Spí se vám dobře?

Spánek má pro náš organismus obrovský regenerační a zdravotní význam. Během spánku se střídají fáze REM a NREM. Spánek NREM je tvořen čtyřmi stadii a každá z nich plní svou vlastní úlohu. Podle mnohých odborných studií se dochází během spánku k uchování energie. Dochází ke snížení základního metabolismu až o 25 %, klesá spotřeba kyslíku, srdeční aktivita a tepová frekvence. Dále klesá tělesná teplota a hladina cukru v krvi. U aktivnějších jedinců je energetické snížení v průběhu spánku vyšší. Z obecného hlediska lze konstatovat, že hluboká spánek napomáhá také regeneraci v období nemoci nebo hladovění.

Ovlivnění psychických funkcí

Spánek také velice pozitivně ovlivňuje naši psychiku. Jestliže trvá spánkový deficit příliš dlouhou dobu, dochází ke zhoršení soustředění, celkové slabosti a nevýkonnosti organismu. Především ve fázi REM dochází k fixaci paměťové stopy, fáze REM posiluje paměť. Jestliže se učíme před spaním, tak si po probuzení vybavíme daleko lépe informace.

Snění

Sny máme všichni, do pěti minut po jejich skončení je, ale zaspíme. Sny mohou odrážet naši současnou diskomfortní situaci nebo déletrvající depresivní stavy. Sen vzniká směsicí vzpomínek i různých asociací a zpracováním tělesných pocitů – z močového měchýře, krevního oběhu, trávicího systému, dýchacího systému a tělesné teploty. V průběhu spánku dochází k mnohým změnám.

Jak dlouhý má být spánek?

Průměrná doba, která je potřebná ke spánku se pohybuje okolo osmi hodin, ale takové pravidlo určitě neplatí všeobecně. Potřeba spánku je zcela individuální a je také geneticky daná. Pro někoho je dostačující pět až šest hodin, protože umí spát dostatečně hluboce. Potřeba spánku také souvisí s věkem pracovním zařazením. S věkem se potřeba spánku zkracuje a přibývá poruch spánku. Podle pokusu je nejdelší dobou bdělosti, která neovlivní náš duševní výkon počítáno třicet šest hodin.

Jestliže spánek chybí

V případě déletrvajícího nedostatku spánku dochází ke změnám v podobě stárnutí. Hluboký spánek podporuje obnovu buněk a tkání. Dále dochází k urychlení průběhu některých onemocnění (diabetu, hypertenze, obezity, poruchy paměti). Pokud je spánek přerušovaný nebo nekvalitní dochází ke vzniku chronické únavy, častějšímu výskytu psychických potíží a z celkového hlediska vznik vyšší nemocnost.

Kvality spánku

V dětství souvisí kvalita spánku s rodnými návyky a klimatem. Kvalita spánku se v průběhu života velice mění. Novorozenci spí po většinu dne i noci, ale spánek seniora vypadá zcela jinak. Poruchami spánku mohou trpět jak děti, ta i dospělí. Mezi nejčastější poruchy spánku patří dyssomnie a parasomnie. Poruchy spánku mohou také souviset s duševní nebo neurologickou poruchou (depresivní a manické poruchy, úzkostné stavy, degenerativní procesy v centrální nervové soustavě apod.) SE somatickými poruchami mohou souviset například vředová onemocnění nebo noční astma.

Atypické poruchy spánku

Mezi zcela netypické poruchy spánku patří:

krátký spánek – některým jedincům postačuje krátká doba spánku
dlouhý spánek – jedná se déletrvající potřebu dlouhého spánku (devět a více hodin)
změny způsobené hormonálními vlivy (menopauza, menstruace, gravidita)
vegetativní potíže (noční pocení, zrychlený dech)
halucinace objevující se v ranních hodinách

Vyšetření poruch spánku

Poruchy, které souvisí se spánkem, mohou být příznakem mnohých chorobných onemocnění. Vyšetření se provádí ve speciální spánkové laboratoři na odborném pracovišti. Bohužel takovýchto specializovaných pracovišť není v České republice mnoho a na vyšetření se proto musí delší dobu čekat. Při vyšetření spánkových poruch je nutné vyloučit špatnou funkci štítné žlázy, organické příčiny nebo jiná onemocnění, popřípadě užívání léků a látek, které by mohly kvalitu spánku výrazně narušit.

