Spánkové poruchy v seniorském věku

Věk hraje jedním z faktorů, který ovlivňuje řízení střídání cyklu spánku a bdění. S věkem se spánek zcela přirozeně mění, dochází ke zkracování jeho délky a usínání se posouvá do dřívějších večerních nebo nočních hodin. Spánek se stává celkově kratší dobu a současně dochází ke zvyšování poruch chování a chorobných projevů při dýchání a vyskytují se také noční pohyby dolních končetin. Tím, jak stárneme, narůstá onemocnění a užívaných léků, které také ovlivňují kvalitu spánku.

Jaké jsou příčiny spánkových poruch ve vyšším věku?

Mezi nejčastější příčiny spánkových poruch u lidí ve starším věku patří:

  • degenerativní změny centrálního nervového systému,
  • přítomnost somatického onemocnění,
  • užívání léků, které narušují spánek (například léky na hypertenzi, antirevmatika, antidepresiva),
  • změna v zařazení sociální role,
  • náhlé změny životního stylu (menší pohybová aktivita, apod.).

Jaké jsou příznaky narušení spánku ve vyšším věku?

Ve vyšším věku se projevují příznaky narušení spánku, zhoršující se věkem následovně:

  • objevuje se vyšší náladovost až vlastní ztráta sebekontroly,
  • frontální syndrom (sporadická řeč, zpomalení myšlení, porucha plánování a celkové výkonnosti, apatie),
  • neodbytná spavost (usínání z nedostatku aktivity, mikrospánek, výpadky pozornosti).

Demence

Jedná se o závažné duševní choroby a mezi jeho hlavní příznaky patří úbytek kognitivních funkcí, který má různou intenzitu. Dochází k postupnému zhoršení paměti a intelektu, snížení motivace a pozornosti. V pozdějších stádiích dochází k narušení soudnosti a logického myšlení. Nemocný ztrácí schopnost plánovat a dovést plánovanou aktivitu do zdárného konce. Co se týká nekognitivních funkcí, dochází k trvalému narušení emotivity, vzniká citová labilita a oploštělost, vytrácí se vyšší city. Dále dochází ke zhoršení kvality spánku. Vztah mezi spánkem a pamětí je velice úzký. U nemocných, kteří trpí demencí, se snižuje úroveň denní bdělosti, vyvíjejí se příznaky neklidných nohou a vyskytuje se spánková apnoe.

Delirium a spánek

Jedná se o stav, kdy dochází k ohrožení na životě a jsou při něm narušeny procesy metabolismu v centrální nervové soustavě a přenos nervových vzruchů. Příčiny tohoto stavu mohou být různé: metabolické poruchy, dehydratace, minerální rozvraty, infekce s horečkou, užívání některých látek. Delirium postihuje lidi různých věkových kategorií, ale častěji se s ním setkáváme u starších nemocných.

Nemocní s Parkinsonovou chorobou

Snížená schopnost pohybu je pouze jedním z příznaků Parkinsonovy choroby. Nemocnému činí potíže otočit se na lůžku a tento stav vede k nespavosti. Současně se u nemocného mohou objevit svalové záškuby a stahy, které narušují klidný průběh spánku. Poruchy spánku mohou být součástí psychických komplikací Parkinsonovy nemoci, často se objevují také depresivní poruchy, panické záchvaty a delirantní stavy.

Depresivní porucha a senioři

Poruchy nálad se mohou vyskytovat v každém věku. Depresivní porucha patří mezi nejčastější duševní poruchy seniorů. Okolí většinou velice tento stav velice zlehčuje a přičítá to náladovosti seniorů. Depresivní porucha u seniorů má svá specifika jak v příčinách, tak i projevech. Současně se také často vyskytují další somatické a duševní onemocnění. Musíme vzít v úvahu, že s přibývajícím věkem začnou mezi příčinami deprese převládat vnější a biologické faktory nad vnitřními, vrozenými dispozicemi. U mladších jedinců je tomu naopak.

Biologické změny ve stárnutí

Proces stárnutí je provázen často změnami ve struktuře mozku, a to změnami ve struktuře mozku, které se později stávají příčinou vzniku demencí a startují depresivní poruchy. Nemocných s neurodegenerativním onemocněním s věkem neustále přibývá.

Příznaky depresivní poruchy u seniorů

Senioři vnímají příznaky depresivní poruchy zcela jinak než mladí lidé. Potíže jim činí zejména únava, nedostatek energie, somatické potíže, bolesti zad a kloubů, potíže se zažíváním. Somatické potíže psychologicky zesilují obavy o zdraví, vznikají úzkostné stavy, hypochondrické myšlenky nebo dokonce bludy. Hypochondrický blud je právě jedním z nejčastěji se vyskytujících se bludů u psychotické deprese u seniorů. Mezi další nejčastější depresivní projev patří tělesná i duševní úzkost, která se může vyskytnout bez přítomnosti bolestivého syndromu.

Léčba nespavosti u depresivních seniorů

V rámci léčby nespavosti u depresivních seniorů se nejvíce osvědčily tyto prostředky: fototerapie, psychoterapie, farmakoterapie a režimová léčba.

fototerapie – spočívá v aplikaci jasného světla a má svůj význam především při atypických sezónních depresích. Léčba pomocí jasného světla v ranních hodinách je vhodným aktivizačním mechanismem.

