Krásný úsměv je o trpělivosti a správné péči

Zubům stačí věnovat dostatek času, hlavně při čištění před spaním. V péči o zuby stále platí, že dostačující je čistit si zuby dvakrát denně. Pokud se ale objeví potíže s dásněmi nebo jiné problémy, je vhodné tuto frekvenci zvýšit podle individuální potřeby. Základem péče by měl být kvalitní kartáček s malou hlavičkou a hustými měkkými vlákny. Příliš tvrdý kartáček zraňuje krčky zubů a dáseň, příliš měkký kartáček při nevhodné technice nevyčistí zuby dostatečně. Nutná je také pravidelná výměna kartáčku.

Chrup každého z nás má svá specifika, například různě tvarovaná problematická místa, jejichž vyčištění je obtížné. I proto je vhodné absolvovat profesionální zubní hygienu, kdy lékař nebo dentální hygienistka chrup vyčistí, ale naučí nás i různé triky, jak můžeme sami dosáhnout perfektně čistého chrupu. Dentistka vám doporučí mezizubní kartáčky podle vaší potřeby a tam, kam se už mezizubní kartáček nevejde, přichází na řadu zubní nit. Čistění mezizubí je základní prevencí proti zánětu dásní a parodontitidě.

Zub zpět nepřilepíte

Parodontóza vzniká jednoduchým způsobem. Pokud se nám nepodaří zbavit se při čištění zubů plaku v mezizubních prostorách, může dojít ke chronickému zánětu dásní. Právě tento zánět přechází po několika letech v parodontitidu. Zánět se z dásně přenese na kost, zub ztrácí v kosti oporu, začíná se viklat a dojde ke ztrátě zubu v důsledku úbytku kosti. K závažným projevům dochází nejčastěji kolem 50. roku věku. Právě tehdy začnou lidé o zuby postupně přicházet. Zajímavé je, že pacienti, kteří parodontózou trpí, často vůbec nemají žádné kazy a pyšní se na první pohled pěknými zuby.

Nečistíme důkladně

K nejčastějším chybám patří nedostatečné čištění některých míst: jde většinou o zadní plošky posledních zubů (většinou druhé nebo třetí stoličky), vnitřní plošky dolních stoliček, vnitřní plošky dolních řezáků (zde se nejvíce tvoří zubní kámen), vnější plošky horních stoliček a, a také zuby různě skloněné nebo stěsnané. Pokud se do některých míst nemůžeme dostat, pomůže jednosvazkový kartáček.
Opomíjenou částí zubů, kterou je třeba vyčistit, jsou i prostory mezi zuby. V místě, kde se stýkají dva zuby s dásní, se nejčastěji usazuje zubní plak, a ten pak může přerůst v zubní kámen způsobující zánět dásní. Proto by se měly i mezizubní prostory opečovávat. Pozor na výběr mezizubního kartáčku – příliš velký mezizubní kartáček zraňuje dáseň a může poškodit mezizubní papilu, příliš malý nečistí dostatečně efektivně. Nebezpečná je i nesprávná práce s dentální nití, která může při chybném zavádění a nevhodných pohybech poškodit mezizubní papilu.

Zářivý úsměv

Až na několik málo výjimek chtěli mít lidé ve všech dobách jen čistě bílé zuby. Tato lidská touha tak již v dávnověku přivedla na svět činnost zvanou bělení zubů. V žádném případě se tedy nejedná o nějakou moderní vymoženost. První doložitelné důkazy nacházíme již v dobách faraonů – ti k těmto účelům používali klasickou sodu. Mnohem hůře na tom byly vyspělé civilizace středověku. Ty nám zanechaly záznamy o bělení zubů například jejich broušením či vyleptáváním kyselinou dusičnou. Těmto zkrášlovacím kúrám padly často za oběť i samotné zuby.

