Bylinky kolem nás

Fytoterapie neboli léčba pomocí bylin je stará jako lidstvo samo a využívá jednak přirozených vlastností sil přírody a také tvoří základ všech dalších tzv. moderních metod medicíny. Naprostý základ bylinné léčby tvoří podávání bylin v jejich jednoduché úpravě, z čehož vyplývá, že byliny mohou být čerstvé nebo sušené, a to ve formě čajů, inhalací, koupelí a obkladů. Z čerstvých bylin se používá například aloe stromovitá, která je vhodná při léčbě spálenin a odřenin. Mezi další modernější způsob využívání bylinných prostředků patří zhotovování tinktur, mastí nebo extraktů. Jedná se o maximální využití léčivých vlastností bez jinak nutného sušení nebo dalších úprav.

Kdy a jak byliny použít?

V případě, že chceme použít čerstvé byliny, musíme počítat s jejich vegetačním obdobím, protože vlastnosti, účinnost a také obsah žádoucích látek se v různých ročních obdobích velmi značně liší. Z těchto důvodů je nutné vědět, kdy má která léčivka největší účinek a měla by být zpracována právě v tomto období. Sušené byliny mají omezenou dobu využití. Většinou platí pravidlo, že měkké části byliny květy, listy, natě) jsou upravovány jako nálevy a tvrdé části (kořeny, kůra) jako odvary. K tzv. univerzálním bylinám, které bychom mohli mít neustále k dispozici, náleží čajové směsi a některé byliny.

Užívání bylin

Byliny a bylinné a bylinné prostředky lze použít pomocí několika způsobů, které mají odlišné účinky. Při ústním užívání musí organismus zpracovat a případně vyloučit také některé nevhodné látky.  Vnější užívání bylin formou obkladů, koupelí, mastí apod. je nejvhodnější, protože organismus si „vybere“ opravdu tu užitečnou složku.

Čajová směs

Vhodným typem je směs sušených bylin z maliníku, jahodníku a ostružiníku. Čaj se velice doporučuje pro posílení obranyschopnosti organismu a můžeme jej popíjet i dlouhodobě. Sušený heřmánek pravý nebo šalvěj lékařskou můžeme použít při různých zánětech, na obklady nebo také při potížích s nevolností.

Správná míra

Musíme vzít v úvahu, že bylinky patří mezi účinné látky, ze kterých jsou získávány léky. V jedné bylině se nenachází pouze jedna účinná chemická složka, ale může jich zde být mnohonásobně více. Z těchto důvodů bychom měli být při jejich užívání obezřetní, abychom si neublížili. O správném užívání a přípravě bylinek bychom se určitě měli poradit s odborníkem. Mezi často používané bylinky patří například: kopřiva dvoudomá, řeřicha, řebříček obecný nebo pampeliška lékařská.

Kopřiva dvoudomá

Zejména mladé rostliny této hojně využívané byliny obsahují množství vitaminů a minerálních látek. Jedná se zejména o vitaminy B, B, C, A, betakarotén, železo a vápník. Tato byliny se používá především ve formě čaje do polévek, nádivek nebo na přípravu omáček. Kopřiva působí detoxikačně a ovlivňuje zejména lymfatický systém.

Řeřicha

Obsahuje antioxidanty, vitaminy skupiny B, C, betakarotén, draslík, železo a hořčík. Je výborným zdrojem cenných látek také v zimních měsících. Řeřichu můžeme použít do zeleninových salátů nebo do pomazánek. Tato bylina působí pozitivně na ledviny a močové cesty, podporuje produkci trávicích šťáv  stimuluje činnost žlučníku a jater.

Řebříček obecný

Řebříček obecný je plný silic, tříslovin a antibiotických substancí. Stimuluje látkovou výměnu, krevní oběh, vylučování žaludečních šťáv, má protizánětlivé a čistící účinky.

Pampeliška lékařská

Pampeliška je bohatým zdrojem vitaminů A, B, C, betakarotenu, křemíku, draslíku a vápníku. Mladé lístečky můžeme konzumovat čerstvé a přidávat je do salátů. Čaj z pampelišky je nahořklý a podporuje zejména činnost jater a detoxikuje organismus.