Trápení se zažíváním
Zácpa, průjem, nadýmání nebo pálení žáhy jsou nejčastější trávicí potíže. Většinou stačí úprava jídelníčku, přesto většina z nás volí raději léky.
Pro zažívání člověka je charakteristické, že může zpracovávat široké spektrum potravin. Třemi hlavními součástmi stravy jsou bílkoviny, cukry a tuky. Bílkoviny se využívají zejména k výstavbě a rekonstrukci, cukry poskytují energii pohánějící v organismu různé procesy a funkce a tuky dovedou obojí, stavět i pohánět. Naše tělo potřebuje také vitaminy, nezbytné pro normální růst a vývoj, a dále minerály, které sice v malých množstvích, ale účinně pomáhají v mnoha tělesných procesech, zejména při práci nervů a svalů. Strava ovšem musí obsahovat také látky, které jsou ve skutečnosti nestravitelné. Těmto látkám se souhrnně říká vláknina. Je zřejmé, že fyzikálními i chemickými mechanismy vláknina přispívá k účinnějším trávicím pochodům a že naopak její nedostatek může vést k řadě střevních poruch, od zácpy až po rakovinu tlustého střeva. Zásadní látkou nezbytnou pro trávení je čistá voda.
Zácpa
Zácpou trpí asi 25 % dospělých. Třikrát více postihuje ženy než muže a ve věku nad 65 let trápí až 40 procent lidí. K narušení plynulého vyprazdňování a ke vzniku zácpy může vést stres, nevhodné složení jídelníčku, špatné stravovací návyky a nepravidelný denní režim. To vše přispívá ke vzniku obtíží při vyprazdňování. Zácpa ale může být příznakem některých chronických nemocí nebo nemocí postihujících orgány trávicího ústrojí. Může jít například o trhlinku na konečníku, zánětlivá onemocnění střev nebo hemoroidy.
O zácpě hovoříme v případě, máme-li stolici méně než třikrát týdně nebo tvrdou stolici s nutností vyššího úsilí při vyprázdnění. Příznaky chronické zácpy přetrvávají u dospělých déle než 12 týdnů v roce. Pokud netrpíte žádnými chorobami, jejichž průvodním jevem je také zácpa, je možné první příznaky léčit pomocí projímadel, která stolici měkčí. Doporučuje se vybírat nenávykové léčivé přípravky, které se nevstřebávají do organismu, zvětší objem stolice, nedráždí střevní sliznici a nezpomalují ani nezrychlují pohyb střev.
Zácpě je možné předcházet změnou životního stylu. Nejdůležitější je změna jídelníčku, který by se měl skládat z pestré a vyvážené stravy s dostatečným množstvím vlákniny (u dospělého 30 gramů na den). Při prvních příznacích zácpy je možné zvolit volně prodejné léky, především změkčovadla, která zabrání rozvinutí obtíží do chronické podoby. Vybíráme takové přípravky, které na sebe váží vodu a zvyšují objem střevních tekutin. Tak fungují tzv. osmotická projímadla – nejsou návyková, neměla by způsobovat plynatost a nadýmání a neměla by se vstřebávat do organismu.
Nepříjemné nadýmání
Projevy plynatosti většinou řešíme až v momentě, kdy přerostou do bolestí a stavu, kdy je nemůžeme kontrolovat. To se stává zejména v důsledku nevhodné stravy, nedostatku pohybu a nezdravého životního stylu. Náhlý pocit nadýmání způsobuje především špatná životospráva. Dále nadýmání způsobuje zácpa, hltání jídla, psychická či hormonální dysbalance. Pokud nadýmání trvá delší dobu a doprovází ho bolesti břicha, říhání a zvýšený odhod plynů, je nejčastější příčinou stres, který vede k porušení nervové regulace trávicího ústrojí.
Při léčbě nadýmání a plynatosti se používají prostředky, které působí na tři základní druhy obtíží. První skupina upravuje složení obsahu střev. Zde dobře působí látky snižující povrchové napětí tekutiny a absorbující nadbytečně vznikající plyny. Mezi tyto látky patří např. aktivní uhlí nebo probiotika. I rozpustná vláknina může upravovat hybnost střeva a snižovat pocit plynatosti. Druhým typem léčby jsou látky snižující zvýšené napětí stěny střeva. Jedná se o spasmolytika, která také ovlivňují bolesti spojené s nadýmáním. Pomoci mohou i léky ze skupiny antidepresiv nebo neuroleptik, které zklidňují vegetativní nervový systém.
Nadýmání většinou přichází po zvýšené konzumaci tučných a kořeněných jídel, kávy a alkoholu, a také při nedostatečném přísunu tekutin. Mezi nadýmavé potraviny patří i ty zdravé – především ty, které obsahují zkvasitelné sacharidy (jablka, kapusta, fazole, grep).