Psychoterapie – je podpůrnou léčbou a u seniorů má zvlášť velký význam citlivý a chápavý přístup. Cílem této léčby je posílení osobnosti nemocného a plnohodnotně ho zařadit do aktivního života a zvýšit tak jeho soběstačnost.

Farmakoterapie  – výběr vhodného léku zohledňuje odborník a většinou se upřednostňuje léčba pomocí jednoho preparátu.

Režimová léčba – hlavním cílem je, aby senior žil aktivně a udržoval kvalitní sociální vztahy, věnoval se svým zálibám a koníčkům a žil pokud možno v rámci svých možností plnohodnotně. Důležitý je také trénink paměťových funkcí.

Spánek a somatická onemocnění

Vlivem stárnutí dochází k celé řadě degenerativních procesů, které jsou způsobeny různými činiteli (sociální izolace, nedostatek režimu, nepravidelný životní rytmus emoční strádání apod.). Někdy se akutní nebo chronické onemocnění projeví tak alarmujícím způsobem, že devastují psychiku a spánková porucha bývá spojena jednak s onemocněním a také s druhotně depresivním prožíváním chorobného stavu.

Nejčastější onemocnění vyvolávající poruchu spánku

Mezi nejčastější onemocnění, která vyvolávají poruchu spánku, patří:

Onemocnění kardiovaskulární (ischemická choroba srdeční, stavy po infarktu, hypertenze)

Onemocnění dýchacího systému – (chronické i akutní záněty dýchacích cest, průduškové astma, alergie a plicní nádory)

Onemocnění endokrinního systému –( hypofunkce štítné žlázy, hyperfunkce štítné žlázy, diabetes)

Polyneuropatie (přerušovaný spánek s projevy neklidných nohou)

Zažívací potíže – (pálení žáhy, vředové onemocnění, jícnové varixy),

Kožní onemocnění – ( různé typy ekzémů)

Onemocnění mozku a nervů (mozkové nádory, záněty mozku a míchy, blokády páteře)

Degenerativní změny mozku – ( Alzheimerova choroba a jiné demence, Parkinsonova choroba, roztroušená skleróza mozkomíšní)

Bolestivé stavy – (bolestivý páteřní syndrom, kloubní bolesti).

Duševní poruchy a spánek

Zdravý spánek by měl být přirozenou součástí našeho života. Stupeň naší bdělosti během dne cyklicky kolísá bez ohledu na stupeň aktivity. Střídání cyklu spánku a bdění je zcela podřízeno cirkadiánní rytmicitě, které podléhá také vylučování některých přenašečů nervových vzruchů, které jsou důležité pro naše psychické zdraví. Hodnocení spánku je zcela subjektivní a úzce souvisí se strukturou osobnosti člověka, hladinou úzkosti a celkovým psychickým stavem. Nemocní s duševní poruchou se setkávají také s poruchami spánku. Také vyšší riziko sebevražd bývá vyšší u jedinců, kteří trpí duševní poruchou, která je spojena s vážným narušením spánku. Narušení spánku má úzkou souvislost s celou škálou duševních onemocnění. Z hlediska příčin duševních poruch se může jednat například o: narušení rovnováhy přenašečů nervových vzruchů (schizofrenie, afektivní poruchy, úzkostné stavy), degenerativní procesy v centrální nervové soustavě (demence), působení psychoaktivních látek.

Poruchy spánku u schizofrenie

Schizofrenie a psychotické stavy jsou duševní poruchy, které můžeme charakterizovat narušením myšlení a vnímání. Dochází k oploštění emotivity nebo prožívání neodpovídá dané situaci. Kognitivní funkce mohou být však dlouhodobě zachovány a až vlivem délky trvání potíží může dojít ke snížení intelektu a rozpadu osobnosti. Schizofrenie se může velmi podobat také těžké depresivní poruše, jestliže v ní převažují negativní příznaky katatonie.

Příznaky

Poruchy spánku u schizofrenie a psychotických stavů jsou dány klinickým obrazem onemocnění a také léčbou. Akutní nebo přechodná psychotická porucha s psychotickými příznaky (halucinace, bludy) jsou zpravidla doprovázeny neschopností usnout, narušenou plynulostí spánku a obráceným cyklem spánku a bdění. Často pomůže léčba pomocí sedativních neuroleptik, kdy dojde k potlačení psychotických příznaků, zklidnění nemocného a odpočinku. Negativně však může být ovlivněn noční spánek. Strach spolu s aktivitou umocněnou psychotickými prožitky ztěžují usnutí a nemocní často usínají až vyčerpáním.

Jak postupovat při poruše spánku?

Jestliže porucha spánku trvá minimálně měsíc, vyskytuje se několikrát týdně a znesnadňuje nám denní běžný provoz a fungování, je to důvod, proč navštívit praktického lékaře. Předpokladem správné léčby je detailní anamnéza a následné fyzikální vyšetření a vyloučení organických příčin (vyšetření štítné žlázy, centrální nervové soustavy, epilepsie, cévní mozková příhody, nádorové onemocnění, cysty, apod. Jestliže to stav vyžaduje, podstoupí nemocný speciální vyšetření ve spánkové laboratoři. Následná léčba se pak odvíjí od zjištění v anamnéze a v rámci pozitivní účinnosti by měla být komplexní. Spolupráce nemocného a lékaře je první předpoklad úspěšnosti léčby.