Alergie na kravské mléko se objevuje stále častěji

Alergie na kravské mléko, přesněji na bílkoviny kravského mléka (BKM), je nejčastější potravinovou alergií u kojenců a batolat. Nesmíme však zaměňovat alergii na mléko a intoleranci laktózy. Nepleťme si také alergii na mléko a přecitlivělost na mléko. Jedná se o dvě rozdílné věci.

Alergie nebo nesnášenlivost?

Mléko obsahuje víc než 30 různých proteinů (kasein, laktoglobulin, betalaktalbumin) a všechny mohou způsobovat alergické reakce. Nejčastějším vyvolavatelem bývá kasein a laktoglobulin, v případě přetrvávajících alergií se nejvíc uplatňuje kasein.
Alergie na mléko je přednostně alergií v prvním roce života. Postihuje kolem pěti procent kojenců. Pouze několik procent případů propukne v pozdějším věku a jen velmi výjimečně v dospělosti. Dospělí tuto alergii nemají nebo jen velmi vzácně. Mohou však trpět nesnášenlivostí laktózy neboli mléčného cukru. Tato potíž může trápit tisíce dospělých.

Lahvička mléka je první potravinou kojence, a tak se také jako první objevují alergie na proteiny kravského mléka. Alergie se může rozvinout i tehdy, když je dítě výlučně kojeno, a to přesunem proteinů kravského mléka vypitého matkou do mateřského mléka. Až 60 procent alergií na tuto bílkovinu vznikne u plně kojeného dítěte, a to tehdy, když je matka alergická a v jejím jídelníčku najdeme bílkovinu kravského mléka. Někdy může stačit dokonce jediná lahvička adaptovaného mléka podaná dítěti v porodnici před nastolením dostatečné laktace matky. V případě senzibilizace in utero (v bříšku matky) se dítě už rodí s alergií na mléko.

V případě alergie na bílkovinu kravského mléka se jedná o imunologickou přecitlivělost (senzitivita) k bílkovinám kravského původu. Příznaky jsou především trávicí (průjmy, zvracení, koliky, plynatost, vodnaté a hlenové průjmy, někdy i krev ve stolici), kožní (ekzémy, kopřivky) a dýchací (astma). Při nesnášenlivosti laktózy jde o neschopnost trávit mléčný cukr. Jedná se o metabolickou vadu, nikoli imunologickou, a to enzymatický deficit enzymu štěpícího mléčný cukr uvnitř střev. Enzym, který rozkládá laktózu, buď vymizel, nebo má sníženou funkci a příliš velké množství mléka není pak dobře snášeno. Mléčný cukr se nerozštěpí, zůstane ve střevech, kde zkvasí a způsobuje obtíže. Máte-li tedy v dospělosti zkvašené stolice, trápí vás bolesti břicha a plynatost, a nikdy se neobjevuje krev, pak pravděpodobně trpíte nesnášenlivostí laktózy. U kojenců je nesnášenlivost vzácná, obvykle bývá přechodná po infekčních průjmech.

Alergie s věkem vymizí

V 80 % případů alergie na kravské mléko zmizí mezi prvním a druhým rokem života. Většina alergií na mléko vymizí do tří let věku dítěte. Alergie obyčejně propukne do tří měsíců věku, vznik alergie až po 6. měsíci věku je spíše vzácností. To, že alergie na mléčnou bílkovinu vymizí, ale bohužel neznamená definitivní ústup alergického terénu. Alergie na bílkovinu kravského mléka bývá minimálně v 50 procentech začátkem procesu, kterému říkáme alergický pochod. V šesti letech polovina dětí původně s alergií na bílkovinu kravského mléka už má jiné alergické onemocnění způsobené vzdušnými alergeny, například alergickou rýmu nebo astma.

Diagnóza alergie na BKM

Diagnóza se opírá o pečlivou anamnézu a velmi důležitá je zkušenost dětského lékaře. Laboratoř a četné laboratorní testy jsou až na druhém místě. Jakmile trávicí, případně kožní či respirační příznaky přijdou do tří měsíců věku, maximálně do šesti, a jakmile nemají jiné logické vysvětlení, pak je diagnóza alergie na bílkovinu kravského mléka pravděpodobná. Zvlášť když najdeme alergii u rodičů či sourozence. Diagnózu alergie na BKM může potvrdit eliminační dieta. Bílkovina kravského mléka se vynechá na dva až čtyři týdny, ale někdy to nestačí, někdy se efekt pozná až po třech měsících. Dítě dostává hydrolyzované preparáty, a pokud se klinicky „uzdraví“, je diagnóza na 99 procent jasná.

U dítěte, které mělo nebo ještě má alergii na kravské mléko, musí být provedeno okolo 4.-6. roku života alergologické vyšetření k odhalení nových alergií. Děti alergické na kravské mléko mají častěji další potravinové nebo respirační alergie

Co podávat místo kravského mléka?

Pro kojence s projevy alergie na bílkovinu kravského mléka jsou připraveny hydrolyzované preparáty. Hydrolyzáty jsou vyrobeny z kravského mléka, jehož proteiny byly přeměněny a jsou méně alergizující. Rozlišujeme hydrolyzáty, které jsou vyrobeny z proteinů laktoséra (např. Nutrilon pepti), a preparáty vyrobené z kaseinu (např.Nutramigen). V případě prokázané alergie na proteiny kravského mléka je mléko částečně hrazeno z pojištění. Pokud dítě odmítá nahořklou chuť některých hydrolyzátů, je možné – od stáří šesti měsíců – upravit tuto chuť přidáním obilovin bez glutenu a bez vanilky.
Velmi vzácně děti reagují i na slabé dávky mléčných proteinů přítomných v některých hydrolyzátech. Pak je třeba najít hydrolyzát, který jim vyhovuje, nebo upřednostnit mléko uměle vytvořené, jako je například Neocate. Toto mléko s podkladem aminokyselin obsahuje všechny nezbytné elementy k vyváženému růstu.

Některé maminky si myslí, že vhodnou náhradou může být sójové mléko. Zkřížená alergie mezi kravským mlékem a sójou se však týká v ČR 17-47 % kojenců alergických na proteiny kravského mléka. Proto se u nás sójové mléko nedoporučuje jako náhrada při prokázané alergii na bílkovinu kravského mléka. Taktéž nejsou vhodná hypoalergenní mléka (označená H.A.) – ta jsou užitečná především v prevenci rozvoje alergie u dětí. Někdy je dětem nabízeno mléko kozí, ovčí, mandlové, rýžové nebo ovesné. V případě prokázané alergie na BKM jsou velmi časté zkřížené reakce a není vhodné tato mléka používat. Navíc nedodávají ani dostatečné množství potřebných živin k vyváženému růstu kojence.