Kolik kávy si můžeme dopřát?

Kofein má povzbuzující účinky, a především kvůli nim kávu pijeme. Kofein na každého člověka působí jinak. Někdo může vypít kávu pozdě večer a pak bez problémů usne, jiný po šálku kávy vypitém odpoledne probdí celou noc. Optimální dávka kofeinu pro zdravého člověka je 250 až 300 mg, což odpovídá třem až pěti šálkům kávy.

Tvrdí se, že kofein je návykový. Do jisté míry je to pravda: jste-li zvyklí dávat si pravidelně kávu, můžete po „vysazení“ pociťovat jisté nepříjemné příznaky. Bolesti hlavy, únava, úzkost, podrážděnost, pocity deprese či problémy se soustředěním potrvají maximálně několik dní a pak odezní. Nejedná se tedy o závislost podobnou té, kterou znají kuřáci nebo alkoholici.

Co nalezneme v kávě?

Existuje mnoho hledisek, která mohou ovlivňovat výsledky výzkumů o vlivu pití kávy a jejím působení na zdraví. Jiné účinky má káva na mladé lidi a jinak působí na starší osoby. Nemalou roli sehrává také pohlaví člověka a jeho hmotnost. To, kolik kávy vypijeme, si musí určit každý sám podle svých pocitů. Faktem ale je, že vedle kofeinu káva obsahuje i řadu dalších a zdraví prospěšných látek. Co je v kávě naprosto unikátní, jsou antioxidanty, kterých je v ní dokonce třikrát více než v zeleném čaji. Ještě zelená kávová zrna obsahují také vodu, tuk, sacharidy, bílkoviny, vlákninu a další látky. Některé z těchto látek se pak při pražení mění a vznikají z nich látky nové. Je dokázáno, že v zelených pražených zrnech existuje více než 200 doposud neidentifikovaných látek, které mají s největší pravděpodobností kladný vliv na lidský organismus.

Z výživového hlediska je důležitý obsah draslíku a hořčíku v kávě. Kávy s vyšším obsahem kofeinu bývají méně kvalitní a u citlivějších osob může jejich pití způsobit tzv. kofeinový šok, který se projevuje bolestí hlavy, silným bušením srdce a třesem rukou. Proto je lepší volit některou z jemnějších odrůd kávy typu Arabica, která má lehce povzbuzující účinky, dodává tělu energii a celkově je její vliv na náš organismus příznivý.

Káva je nejznámějším zdrojem kofeinu, nalezneme ho ale i v černém čaji, v guaraně, čaji yerba maté a v některých u nás méně známých rostlinách. V malém množství se vyskytuje také v kakau a čokoládě. Kofein je rovněž součástí různých pilulek určených k povzbuzení, k úlevě od bolesti či příznaků nachlazení nebo třeba na hubnutí.

Kofein může svým protizánětlivým účinkem prospívat imunitě a schopností snižovat množství histaminů umí ulevit od alergických příznaků. Někteří lidé tvrdí, že jim kofein pomáhá při astmatu. Podle některých domněnek může kofein pomáhat při prevenci Parkinsonovy choroby, onemocnění jater, rakoviny tlustého střeva a konečníku, cukrovky 2. typu a demence. Tyto účinky nicméně zatím studie nepotvrdily.

Na kávu si musí dávat pozor

Někteří lidé mohou mít následkem konzumace kofeinu problémy se spánkem či trpět podrážděností. Špatný vliv mívá káva i na osoby trpící úzkostmi nebo s dispozicí k depresi. Riziková je konzumace kofeinu pro ty, kdo mají vysoký krevní tlak nebo zvýšenou hladinu cukru v krvi. Káva také podporuje tvorbu kyselin v trávicím traktu, a proto může škodit i lidem se střevními problémy – syndromem dráždivého tračníku, Crohnovou chorobou, žaludečními vředy nebo gastrointestinálním refluxem. Těhotné ženy by měly konzumovat nanejvýš 200 mg kofeinu denně, protože některé studie naznačují, že vyšší dávky mohou zvýšit pravděpodobnost potratu.

Škodí káva srdci?

Kofein může krátkodobě zvýšit srdeční tep a tlak. Studie ale neprokázaly, že by nějak souvisel s vyšším výskytem jevů ohrožujících srdce a cévy: vyšší hladinou cholesterolu, nepravidelností v srdečním rytmu nebo rizikem kardiovaskulárních onemocnění. Pití čaje pak může cévy spíš chránit. Opatrní by ale měli být lidé se zvýšeným krevním tlakem. Není také jednoznačně prokázána souvislost mezi příjmem kofeinu a rizikem mrtvice.

Které mýty máme spojeny s kávou?

Říká se, že kofein může škodit, pokud se snažíte počít dítě. Studie to ale neprokázaly. Nedá se tedy říci, že by mírné pití kávy narušovalo početí či zvyšovalo riziko potratu, vrozených vad nebo předčasného porodu.

I když je kofein mírné diuretikum, tedy zvyšuje objem vylučované moči, obvykle člověk v konzumovaném nápoji do těla dostane tolik tekutiny, že tento úbytek kompenzuje. Studie neprokázaly, že by užívání kofeinu vyvolávalo stav dehydratace.
Kofein nám taktéž nepomáhá „vystřízlivět“. Pravdou je, že když má člověk díky kofeinu pocit, že je střízlivý, ve skutečnosti je jeho mozek stále ovlivněný alkoholem, reakce zpomalené a úsudek narušený.

Je pravda, že kofein může urychlit metabolismus a tím pomoci tělu spálit nějaké kalorie navíc. Žádná zázraky ale nečekejte. Ve studii, které se zúčastnilo 58 tisíc lidí sledovaných po 12 let, intenzivnější konzumenti kávy spíše přibrali. Pokud ale máte pocit, že vás káva přivede k vyšším výkonům, máte pravdu. Studie naznačují, že po konzumaci kofeinu se zvyšuje výdrž při aerobních cvičeních a výkon u anaerobních. Někteří se domnívají, že je to proto, že kofein snižuje vnímání bolesti a pomáhá spalovat tuky místo cukrů.

Kofein a děti

V posledních letech děti stále častěji pijí nápoje obsahující kofein. Vědci tvrdí, že dávky do 200 miligramů denně jsou pro děti v zásadě běžné. Děti jsou ovšem častěji než dospělí na tuto látku přecitlivělé, takže u nich může vyvolávat pocity úzkosti a podrážděnosti. Navíc děti většinou pijí kofein ve sladkých limonádách a energetických nápojích, které obsahují velké množství cukru, čímž se rapidně zvyšuje možnost obezity. Naopak dětem s hyperaktivitou může malé množství í kofeinu i prospět, protože jim pomůže se soustředit.