Když dítě nespí

Kvalita spánku u dětí velmi úzce souvisí s emočním rozpoložením matky a celkovou atmosférou v rodině. Do jednoho roku dítěte bývá nepravidelnost ve spánku celkem běžnou záležitostí. Dítě by v žádném případě nemělo usínat v blízkosti hrající televize! Spánek dětí může být narušen různými tělesnými neduhy, například nejasnými bolestmi břicha, alergickými reakcemi nebo dýchacími potížemi. Velkou část těchto onemocnění lze diagnostikovat při běžných pravidelných kontrolách u pediatrů.

Období gravidity a šestinedělí

Psychika matky ovlivňuje také ještě nenarozené dítě. V případě, že je matka nervózní, má dlouhodobé stresy nebo požívá tabákové výrobky, může být nespavost dětí způsobena právě z těchto důvodů. Po narození dítěte by maminka měla dbát na to, jak se stravuje a příliš neplýtvat fyzickými ani psychickými silami, aby se mohla plně věnovat miminku. Průběh šestinedělí významně vztah k dítěti, spánek a psychické rozpoložení maminky.

Najděte si své rituály

Pokud chceme dítě něco správného naučit, je důležité mu být tím nejlepším vzorem od útlého dětství. Zdravé návyky je třeba aplikovat zcela nenásilně a přirozeně s největší láskou k narozenému miminku. Je vhodné, aby dítě spalo ve stejných podmínkách, a to v pohodlné postýlce, oblečení a v přiměřeně tichém a teplém prostředí. Malé dítě potřebuje pravidelný režim a podmínky ke spánku by se neměly příliš často měnit. Je vhodné uzpůsobit si rituály tak, aby dítě mělo příjemnou koupel, jídlo a nerušený spánek. Malé děti rády spí s oblíbenou hračkou při pohádce.

Vyhněte se zlozvykům

Rodiče někdy z důvodu nedostatku času, netrpělivosti nebo vlastní pohodlnosti dělají věci jinak než by bylo vhodné. Například dítě, které je naučené spát s rodiči je při náhlé změně neklidné, pláče a má záchvaty vzteku. Před spánkem bychom se určitě měli vyvarovat nějakému napětí a hádkám. Po půlroce života by dítě nemělo již v noci jíst a pít, ale rozhodně to neplatí stoprocentně.

Problémy s nespavostí

Jestliže je spánek nekvalitní, přerušovaný a člověk se po probuzení necítí energeticky v dobré kondici a takový stav trvá minimálně čtrnáct dní, tak se může jednat o poruchu spánku. Nespavost se může vyskytovat v několika formách:

časná nespavost – potíže se objevují před usnutím
střední nespavost – dochází k častému buzení v noci z nejasných příčin
pozdní nespavost – objevuje se brzké ranní probuzení, a to většinou mezi třetí a pátou hodinou ranní a příčinou bývají často depresivní stavy

Dlouhodobá nespavost

Čím trvá nespavost déle, tím hůře se potíže odstraňují. Nejčastější příčinou déletrvající nespavosti bývají psychické příčiny. Schopnost zvládat nespavost úzce souvisí s uměním řešit problémy a celkovým zdravotním stavem. Tyto schopnosti jsou ovlivněny jednak genetickými predispozicemi a také výchovou a zkušenostmi.

Mocná psychiky

Psychická odolnost a kvalita spánku jdou ruku v ruce vedle sebe. Každoročně přibývá počet lidí, kteří trpí potížemi se spánkem. Může to souviset s tím, že lidé mají často potíže se umět vyrovnat sami se sebou, způsobem života a také se zvyšují problémy v mezilidských vztazích. Pracovat na sobě je nejtěžší práce na světě, ale člověk se měl učit poznávat své tělo, odhalit své fyzické i psychické síly a vědět, jakým způsobem umí získat znovu ztracenou energii.

