Myšlení a mluva

Řeč patří mezi nejsložitější a nejcitlivější činnosti, které tělo vykonává.

Všechny činnosti, které souvisí s řečí, jejím řízením a porozuměním řeči jsou řízeny a koordinovány pomocí mozku. V mozkové kůře se nachází centrum řeči, kde dochází k tvorbě slov a odkud odcházejí signály a instrukce do stovek svalů, plic, hltanu a do úst, které se na tvorbě řeči podílejí. Tento systém komplexního řízení řeči je nám vrozený, ale samotnou řeč a vytváření zvuku se musíme během vývoje a růstu naučit od svých rodičů a od lidí ve svém okolí.

Funkce hemisfér

Velký mozek je rozdělen na dvě poloviny – mozkové hemisféry, které pokrývá šedá mozková kůra. Řeč a činnosti, které s ní úzce souvisejí, jsou zpravidla soustředěny v jedné hemisféře. U praváků to bývá levá hemisféra a naopak. Řečová oblast mozkové kůry obsahuje motorické centrum řeči, které ovládá svaly úst a krku, a senzorické centrum řeči, které interpretuje zvukové signály, které přicházejí cestou sluchových nervů z uší. V blízkosti se nacházejí centra, která koordinují sluch, vidění, a kombinované pohyby používané při psaní, hře na klavír, hudební nástroje apod.

Rozhovor

Jedná se o velice složitý děj. Jakmile někoho slyšíme mluvit, sluchové centrum v mozkové kůře roztřídí směsici zvukových signálů, které přicházejí z uší. Centrum pro porozumění řeči z nich složí slova tak, aby je další mozková centra mohla rozpoznat, porozumět jim a vypracovat na ně odpověď. Jakmile dojde k vytvoření odpovědi, předá se zpět motorickému řečovému centru, které si vyžádá spolupráci mozkového kmene.

Mozkový kmen

Mozkový kmen řídí práci mezižeberního svalstva, které se podílejí na rozpínání hrudníku a nádechu a práci břišního svalstva, které zase vytváří tlak, kterým se vzduch z plic vytlačuje nebo naopak vdechuje. Při vypuzování vzduchu z plic vydává motorické řečové centrum příkazy svalům, které napínají hlasové vazy. Hlasové vazy  - hlasivky- se proudem procházejícího vzduchu rozechvějí. Tímto způsobem vzniká v hrtanu zvuk a tento proces nazýváme fonace.

Rychlost proudění vzduchu

Rychlost proudění vzduchu prostorem mezi hlasivkami, hlasovou štěrbinou, je závislá na tlaku, jakým vzduch z plic vytlačuje, čím rychleji vzduch proudí, tím je vydávaný zvuk hlasitější. Při šepotu jsou hlasivky postaveny více od sebe, hlasová štěrbina je širší a hlasivky se vlivem proudícího vzduchu tolik nerozechvívají. Slouží téměř výhradně jako třecí povrchy. Vlastní slova se tvoří pomocí rtů, jazyka a měkkého patra. Pohyby těchto orgánů řídí mozková kůra.

Tvorba řeči

Aby se mohl jednoduchý zvuk , který je vytvořený hlasivkami proměnit v srozumitelné slovo, je nutná spolupráce rtů, jazyka, měkkého patra a dutin dýchacích cest, které slouží jako rezonanční zesilovače. K těmto dutinám patří v první řadě samotná ústa, nosní dutina, vedlejší nosní dutiny, hltan a také dutina hrudní. Tyto jednotlivé orgány jsou řízeny stovkami malých svalů, které spolu velmi těsně spolupracují.

Rezonance

Rezonanční vlastnosti ústní dutiny a dalších částí dýchací soustavy podmiňují individuální vlastnosti našeho hlasu. Například tzv. správná výslovnost nosových zvuků, jako jsou hlásky m nebo nk, závisí na jejich volné rezonanci v nosní dutině. Jelikož se tvar a velikost nosu, hrudníku a úst u různých lidí liší, mají také zvuky, které se tvoří zcela jiné zabarvení. Při řeči rezonuje celá lebka, a proto se část toho, co říkáme, přenáší do sluchového ústrojí pomocí lebečních kostí.

Poruchy řeči

Poruchy řeči mohou být velice složité. Již samotný proces je velice komplikovaným dějem a účastní se ho celá řada svalů a oblastí mozkové kůry. Poruchy řeči můžeme rozdělit na několik základních typů poruch: poruchy tvorby hlasu, poruchy vývoje hlasu, problémy, které plynou z poškození řečových center, onemocnění úst a poruch řeči, které souvisí s hluchotou. Obecně můžeme říct, že k poruše řeči může vést problém, který ovlivňuje schopnost formulovat řeč, spojení mozkových center s výkonnými orgány nebo vlastní vykonávání povelů. Poruch řeči je mnoho druhů a jejich léčba se odvíjí podle příčin dané poruchy. K určení příčiny je mnohdy zapotřebí konzultace neurologa, psychologa nebo jiného specialisty a vyšetření mechanismů tvorby řeči.

Koktavost

Patří mezi nejtěžší poruchy komunikace. Jestliže je terapie u dětí nasazená včas, může se vada zmírnit nebo dokonce odstranit. Na vzniku koktavosti se může podílet celá řada faktorů: genetické vlivy, traumatizující zážitek, komplikovaný porod apod. Bohužel univerzální metoda k odstranění koktavosti neexistuje. Řeč dítěte se rozvíjí nejvíce od třetího roku věku a v té tobě bychom měli řádně zbystřit a případně se obrátit n logopeda.

Dětská patlavost

Dětská patlavost neboli dyslalie je neschopnost používat jednotlivé hlásky nebo skupiny hlásek. Jedná se o nejčastější poruchu řeči u dětí. Mezi příčiny patlavosti patří například: genetické dispozice, špatný řečový vzor, porucha zrakového nebo sluchového vnímání, anatomické odchylky mluvidel apod. V rámci terapie je nutná spolupráce s logopedem a individuální práce s dítětem musí pokračovat také v domácím prostředí. S dítětem je nutno mluvit pomalu a klidně dávat mu správný řečový vzor. Musíme mít na paměti, že vývoj řeči probíhá vždy paralelně s vývojem celé nervové soustavy a je vždy u každého dítěte individuální.

Mutismus

Jedná se o náhlou ztrátu schopnosti používat mluvenou řeč. Tato porucha se projevuje odmítáním komunikace, kdy se zpravidla jedná o obranný mechanismus v důsledku vážného psychotraumatického zážitku. Aby se mohla stanovit diagnóza, musí se uvedené potíže projevovat minimálně čtyři týdny. V rámci terapie se provádí také foniatrické vyloučení organických potíží.

Afázie

Jedná se o poruchu tvorby a porozumění řeči, která je způsobena poruchou dominantní hemisféry. Rozlišujeme afázii expresivní a senzorickou. Při afázii expresivní dochází  k poruše tvorby řeči, avšak schopnost porozumění obsahu řeči je zachována. U afázie senzorické dochází k poruše porozumění řeči, ale je zachována schopnost mluvit.