Vyrážka je častým signálem dětských nemocí

Vyrážka bývá poměrně častým příznakem virových či bakteriálních onemocnění hlavně u dětí. Nemusí se tedy vždy jednat o atopický či kontaktní ekzém nebo kopřivku. Pediatři rozlišují šest základních infekčních onemocnění, která jsou vždy provázena vyrážkou. U některých dalších nemocí vyrážka může, ale nemusí být průvodním jevem. Jde například o adenovirózy, herpetické infekce, dále závažné choroby bakteriálního původu spojené se septickými stavy, jako je například meningokoková sepse, a vedle toho pak autoimunní onemocnění.

Infekční exantémová onemocnění se vyskytují většinou v předškolním věku. V době nástupu dítěte do školky je častá spála, neštovice, pátá nemoc, pro kojence a batolata je typická šestá dětská infekční nemoc.

Plané neštovice

Neštovice jsou charakteristické tím, že se na těle dítěte zobrazí všechna stadia nemoci najednou. Do dospělého věku je prodělá téměř každý člověk. Jejich původce, virus varicella zoster, patří mezi vysoce agresivní. Infekce planými neštovicemi se šíří vzdušnou cestou. Dítě onemocní v dětském kolektivu, asi 2-3 týdny po nakažení se na tělíčku dítěte začnou vysévat drobné červené silně svědící puchýřky naplněné tekutinou. Onemocnění je nakažlivé až do chvíle, než se vyloupne poslední stroupek.
Puchýřky nejčastěji najdeme na krku, za ušima, na obličeji, ve vlasech a postupně se přelévají na celé tělo. Někdy se objeví i v ústní dutině. Výsev puchýřků probíhá ve vlnách. Děti si puchýřky nesmějí škrábat. Když si totiž strhnou stroupky, zůstanou jim po nich jizvy. Akutní stadium nemoci, spojené s nechutenstvím a zvýšenou nebo vysokou teplotou, obvykle odeznívá společně s posledním vyloupnutým stroupkem asi 10. den. V tom období také dítě přestává být nakažlivé pro ostatní a zároveň získává celoživotní imunitu vůči této nemoci. Proti planým neštovicím je možné nechat dítě očkovat.

Zarděnky

Vyrážka provází i zarděnky. Není výjimkou, že je dítě prodělá už v porodnici. Vezme si je totiž s sebou na svět od matky. Kromě drobných vyvýšených načervenalých flíčků jsou příznakem boule za ušima. Vyrážka je světlejší než u spalniček, méně hustá, ale zase větší než u spály.  Začíná na obličeji právě za ušima a šíří se po tělíčku. Nesvědí a dítě nemusí mít ani horečku. Proti zarděnkám jsou u nás děti povinně očkovány.

Za jistých okolností jde o velmi zákeřnou nemoc – postihne-li ženu během prvního trimestru těhotenství, může dojít k postižení plodu.

V barvě malin

Dítě jen hoří a na hrudníku se mu objevily pupínky velké jako špendlíkové hlavičky? Pak má zřejmě spálu. Onemocnění se projeví hned druhý den po nákaze. Způsobuje ji streptokok a šíří se kapénkami. Z hrudníku se vyrážka posléze rozšíří na celé tělo kromě úst. Naštěstí nesvědí. Inkubační doba od nakažení činí 2-4 dny, kdy je dítě cela bez potíží. Potom se objeví vysoká teplota a bolesti při polykání společně s celkovou schváceností. Dítěti se špatně polyká, jeho jazyk má zpočátku bílý povlak, po několika dnech získá typickou malinovou barvu. Nemocného mlže trápit bolest hlavy, bolesti v krku, zimnice a horečka. Po 12-48 hodinách od nástupu prvních potíží se objeví vyrážka, Spála se léčí antibiotiky, je možné jí onemocnět i vícekrát po sobě.

Spalničky

Toto nakažlivé onemocnění způsobuje virus ze skupiny paramyxovirů. Spalničky samy o sobě nejsou závažné, velké problémy ale působí jejich komplikace v podobě zápalu plic, zánětu středního ucha nebo zánětu mozku. Infekce se objeví zhruba 10 dní po nákaze – nemocný je však nakažlivý až sedm dní před výskytem vyrážky a 5 dní po objevení se prvních příznaků vyrážky. V první fázi se nemoc projeví horečkou, přidávají se bolesti v krku. V dutině ústní se mohou objevit bílé pupínky. Oči jsou zarudlé, slzí a pálí, postižený je světloplachý.
Po zhruba čtyřech dnech se objeví vyrážka v podobě malých skvrnek, které se postupně mění z červené na hnědočervenou. Nejprve se vyrážka vyskytne na obličeji a za ušima, postupně přechází na celé tělo včetně končetin. Při běžném průběhu nemoci mizí zhruba do týdne.

