Nehlídáme si krevní tlak

V České republice bohužel platí, že dospělí chodí na preventivní prohlídky velmi málo.

Správné je ale nečekat na příznaky a pravidelně si nechat krevní tlak měřit. Pokud zaregistrujete například bolesti nebo motání hlavy, byť jen chvilkovou nejistotu při stoji nebo chůzi, neměli byste s návštěvou lékaře váhat. Tyto potíže mohou mít i jinou příčinu, ale přítomnost vysokého tlaku se vylučuje mezi prvními. V dětském i dospělém věku u vysokého krevního tlaku platí, že nejdůležitější je prevence. Přiměřený pohyb, optimální tělesná hmotnost, zdravá strava s omezeným příjmem soli a kontroly u lékaře.

Onemocnění často nepoznáme

Tlak, který vyvíjí naše srdce pro zajištění dostatečného oběhu krve v cévách se nazývá krevní tlak. Pod vlivem nervového systému se naše cévy roztahují nebo zužují a podle toho také kolísá náš krevní tlak. Pokud jsou cévy chorobně zúženy nánosem na vnitřních stěnách, musí srdce překonávat veliký periferní odpor a zvyšuje se tlak, aby krev tímto zúženým řečištěm protekla. Vzniká tak chorobně zvýšený tlak – hypertenze. Stěny cév slábnou, může dojít k jemným trhlinkám, které mohou být zaviněny například homocysteinem. Tady se pevně usadí i bakterie, cholesterol, nepotřebný vápník, krevní destičky, fibriny (nerozpustné krevní sraženiny). Ze všech těchto látek vzniká takzvaný plak, arteriosklerotické nánosy s vyklenutím tepenných stěn.

Kromě toho se mohou vazivové a svalové buňky cév chorobnou měrou dělit, čímž v těchto místech vznikne příliš mnoho kolagenu. Tepny se zúží, krevní tlak stoupne. Varovným signálem je prudká bolest za hrudní kostí, někdy provázena pocením a bolestí v levé paži. Hrozí infarkt, ucpání kapilár srdečního svalu. Po takovém ucpání odumírají části tkáně, protože už nejsou prokrvovány. V mozku následkem vysokého tlaku může dojít k prasknutí mozkové cévy s následným krvácením do mozku nebo k ucpání cév krevní sraženinou. Obojí je cévní mozková příhoda, krvácení je mozková příhoda hemoragická, ucpání sraženinou je příhoda ischemická.

Sůl je chemicky chlorid sodný. Prvek sodík váže vodu, tím se zvětšuje krevní objem. Proto krevní tlak stoupá nejvíce po slané stravě. Sodík zvyšuje také napětí cévních stěn, čímž se následně tepny zužují.

O tom, že nám tlak stoupá, nejspíš nebudeme ani vědět. Vzhledem k tomu, že s věkem cévy ztrácejí svou pružnost, je přirozené, že se krevní tlak zvyšuje – tyto změny ale dlouho neprovázejí žádné problémy. Jedná se o první stadium nemoc i. O tom, že vše není v pořádku, zjistíme až ve druhém stadiu nemoci. Mohou se objevit problémy se spánkem, únava, bolesti hlavy. Tehdy už vaše cévy zatěžují aterosklerotické změny a můžete mít poškozené srdce i oční pozadí. Třetí stadium nemoci se vyznačuje pokročilým postižením orgánů; například nohy bývají špatně prokrvovány natolik, že hrozí i amputace. Postiženy bývají i mozek, srdeční sval, oči nebo ledviny. 

Podle příčiny se vysoký tlak dělí na dva typy. Primární hypertenze nemá konkrétní příčinu, k jejímu vzniku ale přispívá nezdravý životní styl – nadváha, nedostatek pohybu, kouření, stres, vysoká spotřeba soli a alkoholu, nedostatek draslíku i vitaminu D. Velkou roli hraje i dědičnost. Sekundární vysoký tlak je průvodním jevem některých onemocnění, například problémů s ledvinami, nadledvinkami či štítnou žlázou, užívání některých léků nebo obstrukční spánkové apnoe. Neléčený vysoký tlak může přivodit i aneurysma různých cév v těle nebo problémy s pamětí a porozuměním. Vysoký tlak je také součástí takzvaného metabolického syndromu – tedy skupiny poruch, které narušují metabolické procesy v těle: vysoká hladina triglyceridů, nedostatek HDL cholesterolu a zvýšená hladina cukru.