Když nemůžeme doběhnout
Průjem většinou bývá signálem jiné nemoci nebo obrannou reakcí našeho organismu při narušení trávicího ústrojí, zejména střev, ale i žaludku, slinivky a jater. Projevuje se častou stolicí (více než tři denně), většinou řídkou až vodnatou. Mezi další příznaky průjmu patří křeče v břiše, plynatost, ale i horečka, zvracení a celková únava.
Průjmová onemocnění lékaři dělí na akutní a chronická. Akutní průjem postihuje člověka náhle a na krátkou dobu, maximálně na 14 dní. Způsobit jej mohou viry nebo bakterie, které napadají trávicí ústrojí. V některých případech může být příčinou onemocnění výskyt parazitů v lidském těle. Průjmové onemocnění nesmíme podceňovat. Lékaře navštívíme v případě, že průjem trvá déle než pět dní a provází jej vysoké horečky, ve stolici se objeví příměsi krve. Velmi nebezpečný je průjem u kojenců a batolat – u dětí a starších osob dochází k rychlé dehydrataci.
Postihne-li nás průjem, nesmíme zapomínat doplňovat ztracené tekutiny a minerály. Vhodné jsou neslazené čaje, nesycené minerální vody nebo iontové nápoje. Sůl ve více osolené polévce doplní chybějící draslík. V rámci diety je vhodné zvolit suchary, piškoty, banány nebo rýžový odvar. Jakmile se náš stav zlepší, postupně zařadíme do jídelníčku brambory a vařené nebo dušené bílé maso.
Protože často není známa příčina onemocnění, tedy není zřejmé, zda se jedná o průjem virový nebo bakteriální, je vhodné vybírat takovou léčbu, která funguje na všechny typy průjmu. Vybíráme přípravky, které působí na přírodní bázi, dokážou navázat toxické látky, nezrychlují ani nezpomalují trávení a mají minimální nežádoucí účinky, protože se nevstřebávají.
Pálení žáhy
Pálení žáhy vzniká v důsledku zpětného návratu žaludečních kyselin spolu s natrávenou potravou nahoru do jícnu. Za normálních okolností natrávená potrava putuje ze žaludku do dvanácterníku. Pálení žáhy způsobuje porucha uzávěrového mechanismu ve spodní části jícnu, který má zabraňovat zpětnému chodu. Selhání tohoto uzávěrového mechanismu umožňuje zpětný návrat kyselého žaludečního obsahu do jícnu, který je tímto obsahem bolestivě drážděn. Typický je hořkokyselý pocit v ústech podobný pocitům krátce po zvracení.
Jednou z častých příčin poruchy uzávěrového mechanismu je tzv. hiátová kýla. Při ní je žaludek zdvižen na úroveň jícnu z břišní dutiny do spodní části hrudníku. Vyskytuje se často při nadváze. Občasné pálení žáhy může být způsobeno dietní chybou, alkoholem, kouřením, některými léky, nadměrnou tvorbou kyseliny v žaludku, prací v předklonu, zvýšenou fyzickou aktivitou po jídle nebo naopak ulehnutím v krátkém časovém odstupu po jídle.
Velmi často se pálení žáhy vyskytuje během těhotenství. Vyšší hladina hormonů způsobuje ochabnutí svěrače jícnu a navíc rostoucí plod tlačí žaludek vzhůru. Po porodu se vše většinou upraví samo. Kromě těhotných žen dochází k těmto potížím u lidí, kteří mají sklony k nadměrné tvorbě žaludeční kyseliny. Mezi rizikové faktory patří stres, nepravidelné stravování, velké jednorázové porce jídla a nedostatek přirozeného odpočinku po jídle.
Jedlá soda – osvědčený lék
Nejstarším prostředkem proti pálení žáhy je jedlá soda rozpuštěná v troše vody, která žaludeční kyseliny neutralizuje, využívá reakce kyseliny a zásady. Stejného účinku využívají léky - tzv. antacida. Volně je koupíme ve formě tablet nebo suspenzí. Dalším stupněm jsou léky, které potlačují tvorbu žaludeční kyseliny. Ze starších přípravků to jsou blokátory H2 receptorů a v poslední době se využívají inhibitory protonové pumpy. Na úplně jiném principu fungují tzv. prokinetika, léky podporující pohyblivost trávicího traktu ve správném směru. Usměrňují tak i posun stravy a omezují návrat žaludečního obsahu do jícnu.
