Péče o dětskou pokožku

Dětská pleť je méně odolná proti nepříznivým vnějším vlivům než kůže dospělého. Její povrchová vrstva je tenčí a na jejím povrchu ještě není dostatečně vyvinutý kyselý ochranný tukový plášť.
Novorozenec přichází ze sterilní plodové vody do styku s cizorodými látkami, viry, bakteriemi.

Během prvního roku života je dětská pokožka nucena se na vnější prostředí plně adaptovat. Přizpůsobování se však nemusí probíhat vždy hladce. To s sebou může nést nepříjemné následky, jako je novorozenecké akné, atopický ekzém, seboroická dermatitida a další kožní onemocnění.

Hebká pokožka

Dětská kůže je specifická. Na povrchu těla žijí bakterie, které produkují kyselinu mléčnou. Ta s látkami produkovanými kůží tvoří mírně kyselý ochranný plášť, jenž brání pomnožení a průniku patogenních bakterií. Průniku látek ze zevního prostředí zabraňuje celistvost pokožky, správná hydratace a slabě kyselé prostředí kožního povrchu.

V povrchové rohové vrstvě kůže, ve které se váže voda, je epidermální bariéra, která zodpovídá za udržování optimálního množství zde vázané vody, které je nezbytné pro soudržnost a plastičnost kožního povrchu. Tato bariéra je rovněž nejdůležitější pro obranyschopnost kůže. Její celistvost a kvalita závisí na vlhkosti okolí, faktorech chemických (kosmetické prostředky) i fyzikálních (slunce, voda) a také na vyzrálosti samotné pokožky.

Mýdlo ne!

Co se stane, když k umytí miminka použijete klasické mýdlo s pH 9-12? Kyselý plášť se zničí, ochranná bariéra pokožky je poškozena. Pokožka se napíná, je porušen systém kožní bariéry. Z kůže uniká voda, škodliviny a mikroorganismy zase mohou proniknout dovnitř. Kyselý plášť pokožky dítěte se obnoví po jedné až dvou hodinách.

Na mytí novorozenecké a kojenecké kůže vybíráme kyselá nebo neutrální dětská mýdla, která napomáhají rychlé regeneraci ochranného kožního pláště po umytí. Mýdlo musí obsahovat bohatou tukovou a hydratační složku. Z účinných ošetřujících přísad je vhodný například glycerin, lecitin, vitamin E a panthenol. V posledních letech dermatologové nedoporučují v kojeneckém věku přidávat do koupele koupelové pěny, protože pokožku příliš vysuší a při častém používání mohou citlivější děti i dráždit. Pokud je pokožka po koupeli suchá, radí ošetřit ji v prvních čtyřech až šesti týdnech po porodu slunečnicovým olejem, u větších kojenců je již možné pravidelně používat dětská kosmetická pleťová mléka a olejíčky s přísadou vitaminů, panthenolu nebo rostlinných výtažků.

Pokožku dítěte je dobré promastit ve chvíli, kdy je ještě vlhká; jen tak se hydratační složky rychle vstřebávají. Na některých výrobcích, především olejíčcích, je dokonce namalovaný malý zámeček. Znázorňuje, že vlhkost „zamkne“ pod vrchní vrstvu pokožky. Mléko či olej vpravíte do kůže kojence jemným masírováním zahřátými dlaněmi.

Atopická pokožka

Dlouhý kontakt s chlorovanou vodou kůži vysušuje, a tak se doporučují krátké sprchy s omezeným použitím mýdla. Vhodné jsou naopak olejové koupele, po nichž se kůže neotírá, ale jen „oťupe“ a do tří minut ošetří doporučeným přípravkem (emolienciem, které pomáhá udržet kožní bariéru). Také platí, že čím méně kosmetiky, tím lépe. Volíme zásadně hypoalergenní neparfémované přípravky. Nový přípravek je nutné vyzkoušet na malém okrsku kůže.

Atopický ekzém trápí zhruba každé páté dítě ve věku od dvou do sedmi let. Na jeho vzniku se podílejí zevní vlivy stejně jako nesprávná péče o dětskou pokožku. U atopické pokožky je ochranná bariéra narušena tak, že není schopna obnovy a tím i ochrany kůže, která pak reaguje na zevní alergeny podrážděním a ekzémem. Hlavním léčebným prostředkem u atopické pokožky jsou jmenovaná emoliencia. Aplikují se v dostatečném množství, a čím mastnější, tím lepší. Mohou obsahovat dezinfekční, zklidňující a hojivé přísady, například kyselinu mléčnou, vitaminy, mangan, selen, zinek, doporučují se však maximálně tři účinné složky.