Minerální látky
Úloha minerálních látek je velice mnohostarnná. Minerální látky regulují hospodaření s tekutinami v organismu a hlídají konstantní poměr tlaků v krevních a mízních cévách. Tím také zůstává zachována funkční schopnost jednotlivých biologických struktur. K minerálním látkám náleží vápník, chlorid, draslík, hořčík, sodík, fosfát, síra.
Vápník
Podílí se na stavbě kostí a zubů a také aktivuje důležité enzymy. Bez dostatečného zásobení vápníku by nebyly možné ani nervové vzruchy. Jestliže organismus nemá dostatečné zásoby vápníku, dochází k tomu, že v nouzovém případě si bere vápník z kostí, což může mít zvláště u dětí v období růstu negativní následky.
Začínáme již odmala
Preparáty, které obsahují minerální látky nám nemohou v krátkém čase vyrovnat to, co zapříčinila absence zeleniny a několikaletá nadměrná konzumace sladkostí, jídel a nápojů, které nám odebírají vápník. Z těchto důvodů bychom měli dbát již od narození dítěte na jeho vyváženou stravu. Minerály ze stravy dokáže tělo daleko lépe zužitkovat.
Faktory ovlivňující hladinu vápníku
Hladina vápníku u dětí je ovlivněna celou řadou faktorů, především se jedná o hormony. Příjem vápníku podporuje vitamin D, některé aminokyseliny a kyselina citrónová. Mezi potraviny, které jsou bohaté na vápník patří například mák nebo sezam. Také mléčné výrobky jsou bohatým zdrojem vápníku.
Co vápník ničí?
Vápník můžeme „zničit“ nesprávným dlouhým vařením nebo máčením. Cola, hotové pokrmy a limonády působí negativně na zásobování těla vápníkem. Kyselina šťavelová ve špenátu, rebarboře, šťovíku, černém čaji a čokoládě zabraňuje příjmu vápníku. Fytinová kyselina v obilovinách negativně ovlivňuje zásobení organismu vápníkem.
Chlorid
Chlorid společně se sodíkem zodpovídá za hospodaření s vodou v lidském organismu. Kromě toho je také součástí kostí a žaludeční kyseliny. Spotřeba chloridu u kojence se pohybuje mezi 0,9 g na den a během dětství stoupá až na 2,8 g. Příjem chloridu se děje prostřednictvím kuchyňské soli, chloridu sodného. Současná strava obsahuje nadměrné množství soli a jestliže k tomu ještě připočteme konzumaci uzenin máme příjem soli opravdu nadměrný. K nedostatku chloridu dochází opravdu jen zřídka. Chloridy jsou důležité při tvorbě kyseliny a k udržení správných hodnot pH v žaludku.
Draslík
Společně se sodíkem se podílí na zachování správného hospodaření s vodou. V takzvané sodíkovo- draslíkové pumpě spolupracují oba minerály při dráždění svalových buněk. Draslík se také podílí prostřednictvím stavby bílkovin na tvorbě hmoty svalstva. Tím zaujímá v období růstu dítěte a rozvoje jeho sil důležitou roli.
Kde najdeme draslík?
Téměř veškeré druhy ryb obsahují více než 200 mg draslíku na 100g masa. To platí také pro rybí prsty a rybí karbanátky. Obecně platí, že v libovém mase je daleko více draslíku. Draslík najdeme v houbách, zelenině, a čerstvých bylinkách. Také ovoce obsahuje velké množství draslíku, především se jedná o banány.
Hořčík
Hořčík hraje důležitou roli v procesu látkové výměny a tato minerální látka se nachází ve více než 300 enzymech a podílí se na veškerých trávicích dějích tuků, sacharidů a bílkovin. Hořčík známe především jako prevenci proti křečím, snižuje dráždivost ve svalech a nervech. Pomáhá při migrénách a bolestech hlavy, které jsou spojeny s poruchou krční páteře. Příjem hořčíku narušují nasycené mastné kyseliny z masa a uzenin, dále fosfáty např. z coly, čokolády nebo limonád. Obsah hořčíku může být narušen dlouhým máčením a vařením. To se týká také konzervovaných potravin, především zeleniny. Měli bychom dávat přednost čerstvému nebo hluboce mraženému zboží.
Sodík
Sodík reguluje v organismu zejména hospodaření s vodou a rovnováhu kyselin a zásad. Příliš vysoká konzumace soli často způsobuje, že jsme sodíkem zásobeni víc, než dost. Pouze v případě silného pocení, zvracení, průjmu může nastat nedostatek sodíku v organismu. To se následně projeví poruchami koncentrace, letargií, nechutenstvím, sníženým pocitem žízně, nízkým krevním tlakem, zrychleným pulzem a křečemi svalstva.
Potraviny s obsahem sodíku
Hotové pokrmy, téměř veškeré uzeniny a výrobky z masa (klobásy, salámy, šunky, párky apod.) tavené sýry, a také oblíbené pizzy jsou všechny silně soleny nebo obsahují velké množství sodíku. To platí také pro slané tyčinky a smažené bramborové lupínky. Také některé minerální vody mají vysoký obsah sodíku.
Fosfor
Fosfáty (soli kyseliny fosforečné) v poslední době získaly špatnou pověst nejen jako přísada do pracích prášků, která znečisťuje vodu, ale i jako potravinářská složka. Přesto j fosfor pro organismus velmi důležitý a jeho nedostatek vede k poruchám růstu, psychickým onemocněním, potížím s kostmi a poškozením zubů. Při běžné a vyvážené stravě si však nemusíme dělat zbytečné starosti s jeho nedostatkem.
Síra
Síra je stavební látkou aminokyselin cysteinu, cystinu a metioninu. Plní tak velmi důležité úlohy v organismu. Síra se podílí na produkci inzulinu i na stavbě látky, která tvoří vlas. Náleží k nejdůležitějším „krášlícím“ látkám pro vlasy, pokožku a nehty. Síra dokáže ve formě solí vázat jedy a proplavovat vodu ve střevech. Tím podporuje trávení a odbourávání jedovatých látek, jako je například kadmium a arzén. Sloučeniny síry v křenu, řeřiše, hořčici, kapustě, ředkvi, cibuli pórku a česneku mají antibiotické účinky. Některé sloučeniny síry však mohou způsobit těžká poškození. Dodnes se jako barviva a konzervační látky používají soli sirných kyselin, sulfidy a oxid siřičitý. Tyto látky ničí vitamin B a brzdí činnost důležitých enzymů. Dále posilují účinky rakovinotvorných látek, například z výfukových plynů.