Vlasy – krása a trápení

Na hlavě máme asi 80 000 až 120 000 vlasů.

Obvykle nejvíce vlasů mívají světlovlasí lidé, hnědovlasí méně. Nejméně vlasů mívají rusovlasí. Naše vlasy nejsou nic jiného než rohovina bez života. Skládají se z 98 % z keratinu, trochy síry a stopových prvků. Přesto na nás vlasy působí dojmem, jako by byly živé. Vlas je živý pouze v místech, kde vyrůstá z vlasového váčku – rostoucí vlas se z něj pomalu vysunuje, pak ale vlasová hmota odumírá. Vlasový váček musí být tedy každý den dostatečně zásobován živinami – proto je vzhled vlasů značně závislý na skladbě naší stravy.

Jednotlivý vlas někdy roste celý rok, jindy má klidovou fázi růstu. Proč to tak je, to zatím nikdo nezjistil. Na konci opakovaného střídání období růstu a období klidu vlas vypadne. Délka života našich vlasů je jeden až pět roků. Každých deset dní vyroste vlas asi o 3 mm. Buňky, které produkují vlasy v kůži na hlavě, jsou nejaktivnější buňky v látkové výměně v celém těle.
Zda má někdo rovné, vlnité nebo kudrnaté vlasy, závisí na velikosti a tvaru jeho vlasových folikulů, tato dispozice se nedá ničím ovlivnit. Stejně tak nemůžeme ovlivnit přirozenou barvu vlasů – v jednotlivých vlasových váčcích se koncentrují četné melanocyty, buňky, které dodávají barvu rostoucímu vlasu.

Vlasy nemají rády

Existuje řada věcí, které naše kůže a vlasy nemají rády. Patří k nim chemické látky, nadměrné UV záření, příliš časté návštěvy solária, mořská nebo chlorovaná voda. Naše vlasy nemají rády ani příliš ostré hřebeny a kartáče. Pro každodenní česání se nejlépe hodí hřebeny ze dřeva nebo z rohoviny stejně jako měkké kartáče, které musíme pravidelně čistit. Kovové spony a nechráněné gumičky jsou také nevhodné. Neměli bychom také vázat vlasy denně do stejného pevného uzlu, protože jinak se na tom místě mohou začít lámat. Dobrý šampon by měl mít vysokou hodnotu pH a neměly by v něm být látky jako dioxin, formaldehyd, natriumlaurysulfát.
Nebojme se občas pořádně zmoknout. Deštěm a chladem se dá stimulovat růst vlasů. Genový průzkum prokázal, že vlasové váčky dostávají vlivem chladu a vlhka impulzy, aby vlasy rostly rychleji a byly silnější. Vlasové folikuly jsou lépe zásobovány sírou, prvkem krásy. Také melanocyty, které dodávají vlasům barvu, zvyšují svůj metabolismus.

Proč šedivíme?

Začneme-li šedivět už po třicátém roce života, jedná se o vliv stresu, genetiky nebo i nějakého onemocnění. Skutečnou příčinu šedivění zkoumali vědci britské univerzity v Bradfordu – výsledkem jejich bádání bylo potvrzení toho, že bílé vlasy nemají nic společného s moudrostí a životními zkušenostmi seniorů, jak se traduje.

Šedivění vlasů způsobuje hromadění volných kyslíkových radikálů, konkrétně peroxidu vodíku v důsledku normálního opotřebování našich vlasových folikulů. Tento proces je přirozeným projevem stárnutí, ale spouštějí ho například i civilizační choroby. Peroxid vodíku blokuje normální produkci melaninu v melanocytech – buňkách kůže, kvůli tomu naše vlasy přirozený pigment ztrácejí.
Zvláštní je, že různou barvu vlasů u lidí určují jen dva druhy tohoto barviva – eumelanin a feomelanin. Málokdo ví, že toto barvivo se zpočátku v těle nachází nejdříve v bezbarvé podobě, až dokud nezoxiduje.

Rychlost šedivění souvisí i s původní barvou vlasů. Tmavší vlas zbělá dřív než světlý. Zajímavostí je, že šedivé vlasy rostou rychleji než ty, které ještě mají pigment. Brzké odumírání kmenových buněk, které produkují melanin odpovědný za vlasový pigment, můžeme i zdědit. Když se po čase přestane melanin tvořit úplně, vlasy zbělají. To se stává i poměrně mladým lidem bez toho, aniž by trpěli větším stresem či nemocí. Většina padesátníků má šedivou asi polovinu vlasů. Šedivá v tomto případě vlastně nepředstavuje barvu vlasů, ale naopak její nepřítomnost. O barvu ze stejných důvodů postupně přicházejí i vousy a obočí. U mnoha mužů se objeví dříve šedivé kníry a vousy než vlasy, obočí šediví nejpozději.
Nejlépe uděláte, když si na šediny zvyknete. Šedivé vlasy se rozrostou dříve nebo později po celé hlavě většiny z nás. Když se s tím přece jen nesmíříte, můžete použít některý z přípravků na překrytí šedin.

Podle legendy francouzská královna Marie Antoinetta zešedivěla přes noc, kdy čekala na popravu. Dodnes neexistuje důkaz, že by k tomu mohlo dojít od večera do rána. Ale i lékaři připouštějí, že například šok, který utrpíme při nehodě, nebo jiné silné emocionální události mohou urychlit ztrátu pigmentu.

Vlasy a správná strava

Podle některých studií dokážou šedivění zpomalit i potraviny, které obsahují měď – sója, paprika, slunečnicový olej – právě měď totiž přispívá k vytváření vlasového pigmentu. Jídelní lístek obohaťte o ořechy, ovesné vločky, mléko, květák – i tyto potraviny údajně dokážou obnovit vlasovou pigmentaci. Dbejte na doplnění vitaminů, především biotinu a vitaminů skupiny B.
Stejně jako zuby potřebují nezbytně vápník, náš zrak se zlepší vitaminem A, tak naše vlasy potřebují vitaminy B2, B6, C a stopový prvek zinek. Nedostatkem zinku trpí množství lidí, kteří o tom ale většinou vůbec nevědí. Aby mohly být zachovány životně důležité funkce orgánů, musejí buňky získat tento drahocenný stopový prvek odjinud – právě při stresu se občas stává, že někomu vypadávají  vlasy. Také „tichý“ stres, trápení, problémy a starosti ubírají zinek z tkání, aby pomocí minerálních látek mohly tvořit stresové hormony.

Vitamin B2 je ve vysoké koncentraci obsažen v mléku a ve všech mléčných výrobcích. Kromě toho v drůbeži, rybách, celozrnných výrobcích. Bohaté na vitamin B6 jsou celozrnné výrobky, banány, sojové výrobky, špenát a další listová zelenina. Zinek nalezneme v ústřicích, krabech, játrech, žloutku, svalovině a v celozrnných výrobcích. Vhodné je zakoupit si v lékárně některý ze zinkových preparátů.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.