Pálení žáhy ve většině případů nepředstavuje žádné velké ohrožení, je však nepříjemné a reflux žaludečních šťáv může při častém opakování poškodit sliznici dolní části jícnu agresivním působením žaludečních kyselin. Jícen není před kyselinou dostatečně chráněný. Může docházet ke změně jeho vnitřní výstelky a v tomto terénu se může vytvořit vřed a zvyšuje se i riziko vzniku nádoru.
Prevencí pálení žáhy je úprava životního stylu a změna způsobu stravování. Snížení objemu stravy, častější a malé porce, jídlo pořádně rozmělnit v ústech, aby jeho trávení bylo co nejsnadnější. Je lépe konzumovat osvědčené potraviny, které nepůsobí nadměrnou kyselost žaludku, vyhýbat se kouření, alkoholu, přílišnému pití kávy. Jídlo si v klidu vychutnat a po něm si dopřát krátký odpočinek ve vzpřímené poloze těla. Nevhodné je například polehávání po jídle a noční jídla. K vyřešení problému často stačí snížit tělesnou váhu, nejíst pozdě večer a nekouřit.
V případě, že úprava životního stylu a občasné použití volně dostupných léků nevedou k odstranění obtíží, měli bychom navštívit lékaře. Obecně platí, že pokud se pálení žáhy vyskytuje a vyžaduje užití léků častěji než dvakrát týdně po dobu více než dvou až tří měsíců, je čas navštívit lékaře.
Základní vyšetřovací metodou k objasnění příčin pálení žáhy je endoskopické vyšetření (gastroskopie). Jedině pomocí tohoto vyšetření je možné prohlédnout jícen a žaludek a posoudit funkčnost dolního jícnového uzávěru. Někdy je k řešení problému nutný i chirurgický výkon – jedná se o laparoskopický zákrok, jehož principem je vytvoření manžety kolem dolní části jícnu. Tato manžeta je vytvořena z horní části žaludku přiléhající k jícnu a působí jako ventil – zabraňuje pronikání šťáv ze žaludku do jícnu, a tím zabraňuje dalšímu dráždění sliznice. Při nekomplikovaném výkonu je doba pobytu v nemocnici dva až tři dny.
Střevní neuróza
Průjem nebo zácpa někdy potrápí každého z nás. Pro některé se ale stanou dlouhodobými společníky. Pro syndrom dráždivého tračníku je typická obrovská škála různých obtíží. Vedle bolestivého průjmu či zácpy pacienti trpí nadýmáním, mívají problémy s vyprazdňováním. Zejména po ranním jídle pociťují opakované nutkání na stolici. V průběhu života se s některými příznaky tohoto onemocnění může setkat 30 až 50 procent populace.
V části tlustého střeva zvané tračník vrcholí trávicí procesy. Zdejší prostředí proto musí být odolné, aby dokázalo čelit náporu toxických látek a škodlivých molekul a zároveň působilo jako filtr, přes který do našeho organismu pronikají některé nezbytné vitaminy a aminokyseliny. Tlusté střevo je náročný ekosystém - pokud se ke zdejším bakteriím chováme špatně, vznikne v něm nerovnováha a začneme pociťovat zažívací potíže.
Choroba není životu nebezpečná, ale dokáže ho pořádně znepříjemnit. Toto onemocnění dokonce bývá jedním z nejčastějších důvodů pracovní neschopnosti. Ženy přitom obvykle trápí častěji než muže. Nemocným tato choroba dokáže znepříjemnit i výkon v práci nebo ve škole. Počet pacientů v poslední době stále stoupá. Většinou touto nemocí trpí akurátní lidé, kteří potřebují mít v životě všechno správně srovnané a jsou ve stresu z toho, když tomu tak není.
Určit jednoznačně příčinu syndromu dráždivého tračníku současná metoda nedovede. Potíže se například mohou objevit po těžší střevní infekci. Svoji roli hraje psychika nebo nepřiměřená zátěž. Léčba bývá obtížná a dlouhodobá. Poměrně často se stává, že určitý lék zabírá první dva až čtyři týdny, pak ale přestane působit. Je proto zapotřebí vyměnit ho za jiný preparát. Před nasazením léků je vhodné dodržovat dietní opatření a nasadit probiotika. Tyto živé mikroorganismy totiž dokáží příznivě ovlivnit složení střevní mikroflóry a vrátit do tohoto ekosystému ztracenou rovnováhu. Je třeba zlepšit prokrvení a hybnost střeva a také snížit riziko infekce trávicího traktu.
Podle dosavadních výzkumů syndrom dráždivého tračníku příliš na své předky svádět nemůžeme. Viníka nejspíše nalezneme v našem nesprávném životním stylu. Důležitá je především plnohodnotná strava obsahující dostatek vlákniny a také dostatečná pohybová aktivita.
