vstupu do krve nebo tkání se účinky bakterií neobjeví ihned, ale v průběhu inkubační doby se musí množit. To může trvat několik hodin nebo měsíců až rok. Onemocnění vyvolají poškozením tělesných tkání - při ranných infekcích, tyfu, zánětu mozkových blan nebo dávivém kašli – nebo produkci jedů, které nazýváme toxiny. Při požití kontaminovaných potravin dráždí tyto toxiny sliznici zažívacího traktu a způsobí zvracení nebo průjem, zatímco toxiny produkované například při tetanu a záškrtu napadají nervový systém nebo srdce.
Obrana organismu
Organismus odpovídá na útok bakterií mobilizací svých obranných mechanismů. Prvním z nich je zánět, který je provázen zvýšeným prokrvením postižené oblasti. Přitékající bílé krvinky se pokoušejí napadat a pohltit svého vetřelce. Současně si tělo začíná vytvářet protilátky, které jsou schopny bakterie zlikvidovat. Při bakteriálních infekcích pomohou být také nápomocny léky. Mezi nejúčinnější látky patří antibiotika sulfonamidy, které předepisuje lékař. Bakteriálním infekcím můžeme také předejít vytvořením imunity pomocí vpravení očkovací látky do organismu.