Nemoci s čísly

Virové onemocnění, které pediatři nazývají poněkud záhadně pátá dětská nemoc, bývá také provázeno splývavou vyrážkou. Její inkubační doba je okolo dvou týdnů. Vyrážka se nejprve objeví v obličeji a pak se šíří na ruce i nohy. Je rudá a ve středu bledší, slévá se do velkých ploch ve tvaru prstenců. Výsev je více patrný na stehnech, v okolí hýždí a částečně i po trupu. Některé děti svědí, jiné nikoli. Trvá 10 až 12 dní a horečka je při ní spíše vzácná. Někdy se však nemoc projeví jen jako zánět horních cest dýchacích. Odezní zhruba za týden a může se kdykoli objevit znovu. Pátá nemoc se objevuje nejčastěji u předškoláků a školáků.

Drobná vyrážka až kopřivka je jednou z fází tzv. šesté dětské nemoci. Jde o virové onemocnění, které začíná poněkud netradičně – nejprve se zhruba deset dnů po nákaze objeví horečka, která však po 3-4 dnech klesá. Teprve, když začne ustupovat, přijde na řadu růžová až fialová vyrážka. Objevuje se na zádech a na tělíčku. Šestá nemoc trápí dítě, zpravidla kojence nebo batole, několik dní. Dítě, které šestou dětskou nemoc prodělalo, si vytváří protilátky.

Kopřivka může být nebezpečná

Kopřivku většinou poznáme na první pohled. Jde o nepřiměřenou reakci na alergizující potravinu, může se ovšem objevit i po některých lécích. Vyrážka je rudá, pupínky vyvýšené, s bledým středem. Většinou hodně svědí. Rozsev bývá po celém těle, ale i sporadicky na některých místech. Pokud dítě začne mít problémy s dýcháním, zvracet, slinit či chraptět, přivolejte lékaře. Zvláštním a nebezpečným druhem kopřivky je angioedém. Je to nápadný a bolestivý otok v oblasti obličeje – rtů, očních víček či jazyka.

Mírné příznaky kopřivky lze zmírnit mastí s kortikoidy, roztokem s obsahem uhličitanu zinečnatého. Silnější průběh však už vyžaduje  vyšetření u lékaře, který předepíše silnější antihistaminika a léky proti svědění.

Nakažlivé puchýřky

Stafylokok, který se může do těla dítěte dostat drobným porušením kůže při škrábání, může způsobit úpornou vyrážku – impetigo. Projevuje se puchýřky, které se naplňují tekutinou, pak praskají a pokrývají se krustou medové barvy. Je-li na vině stafylokok, puchýřky mohou chybět, krusty se však tvoří. Impetigo se nejčastěji objeví tam, kam si dítě sahá rukama nejčastěji – na obličeji, okolo úst, ve vlasech. Pokud impetigo není včas podchyceno antibiotiky, může nakazit celou rodinu – vyrážka je totiž velice nakažlivá.

Ekzém

Zvýšená citlivost organismu, především kůže a sliznic, k různým látkám, které se běžně v našem prostředí vyskytují, to je problém, kterým trpí atopici. Do těla se alergen – provokující látka – dostává kůží, dýchacím ústrojím nebo trávicím systémem. Uvnitř těla atopika se alergen setká s nepřátelskou reakcí.
První příznaky můžeme pozorovat už ve druhém či třetím měsíci věku dítěte. Většinou se objeví na tvářích, čele a bradě, pak na trupu a končetinách v podobě červených pupínků s malými puchýřky. Postupně mohou splývat ve větší  plochu a mokvat. U starších dětí již nemusí být projevy tak výrazné – kůže nebývá tak zarudlá a vyrážka méně mokvá. Převažuje suchá zhrublá kůže, která se brzy odlupuje v šupinkách. Typicky se objevuje v ohbí pod koleny, na loktech, zápěstích, kolem kotníků a na krku. V dospívání a dospělosti se onemocnění projevuje jen zřídka a většinou bývá doprovázeno i jinými příbuznými, například pylovou alergickou rýmou, zánětem spojivek nebo astmatem.

K potlačení alergických reakcí samoléčba nestačí. Lékař většinou předepíše antihistaminika, v těžších případech pak lokálně podávané kortikoidy. Je třeba dbát na důkladné a pravidelné promašťování kůže.

V případě kontaktního ekzému může za pupínky přímý styk kůže s alergenem. Jestliže ke kontaktům dochází opakovaně, imunitní buňky reagují stále rychleji a silněji. Typickými  prvními příznaky jsou červenání kůže a její mokvání. Později, když dochází ke kontaktu s alergenem opakovaně, začne být kůže hrubá, suchá a popraskaná. Svědí a olupuje se.