Revmatizmus

Mezi revmatická onemocnění se řadí zhruba 500 různých onemocnění. Veškerá tato onemocnění jsou charakteristická úpornými bolestmi různého stupně. Zánětlivý kloubní revmatismus napadá různé klouby a může zůstat trvale. V případě, že je napadeno více kloubů nezávisle na sobě, hovoříme o polyartritidě. Spouštěče nemoci jsou neznámé.

Příčinou těchto zánětů tkví v přílišné aktivitě obranného systému. Ten útočí na klouby, protože imunitní buňky z nejasných příčin vyhodnocují určité kloubní látky jako nepřátele organismu a napadají je.

Kosti trpí

Degenerativní revmatizmus (artróza) vzniká, když dojde k opotřebení ochranné chrupavčité vrstvy nad kostí. Funkce chrupavky je především ochranná a umožňuje provádění hladkého pohybu. Při úbytku chrupavčité vrstvy dochází k velmi silným bolestem v kloubu. Lehká postižení kloubů jsou poměrně častým obtížemi již u pětatřicátníků a s věkem se tyto potíže bohužel zhoršují.

Chrupavka

Jedná se o velice citlivou tkáň, která může být v případě jednostranného zatížení, nadváze nebo chybnému držení těla opotřebena, či špatně vyživována. V případě, že dochází k vzájemnému tření kostí, vzniká artróza. Postižení se týká zejména silně zatěžovaných kolenních a kyčelních kloubů, ramenních kloubů, zápěstí a obratlů. Také naše genetická výbava rozhoduje o tom, zda jsou naše klouby schopny odolné vůči zatížení. Přiměřený pohyb bez extrémního zatížení je velice důležitý.

Nadváha

Nadváha je další rizikový faktor, který zatěžuje klouby, a proto je důležité si zachovat při potížích s klouby normální hmotnost. Bolest v kloubu vede navíc ke ztuhnutí kloubu. Svůj osobní index hmotnosti (BMI)vypočítáme tak, že svou tělesnou váhu dvakrát vydělíme svou tělesnou výškou v metrech. Pokud například vážíme 75  kg a měříme 170 cm, vydělíme 75 číslem 1,7 a tento výsledek vydělíme ještě jednou.

Pohyb

Sport a pohybová aktivita patří k podstatným částem v případě redukce a udržení vhodné hmotnosti. Je však potřeba vybrat takový druh pohybové aktivity, aby byl šetrný k našim kloubům. Vhodné jsou sporty, kde nedochází k nárazové zátěži a mnoha skokům. Mezi doporučené sporty řadíme například: jízdu na kole, jízdu na kanoi, nordic walking, plavání, běh na lyžích nebo turistiku.

Bolesti

V případě svalového revmatismu se nejedná pouze o poškození kostí a kloubů, ale trpí také vazivo a svalstvo. Bolest se může týkat pouze určitých bodů nebo bolí celé segmenty těla. Příčina není bohužel stále dostatečně známa. Kromě léčení pomocí léků, pomáhá také léčebný tělocvik, silná pozitivní nebo negativní termoterapie, koupele, masáže a také psychoterapie.

Metabolické onemocnění

Dna i osteoporóza patří k metabolickým onemocněním, které mohou vést k revmatickým potížím. Příčinou dny je usazovaná kyseliny močové v kloubech a zde dochází k zánětům a silným bolestem. Při akutním záchvatu dny dochází k otoku palce u nohy. Nemoc se léčí pomocí speciálního dietního opatření a léků. Dnou trpí zhruba 5% mužů a 0,5 % žen. V případě chorobného úbytku kostí, dochází k osteoporóze a příčinou je špatná výživa a absence pohybu. Také léky proti revmatizmu mohou při dlouhodobém užívání vyvolat nebo zhoršit osteoporózu, protože obsahují kortizon. Osteoporózou je postiženo asi 10% obyvatelstva. Dalším příkladem onemocnění je Bechtěrevova choroba, při níž dochází k tuhnutí až nepohyblivosti páteře. Rizikovou skupinou jsou muži ve věku 18-40 let.

Příčina revmatických záchvatů

Bohužel nelze jednoznačně říci, co stojí za příčinou revmatického záchvatu. Někteří postižení jsou dlouhé týdny bez potíží a náhle dojde velmi bolestivému útoku. Za nejčastější spouštěče je považován především stres nebo infekce. U záchvatů dny je příčinou dietní chyba spojená s větším množstvím požitého alkoholu. Mezi nejčastější projevy onemocnění patří déletrvající únava, častá horečka bez zjevného důvodu.