Jaké jsou důsledky dlouhodobé nespavosti?

V případě dlouhodobé nespavosti dochází ke stavům únavy, zhoršenému soustředění, celkové nižší výkonnosti, bolestem hlavy a takzvané somatizované úzkosti, která se projevuje bušením srdce, neklidem a vnitřním napětím. V případě dlouhodobých potíží bychom určitě příznaky a projevy potíží neměli podceňovat a co nejrychleji je řešit.

Závislost na hypnotikách

Odborně neřešená chronická nespavost vede častěji k závislosti na hypnotikách, protože jedinec je stále „nucen“ zvyšovat dávky z důvodu, že „bez léku nejsem schopen usnout“. Mysl je ovládána negativními myšlenkami a tělo je v neustálém napětí. V případě závislosti pak dochází k silné potřebě zvýšit dávku, jedinec má narušenou schopnost soustředit se a ztrácí kontrolu vůči užívané dávce. Nespavost bývá často důsledkem nezdravého životního stylu, pracovního vyčerpání, kdy vítězí pocit, že musíme ukrojit ze spánku, abychom toho co „nejvíce stihli“.

Léčba nespavosti

Léčba nespavosti by se měla odvíjet od příčiny, která ji způsobuje. Jestliže je příčinou nespavosti bolestivý stav, je zcela nevhodné užívat hypnotika. Předpokladem zahájení adekvátní léčby je podrobná analýza zdravotního stavu. V případě nespavosti je farmakologická léčba vhodná pouze v případě, že je příčinná léčba neúspěšná nebo nefarmakologická léčba nepřinesla ten správný efekt.

Hypnotika III. generace a jiné preparáty

Mezi nejužívanější hypnotika patří hypnotika III. generace, které navozují spánek, který je blízký fyziologickému spánku, ale v případě dlouhodobého užívání může dojít ke vzniku závislosti. Mezi další používané přípravky patří hypnotika benzodiazepinového typu. Lze je používat krátkodobě. V případě dlouhodobého užívání benzodiazepinových preparátů dochází k toleranci vůči dávce a syndrom závislosti na lécích narušuje kognitivní funkce a zvyšuje přecitlivělost.

Nefarmakologickíá léčba

V rámci terapie spánkových poruch se uplatňuje také nefarmakologická léčba, to znamená léčba bez aplikace léků. Využívá se především kognitivně – behaviorální terapie. Tento způsob psychoterapie se zaměřuje na způsoby myšlení a formy chování, které narušují spánek nebo udržují depresivní poruchu. Behaviorální terapie mění způsoby chování, které jsou vázány na spánek, návyky a počínání, které znesnadňují spánek nebo vyvolávají poruchu spánku.

Co patří mezi prostředky behaviorální terapie?

Mezi prostředky behaviorální terapie patří režimová opatření (absence, kofeinu, omezení tabákových výrobků, výživa), omezení doby spánku (zůstat na lůžku omezenou dobu, která odpovídá průměrné době spánku), kontrola podnětů ((hledání příčiny a řešení problémů), spánková hygiena (teplota v místnosti – 21 °C, nehlučné a příjemné prostředí, pravidelná pohybová aktivita, vodoléčba – teplá koupel, aplikace relaxačních technik – autogenní trénink, progresivní relaxace, řízené dýchání, jógová cvičení apod.). Výhodou behaviorální terapie ve srovnání s farmakoterapií je, že terapie působí na příčiny a ne na důsledky a nevzniká závislost na lécích.

Alternativní způsoby léčení

Alternativní medicína zahrnuje celou řadu metod léčby nespavosti. Každá metoda však není vhodná pro každého nemocného. Jedná se o dlouhodobý proces, ve kterém je samozřejmě nutná spoluúčast nemocného. Mezi metody alternativní medicíny patří např. akupunktura, akupresury, aromaterapie, fototerapie, homeopatie, hydroterapie, hypnoterapie apod.