Ačkoliv je bělení zubů stále činností, kterou je dnes možné vykonávat svépomocně doma, chcete-li šetřit své zuby i finance, začněte raději návštěvou zubaře. Bělení zubů vás může přijít „draze“, a to ve dvou případech: když váš chrup není úplně v pořádku anebo pokud použijete volně dostupné přípravky, jejichž kvalita není zaručena. Zubař vám naopak pomůže navrátit ztracený bílý odstín, aniž by bylo ohroženo zdraví vašich zubů. V rámci domácího bělení, vám budou na míru vyrobeny speciální nosiče a doporučen bělicí gel s oxidačním činidlem, které bude postupně odbourávat barevné pigmenty usazené na povrchu zubů. Tento gel se potom v rámci domácí péče aplikuje na zuby, fixuje nosiči a nechává působit nejméně dvě hodiny denně, po dobu zhruba dvou týdnů. Zbývající gel je možné uchovat v lednici a příležitostně používat pro udržení nově nabyté bělosti. Minimální účinnost metody je 12 až 36 měsíců.

Touto metodou nelze bělit zuby, které nejsou zcela zdravé, a zuby, jejichž zbarvení bylo ovlivněno ponejvíce užíváním některých antibiotik. Pro zdravé zuby je této metoda naopak nejšetrnější a zároveň také nejjednodušší  metodou navracející zubům jejich původní barvu. Výhodou je také fakt, že při domácím bělení jsou tempo a konečný efekt bělení do značné míry v rukou toho, kdo je provádí. Důležité ale je uvědomit si , že zcela bílé zuby neexistují a v ústech by působily stejně nehezky a nemístně jako zuby zašlé. Možnou nevýhodou se může zdát časová a finanční náročnost. Bělení zubů trvá nejméně  14 dní. Domácí bělení zubů pod vedením dentisty vás vyjde na částku kolem pěti tisíc korun. Zvolíte-li tedy abrazivní zubní pastu zakoupenou v drogerii za 30 korun, ušetříte tisíce. O několik let později  ale můžete mít zcela zničené zuby.

Ordinační bělení zubů

K bělení předních zubů, případně jednotlivých zubů, jsou určeny bělicí tužky, které se používají jedenkrát až dvakrát denně po dobu jednoho týdne. Účinnost domácího bělení  pomocí násad naplněných bělicím přípravkem je obecně nižší než bělení v ordinaci. Ordinační bělení se provádí během jedné návštěvy. Samá procedura trvá asi dvě hodiny. Je ale velice důležité, aby byly zuby na bělení dobře připravené. Na zubech nesmějí být žádné kazy, všechno musí být vyspravené. Dále musí být zuby dokonale vyčištěné, nesmějí tam být záněty dásní, žádné bakterie.
Vždy je nutné zvážit původní zbarvení zubů, aby výsledný efekt působil přirozeně a hezky. Dosažený výsledek je individuální, každý klient – jeho zuby – reaguje jinak. Někomu se zuby vybělí více, někomu méně. Záleží jednak na konkrétním výrobku, který se použije, a jednak na reakci zubů konkrétního člověka. Kúra se ale dá opakovat a při dalším bělení, které se provede za dva měsíce, se dá dosáhnout ještě bělejšího odstínu.

Pacient by měl vědět, že první den po bělení jsou zuby velice citlivé – reagují na teplé, studené, sladké i kyselé. Není třeba se toho obávat. Zubní sklovina je protkaná mikroskopickými kanálky a působením bělicího činidla se tyto kanálky roztáhnou. Proto zuby tak citlivě reagují. Po 24 hodinách se kanálky opět zatáhnou a citlivost zmizí. Během těch 24 hodin je velice důležité, aby člověk nejedl a nepil nic, co barví – kávu, čaj, džusy, červené víno, jídla, ve kterých je kari koření, kečup. Tím, že jsou kanálky v zubní sklovině rozšířené, může se tam natáhnout barvivo a efekt bělení by byl nulový.

