Oční vady

Zrak nám umožňuje vnímat světlo, různé tvary a širokou paletu barev. Pomocí zraku můžeme vnímat různé typy kontrastu, kontury, předměty a jejich vzdálenost a jsme schopni orientovat se v prostoru. Mezi nejčastější oční vady řadíme krátkozrakost, dalekozrakost a astigmatismus.

Jedná se vrozené vady, které nejsou nijak ovlivněny vnějšími vlivy.

Krátkozrakost

Krátkozrakost je ve většině případů vrozená nebo vzniká při růstu organismu. Nejčastější věkové období pro vznik krátkozrakosti  je mezi 10. až 12. rokem života dítěte. Za hlavní příčinu vzniku krátkozrakosti se počítá příliš narostlý dlouhý oční bulbus. Paprsky světla se setkávají před sítnicí ve sklivci a na sítnici vzniká neostrý obraz. Krátkozraký člověk má potíže vidět ostře předměty v dálce, avšak vidění na blízku zůstává neporušené. Krátkozrakost lze dobře korigovat pomocí jednoduchých čoček – rozptylek, ty zajišťují dopad ostrého obrazu na sítnici. Klasická korekce spočívá v nošení brýlí nebo kontaktních čoček. V případě, že je vada vyšší, korekce by měla být trvalá, protože by mohlo dojít v budoucnu ke sklivcovým komplikacím. U krátkozrakosti do šesti dioptrií se provádí laserová operace. V případě vyšších forem krátkozrakosti se využívá nitroočních čoček.

Typy krátkozrakosti

Podle rozsahu dioptrické vady dělíme krátkozrakost na lehkou (do minus tří), střední (od minus tří a čtvrt) a těžkou, často programující formu (nad minus osm). Se vznikem krátkozrakosti souvisí kromě dědičnosti také geografické a etnické faktory. Ve velkém měřítku se vyskytuje v Japonsku.

Dalekozrakost

Tato vada bývá ve většině případů také vrozená. Lidský jedinec se rodí relativně dalekozraký, ale s růstem očního bulbu dochází k úbytku dioptrií, která bývá završena mezi 5. a 10. rokem. Jestliže bulbus oka nedoroste do patřičné délky, vzniká dalekozrakost. V rámci korekce se používají spojné (konvexní) čočky, které zaostřují světlo zpět na sítnici nebo se provádí chirurgický výkon. U nízké dalekozrakosti se vada nekoriguje, v případě, že je dobrá zraková ostrost. U dětí se předepisují brýle pouze v případě vysokých dioptrií. Kontaktní čočky využívají především lidé, kterým z nějakého důvodu brýle vadí.

Astigmatismus

Při této vadě se světlo, které vchází do oka, lomí jinak než u zdravého oka. Obraz, který pak vidíme, vypadá, jako bychom se dívali do nerovného zrcadla. Ve výsledném efektu vidíme rozmazaný celý obraz. Tato vada se koriguje za pomocí brýlí nebo nových typů kontaktních čoček. Trvalým řešením jsou nářezy rohovek. Jestliže se vada pohybuje do tří dioptrií, je vhodný laserový výkon na rohovce. Bohužel ne u všech typů laserových výkonů je výkon trvalý.

Laserové operace

V dnešní době jsou laserové operace poměrně rychlým a bezpečným ambulantním zákrokem. Oko se za pomocí anestetických kapek znecitliví, takže zákrok je opravdu bezbolestný. Zpravidla se operují obě oči najednou a pacient může jít po operačním zákroku domů. Také pooperační péče je díky šetrným technologiím rychlá a bezproblémová.

Suché oko

V důsledku kteréhokoli invazivního očního zákroku, může dojít na přechodnou dobu ke vzniku suchého oka. Vzniká v důsledku ztráty nebo snížené schopnosti oka vytvářet normální slzy. Příčinou tohoto stavu je porušení nervových vláken na povrchu oka.  Dochází k projevům pálení, nepříjemného píchání nebo řezání očí. Pro zlepšení stavu se používají zvlhčující přípravky.

Vlivy stárnutí

Vlivem stárnutí dochází í v organismu k celé řadě změn, v jejichž důsledku jsou změněny jednotlivé funkce organismu. Snížená kvalita vidění je jednou z nich, protože dochází  k postupné degeneraci nervových vláken a receptorů. Již po 40. roce života není schopna čočka tak rychle reagovat na naše nároky a mění se obsah vody v čočce a také její schopnost lámat světlo.

Mezi hlavní příznaky patří zhoršení vidění jak na blízku, tak na dálku, pálení a bolest očí. Při náhlém zlepšení vidění na blízku existuje riziko vzniku rozvíjejícího se šedého zákalu. V rámci korekce se doporučuje nošení brýlí nebo voperování nové čočky. V případě komplikací se mohou objevit bolesti hlavy.