Bez jodu se neobejdeme

Jod je stopový prvek, který se v přírodě vyskytuje v porovnání s jinými v relativně malém množství. Moc ho totiž ani nepotřebujeme. Ovšem jeho role je naopak velmi důležitá.
Jod byl nazván podle řeckého slova iodes – modrofialový. Od doby svého objevu v roce 1811 byl používán v lékařství jako dezinfekční prostředek. V našem organismu je až 50 mg jodu, z toho dvě třetiny se nacházejí ve štítné žláze. Naše země patří do oblasti s nedostatkem jodu. Výzkumy potvrzují, že jím dnes trpí asi 30 % populace. Od padesátých let minulého století je u nás prodávána kuchyňská sůl obohacená jodem.

Štítná žláza

Jod se podílí na tvorbě štítné žlázy a ta, když nebude dobře fungovat, způsobí nám velké zdravotní potíže. Ať už je to zvýšená zdravotní ospalost, únava, slabost, častý pocit chladu, špatná nálada až deprese, mohou se objevit dokonce problémy se srdcem. Kromě chronické únavy a nervozity se také přidává zhoršující se imunita, pravděpodobně autoimunitní nemoci, zhoršení kvality vlasů, kůže a nehtů.

V roce 1915, když byl izolován hormon štítné žlázy, se zjistilo, že bez životně nezbytného jodu nemůže tato žláza existovat. Štítná žláza potřebuje jod k výrobě tyroxinu a dalších hormonů, které řídí funkce našeho těla – metabolismus, reprodukci a funkci nervů a svalů. Při nízkém přívodu jodu do organismu vzniká nedostatek hormonů štítné žlázy, což má za následek hypofunkci štítné žlázy, jejímž prvním příznakem je zvětšení štítné žlázy.

Hodně překvapující je fakt, že funkci štítné žlázy mohou utlumit i některé látky, které se přirozeně vyskytují ve stravě. Tyto látky umějí zabránit přeměně jodidu na štítnou žlázou využitelný jod, takže výsledkem je omezení tvorby jejích hormonů. Vyskytují se především v brukvovité zelenině, tedy v kapustě, zelí a kedlubnách

Poruchy štítné žlázy

Nízký obsah jodu může vyvolat zpomalení růstu v dospívání, stavy netečnosti a zaostávání v učení. U dospělých vyvolává snížená činnost štítné žlázy urychlené stárnutí buněk, neboť štítná žláza žije na úkor buněčného metabolismu, který se věkem zpomaluje.

Existuje i hyperfunkce štítné žlázy, která je často založena dědičně. Je provázena předrážděností, bolestí ve svalech a zvýšeným obsahem estrogenů, což se u mužů projevuje zvětšením prsou. Dalším projevem hyperfunkce je Basedowova nemoc. Zvýšená činnost štítné žlázy se projevuje opocenou kůží, vypadáváním vlasů, zvýšenou únavností, hubnutím, třesem, neklidem a poruchami srdce.

Zvýšený výskyt zánětu štítné žlázy často souvisí se zvýšeným přívodem jodu ve stravě. Člověk by neměl konzumovat jod bezdůvodně. Vysokou dávkou jodu neboli předávkováním se zvyšuje riziko, jemuž se říká splašení štítné žlázy. Kromě toho jsou mnozí lidé na jod alergičtí. V důsledku nadbytku jodu může také dojít ke kožním problémům, které připomínají akné.

Nejčastější poruchou týkající se asi pěti procent populace je snížená činnost štítné žlázy, která má buď svou mírnou (subklinickou) formu, nebo formu s plně vyvinutými příznaky (zácpa, únava, suchá kůže, zimomřivost, zhoršení paměti, zvýšení váhy, deprese). Ale i subklinická forma má své příznaky – stoupá hladina cholesterolu, snižuje se možnost otěhotnění, a především se poškozuje plod, pokud se rozvine u gravidní ženy.

Jod a ženy

Ženy, které mají nezhoubné cysty v prsou, mohou pravidelným přísunem jodu omezit jejich tvorbu. Mnohé výzkumy potvrzují, že nedostatek jodu u žen je příčinou častějšího výskytu rakoviny prsu. Jedním z projevů nízké hladiny jodu je častá bolest prsů.

Nedostatek jodu může mít za následek poruchy plodnosti a vyšší potratovost u žen. Ženy v těhotenství by měly mít vyváženou stravu.

Přes placentu dochází k přenosu základního stavebního prvku hormonů štítné žlázy do oběhu plodu. Tyto hormony jsou nezastupitelné v nitroděložním vývoji a v časném postnatálním věku, protože se angažují především do anatomického a funkčního vývoje centrálního nervového systému. Tyto procesy jsou omezené na krátkou dobu, řádově dvě desítky měsíců. Jod sám je dále důležitý pro tvorbu myelinu, ochranné vrstvy novotvořených nervových vláken. Přísun jodu do těla matky je klíčový v prvních deseti až dvanácti týdnech těhotenství. Pokud má matka v tuto kritickou dobu v těle nedostatek jodu, může dojít u dítěte k poruchám soustředění, hyperaktivitě a ještě předtím k předčasnému porodu, těžšímu porodu nebo nižší porodní váze.

 O vyšetření by ženy měly požádat svého praktického lékaře. Pokud se testy nestihnou před otěhotněním, odběry by měl udělat gynekolog, a to současně s ostatními krevními vyšetřeními, nejpozději však v 10. až 11. týdnu. S výsledkem, který potvrzuje onemocnění štítné žlázy, zpravidla její sníženou funkci, musí být žena okamžitě předána do léčebné péče endokrinologa.

Nedávná výzkumná studie došla k závěru, že téměř polovina dětí narozených v Evropě v posledních dvaceti letech by mohla být chytřejší a zdravější, pokud by jejich matky konzumovaly v těhotenství dostatek jodu. Podle tvrzení České endokrinologické společnosti v těhotenství a při kojení stoupá potřeba jodu o dalších sto mikrogramů, které už běžná strava nezajistí. Jodové tablety by měla matka brát i v době kojení. Paradoxně se dokonce může stát, že kojený jedinec je na tom, co se dodávky jodu týče, hůře než nekojený, protože kojenec na umělé výživě je krmen umělou výživou obohacenou o jod.

Kde nalezneme jod

Doporučená denní dávka jodu pro dospělého je minimálně 150 mikrogramů. V České republice lze příjem jodu odhadovat sotva na 70 mikrogramů. Pokud nekonzumujete pravidelně mořské ryby či mořské plody, jen těžko svůj denní doporučovaný příjem jodu splníte.

Zdrojem jodu jsou samozřejmě mořské ryby, jod je obsažen také v mléce a mléčných produktech. Hodně jodu mají losos, uzená makrela, sleď a sardinky. Mořskou rybu bychom navíc měli konzumovat dvakrát týdně – jen tak bychom doporučený přísun jodu splnili. Pozor dávejte i při nákupu kuchyňské soli. I v jodizovaných kuchyňských solích jsou rozdíly, takže při nákupu pečlivě čtěte etikety, jak na tom daný výrobek s jodem je. Jod se ve střevě vstřebává poměrně dobře, během 24 hodin se 40-70 % tohoto množství dostane do štítné žlázy.