Rovné zoubky

V poslední době přibývá stále více dospělých, kteří se rozhodnou podstoupit léčbu rovnátky. Ortodoncie je ale dosti složitý lékařský obor a léčba je přirozeně vedena individuálně. Někdy k vyřešení problému stačí snímatelný aparátek, jindy fixní rovnátka a v některých případech je třeba doplnit vlastní rovnání zubů i chirurgickým zákrokem. Dnes je možné mít „zámky“ keramické či zlaté namísto ocelových a dají se nalepit i na zadní stranu zubů.

Čím si škodíme

I když zubní sklovina je nejtvrdší materiál v lidském těle, není nezničitelná, takže pokud třeba ve spaní skřípete zuby, můžete si chrup výrazně poškodit. Jestliže tyto problémy máte, poraďte se se zubařem: například od následků nočního skřípění neboli bruxismu vás mohou ochránit speciální pryskyřičné vložky mezi zuby, které zabrání zubům v kontaktu.

Mladí lidé si poškozují chrup dobrovolně, když si zdobí jazyk nebo dolní ret piercingem. Pravidelný kontakt zubů s kovem nebo tvrdým plastem zubům rozhodně neprospěje. Při piercingu v jazyku dochází k poranění tvrdých zubních tkání (skloviny a zuboviny) a objevují se i praskliny zubů až odlomení hrbolku, zejména u kovového piercingu. Následkem chronického zraňování zubů může dojít i k odumření zubní dřeně s následným zánětem, případně i abscesem v jeho okolí. Piercing, především plastový, může způsobit také záněty jazyka. Ozdoba ve spodním rtu zase obvykle ničí dolní řezáky.

Prevence

Chyb, jimiž můžeme svým zubům uškodit, je opravdu hodně. Pokud ale budete chodit na preventivní prohlídky k zubaři a otevřeně přiznáte všechny bolístky, které vás trápí, mělo by se předejít tomu nejhoršímu. Každý z nás by měl jít dvakrát ročně na preventivní prohlídku. Při jedné z nich by měl zubař udělat rentgeny. Někteří stomatologové to opomíjejí, jindy je od rentgenu odrazují sami pacienti. A proč jsou rentgeny tak důležité? Kazy se totiž mohou tvořit mezi zuby. Mezizubní kazy u stoliček a třenových zubů stomatolog při prohlídce pouhým okem nevidí. Když se na rentgenu ukáže, že kaz ve sklovině pomalu začíná, poučí lékař pacienta, aby ten používal mezizubní kartáček a zubní nit. Při kvalitní hygieně se kaz může sám zastavit a není potřeba jej vrtat.

V těhotenství by měla pacientka podstoupit dvě prohlídky. Budoucí maminky nejčastěji trápí záněty dásní, v těhotenství jsou totiž dásně kvůli hormonům oteklé. Doporučuje se více věnovat zubní hygieně, případně používat ústní vodu s obsahem chlorhexidinu, což je antiseptikum ničící bakterie. Po porodu je destrukce zubů někdy větší. Důvodem je často to, že žena věnuje všechen čas dítěti. Často se pak stává, že mladé matky svádějí své problémy se zuby na těhotenství. To ale nemá na zuby přímý vliv.

Minimální rozestup mezi zubními prohlídkami je pět měsíců, ve výjimečných případech méně. Vyhláška ministerstva zdravotnictví o preventivních prohlídkách mluví o jedné zubní preventivní prohlídce u dospělých, která se provádí zpravidla po uplynutí 11 měsíců od poslední preventivní prohlídky. Tato prohlídka je zcela bezplatná, dokonce i bez regulačního poplatku. Vedle této preventivní prohlídky stanovené vyhláškou mají dospělí u zubního lékaře nárok na ještě jednu prohlídku plně hrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Platí se za ni jen regulační poplatek. Mezi těmito dvěma preventivními prohlídkami je z odborného hlediska doporučeno dodržovat interval pěti měsíců.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.