Akupunktura

Tato metoda byla užívána již ve starověké Číně a nemocným se aplikuje do určitých bodů na těle jehly. Akupunkturní body leží na neviditelných energetických drahách, které jsou spojeny s vnitřními orgány. Pomocí akupunktury lze řešit celou řadu potíží a především se nabízí souvislost mezi činností srdce a poruchou spánku.

Akupresura

Akupresura je kombinace masáže a akupunktury. Principem této metody je užívání tlaku v místech akupresurních bodů, která jsou shodná s akupresurními. Tato metoda pomáhá posilovat samoléčebné schopnosti organismu, zvyšuje vitalitu a působí preventivně proti nemocem.

Aromaterapie

Jedná se o metodu, která ke své léčbě využívá silné aromatické výtažky z rostlin. Esenciální oleje se užívají různými způsoby, nejčastěji jsou to masáže, koupele, inhalace nebo obklady. Aromaterapie pomáhá jak při léčbě fyzických, tak při léčbě psychických potíží. Při léčbě nespavosti se používá například olej z bazalky, levandule, nerolu, jasmínu, rozmarýnu nebo růže.

Fytoterapie

Metoda využívá rostlin v lékařství a je stará jako lidstvo samo. V současné době velice roste zájem o bylinkářství a mnoho lidí využívá bylinné preparáty při léčbě svých neduhů. Bylinky lze použít v mnoha formách a mezi nejběžněji používané patří nálev. Při léčbě nespavosti se používá například meduňka, heřmánek, bazalka nebo andělika lékařská.

Homeopatie

Homeopatie využívá léky přírodního původu k posílení ozdravných schopností těla. Jedná se o speciální léky, které jsou vysoce ředěné látky přírodního původu, které by neředěné vyvolaly u zdravého člověka příznaky onemocnění. Homeopatika však musí odpovídat chorobě i nemocnému a jeden lék může být použit u různých potíží, ale zcela individuálně se hodnotí jak příznaky nemoci, tak i charakter, nálada, typ bolesti apod. Jestliže jsou potíže akutní, měly by homeopatika účinkovat téměř okamžitě.

Hydroterapie

Léčebná moc a síla vody je známá již od pradávna. Vodu můžeme používat v různých formách (kapalné, pevné, plynné) k navození pocitu relaxace, stimulaci, detoxikaci, při léčbě nemocí apod. Důležitým faktorem je teplota vody. Horká voda roztahuje cévy, stimuluje pocení a relaxuje svaly i klouby. Naproti tomu studená vody cévy stahuje, snižuje zánět a městnání na povrchu těla a zvyšuje přítok krve k vnitřním orgánům.

Hypnoterapie

Terapie vychází z hlubších úrovní vědomí. Na pomezí spánku a bdění existuje stav, který je hypnoterapeuty využíván k ovlivnění zdraví člověka. Dochází k navození stavu, který je podobný transu a osoba nacházející se v takovém stavu, může dobře plnit zadané úlohy. Terapeut se snaží u klienta navodit tělesné i duševní z měny, ke kterým může patřit vyléčení tělesného onemocnění, snížení pocitu bolesti a navození relaxace. Trans je považován lékaři za léčivý stav, kdy mysl a tělo dosahuje klidu a vytrvalosti. Pomocí hypnózy lze zvládnout návyky jako kouření, přejídání apod.

Když je spánku příliš

Opačným problémem je nadměrná spavost, která však může být spojena s nespavostí. Nadměrná denní spavost se vyznačuje chorobným sklonem k usínání během dne. Může se vyskytovat například v souvislosti s insomnií, jako důsledek nedostatečného nočního spánku, nebo jako neurologická porucha - hypersomnie.

Hypersomnie

Jedná se o denní spavost, která není záchvatovitá a nepřekonatelná, většinou trvá delší časový úsek a vyskytuje se několikrát během dne. Mezi časté příčiny hypersomnie patří: hormonální změny (gravidita, klimakterium), psychické změny (úzkostné stavy a poruchy, netypické deprese), únavový syndrom (vyskytuje se poměrně často ve spojitosti s jinými patologiemi). Pro celou skupinu onemocnění typu hypersomnie jsou typické následující příznaky: prodloužený noční spánek (devět až dvanáct hodin, nebo dokonce šestnáct hodin, ale dotyčný se stále necítí dobře), potíže při ranním vstávání (nefungují budící mechanismy, dlouhé probouzení se), ospalost při klidné činnosti (četba, jízda v městské hromadné dopravě apod.), časté používání stimulačních mechanismů (sprcha, větrání, čerstvý vzduch), opakované bolesti hlavy (snížený krevní tlak, pocit chladných končetin).