Krevní testy

Zvýšené riziko revmatoidní artritidy lze rozpoznat na základě krevního testu na takzvané revmatické faktory. Zvýšené revmatické faktory mohou být však důsledkem jiného zánětu v těle nebo se také mohou vyskytnout bez příčiny. Některé druhy revmatismu ponechávají krevní hodnoty zcela nezměněné. Bohužel ani krevní hodnoty nejsou stoprocentní zárukou jistoty ohledně individuálního revmatického rizika.

Živiny

Odborníci na výživu doporučují konzumaci vitaminů C, E a betakarotenu a selenu, protože se domnívají, že revma spotřebovává velké množství antioxidačních látek. Stále existují dohady o tom, zda může vzniku revmatizmu zabránit zvláštní dávka vitaminu E. Selen působí vysoce protizánětlivě, a proto je možné s jeho pomocí zpomalit vývoj zánětlivého kloubního onemocnění. Selen také chrání organismus před působením agresivních sloučenin, jež napadají tkáně, buňky a buněčná jádra. Mezi kvalitní zdroje selenu patří mořské ryby, mořské plody, uzený sleď nebo ořechy. V případě zánětlivého kloubového revmatizmu dochází častěji k potížím s metabolismem železa. Je to především z toho důvodu, že organismus si s železem neumí poradit.

Blahodárný vitamin D

Vitamin D umí tělo vytvořit samo – z předpokladu, že chodíme ve dne ven. Abychom vytvořili vitamin D, potřebujeme sluneční světlo. Nedostatek vitaminu D škodí kostem a v posledních letech se odborníci shodli, že význam tohoto vitaminu byl dlouhou dobu podceňovaný. V e stravě je vitamin D obsažen především v makrelách, sardinkách nebo houbách.

Rybí tuk

Kvalitním zdrojem mastných kyselin omega -3 jsou například: losos, sleď, makrela, tuňák a jiné tučné ryby. Pomocí těchto látek dochází působením metabolismu ke vzniku látek, které v organismu tlumí zánět. Tento pozitivní účinek rybích tuků se však může dostavit pouze v případě dlouhodobého přísunu a za účasti dalších důležitých látek. Bohužel však ani pestrá strava a kvalitní ryby nemohou nahradit léky na léčbu revmatizmu.

Dělejte si rezervu

V mladém věku si budujeme kosti, ale s postupně s přibývajícím věkem a vlivem hormonálních změn se mohou naše kosti stávat porézními. Z těchto důvodů dochází již při menších podnětech zvýšené riziko zlomeniny kostí. Chorobný úbytek kostní hmoty se nazývá osteoporóza. Před osteoporózou se můžeme chránit pravidelným přísunem vápníku, a to již od útlého věku. Je důležité kosti vyživovat již odmala, protože dostatečně vyživovaná kost může v pozdějších letech bez problémů odevzdávat vápník, aniž by se zvyšovala lámavost kostí. Také sport a pohybová aktivita chrání před rychlým úbytkem kostní hmoty. Jestliže si chceme udržet kosti pevné co nejdéle, musíme začít včas.

Co mít na jídelním stole

Pokud se chceme vyvarovat osteoporózy, měli bychom konzumovat dostatek mléčných výrobků, zeleniny, semen, ořechů a ryb. Vápník je základní stavební látka pro naše kosti a skrývá se především v tvarohu, sýru a jogurtech. Někteří jedinci mléko ani mléčné výrobky nesnášejí, protože jim schází enzym pro trávení mléčného cukru. V takovém případě bychom měli kupovat mléko a mléčné výrobky bez mléčného cukru.

Půst jako terapie

I půst může být součást léčebné terapie při revmatických potížích. Celá řada postižených uváděla, že poměrně během krátké doby u nich došlo při půstu k ustupování bolesti a zlepšení kloubní pohyblivosti. Nelze však půst nebo jakoukoli jinou detoxikační kůru dělat jen tak bezhlavě. Vždy se poraďte se svým ošetřujícím lékařem, protože drastický a násilný zásah hladu do metabolismu by mohl vést ke komplikacím. Lidé, kteří jsou podvyživení by v žádném případě půst držet neměli. Rozhodně není vhodné se svévolně vzdát léků! Půst není rozhodně vhodný jako dietní program, ale jedná se o formu krátkodobé terapie.