Narkolepsie

S velkou pravděpodobností se jedná o dědičné neurologické onemocnění, které se může projevit v jakémkoli věku. Nejčastěji se objevuje v pubertě a v období dospívání. Mezi typické příznaky narkolepsie patří:

nepřekonatelný spánek – objevuje se náhle v průběhu dne, především v klidu, doba trvání se pohybuje okolo několika minut nebo déle,
akutní ztráta svalové síly- nejčastěji jsou postiženy dolní končetiny nebo svalstvo šíjové a mimické, často vzniká při náhlé emoci,
spánková obrna – objevuje se zcela náhle při přechodném stavu bdění a spánku,
automatické jednání- jedná se bezdůvodné a někdy i nesmyslné jednání,
hypnagogické halucinace – stav se vyskytuje také u zdravých jedinců, kdy při usínání někdy něco slyšíme, vidíme nebo cítíme. Stav trvá krátký časový úsek a nedoprovází ho žádný dějový prožitek.

Jaké jsou typické projevy narkolepsie?

Projevy narkolepsie se liší podle toho, zda jde o narkolepsii v dětském nebo dospělém věku. V dětství se narkolepsie nemusí projevovat nepřekonatelnou hypersomnií. Dítě může mít zvýšenou potřebu denního spánku, například po návratu ze školy je unavené a není schopno se připravit na další den. Postupně dochází i ke zhoršení večerního spánku, který je neklidný a objevují se děsiví sny. V dospělosti bývají příznaky již plně rozvinuty. Nejrozvinutější příznaky jsou mezi pětatřicátým a čtyřicátým rokem života. Nemocný trpící narkolepsií je omezen ve všech rovinách života. Dochází ke snížení jeho výkonnosti, je limitován při výběru povolání, dochází k zasažení psychiky a snížení sebevědomí.

Porucha spánku z maladaptace

Změna situace, napjaté očekávání nebo akutní napjatá situace (zkouška ve škole pohovor do nového zaměstnání apod.) mohou vést k vnitřní nervozitě a tím pádem k poruše spánku. Jedná se o fyziologickou poruchu, v rámci adaptaci na nově vzniklou situaci. Jakmile dojde k vyřešení situace, tak dojde k úpravě potíží.

Noční ujídání

Jedinci trpící nočním ujídáním neusnou, pokud se po probuzení nenajedí nebo nenapijí. U kojenců í je tento stav považován za normální do půlroku života. U dospělých se může jednat o obsedantní poruchu, kdy podstatou vzniku potíží je nejistota a úzkost. Syndrom nočního ujídání se ve většině případů objevuje v nejistých životních obdobích.

Jet –leg syndrom

Příčinou stavu je cestování do jiných časových pásem. Z obecného hlediska jsou lépe snášeny lety západním směrem. K typickým příznakům, jet – leg syndromu patří nespavost, denní únava, ospalost, podrážděnost, bolesti břicha a hlavy, nevolnost, a napětí, porucha menstruačního cyklu. Stav nevyžaduje žádnou specifickou léčbu, organismus se postupně navrací do normálu. \do tří dnů se spontánně upraví rytmus bdění a spánku Nejpozději do týdne). Intenzita potíží souvisí se zvolenou destinací, adaptabilitou a s věkem.

Syndrom neklidných nohou

Patří mezi nejčastější příčiny organické nespavosti a souvisí s poškozením části centrálního nervového systému. Nejčastějšími projevy potíží jsou nepříjemné brnění v dolních končetinách, zhoršení potíží v klidu a ve večerních hodinách. Léčba spočívá v podávání chemických látek, železa, hořčíku a léků proti křečím.

Zpět