Na snížení krevního tlaku existuje velké množství preparátů, které se dělí do několika velkých skupin. Pro dosažení optimálního tlaku budete potřebovat i kombinaci několika z nich.

Hlídáme i děti

V poslední době se zvýšený krevní tlak stále častěji objevuje i u dětí a dospívajících. U nich se vyhodnocuje jinak. Kdy tedy musíme zvýšit pozornost? Jde o tlak dosahující nebo přesahující 95. percentil pro daný věk. Odhaduje se, že vysoký krevní tlak má u nás každé sté dítě. Příčiny jsou různé; u dětí bývá poměrně častá i ta sekundární, která bývá způsobena nejčastěji onemocněním ledvin – jejich selháním, cystickým onemocněním, zúžením ledvinové tepny a podobně. Na vině může být i zúžení aorty, existence spojek mezi tepnami a žilami či porucha nadledvinek a štítné žlázy. Proto lékaři radí nepodceňovat preventivní prohlídky ani u dětí a od tří let věku jim pravidelně měřit tlak. Pokud už se objeví příznaky, půjde o závažnější hypertenzi: projeví se krvácením z nosu, bolestmi hlavy, únavností a zvýšeným pocením.

Ani nízký tlak není výhrou

Chronická únava, netečnost, nervozita, zimomřivost nebo závratě mohou být ukazatelé nízkého krevního tlaku. Když klesne systolická hodnota (ta vyšší) při měření tlaku pod 110 u mužů, u žen pod 100, je tlak příliš nízký a může být odpovědný za zmíněné příznaky. Lidé s nízkým tlakem (hypotonií) mají ale jednu výhodu – jejich krevní tlak se může z hluboké bazální hodnoty rychle zvednout a stimulovat sympatický vegetativní nervový systém a učinit jej bdělým, kreativním a koncentrovaným. Lidé s nízkým krevním tlakem obvykle netrpí nespavostí jako jejich vrstevníci, kteří mají vysoký tlak. Kromě toho se dá nízký tlak usměrňovat mnohem lépe než příliš vysoký krevní tlak. Lidé s nízkým krevním tlakem by měli více pít, aby se postarali o větší množství krve. Toto je nutné především tehdy, trpí-li náhlou nevysvětlitelnou únavou – zemdleností. Čtvrt nebo půl litru vody může stav během několika minut zmírnit. Vynikajícím nápojem je pomerančová šťáva s trochou soli.

Normální krevní tlak je přibližně 120/80. Tento údaj říká, že při měření rtuťovým sloupcem se naměří při systole (stahu srdečního svalu) 120 milimetrů výšky a při diastole (povolení svalu) 80 milimetrů. O nízkém tlaku mluvíme ve chvíli, kdy ten systolický tlak klesá pod 90 nebo diastolický pod 60. Příznaky nízkého tlaku jsou nenápadné a plíživé. Jsou spojené s tím, že se krev nedostává tak rychle do tkání, kde bychom ji potřebovali, a tak se může stát, že jsou občas nedokrvené: nohy a ruce pak snadno stydnou, zrak se zamlžuje a hlava se může sem tam zamotat. Nejzávažnější problémy mohou nastat, pokud člověk omdlévá.

Nízký tlak někdy nemá jednoznačnou příčinu. Tento typ nízkého tlaku mívají například mladí vysocí lidé, častěji ženy, a přispívají k němu i genetické faktory. Pokud není nízký tlak nějak extrémní, není třeba ho léčit. Bez medikamentů se obejdou lidé, kteří nemají žádné výrazné potíže, a nízký tlak se jim připomene jen v případě, když prudce vstanou, a podobně. Sekundární hypertenze vzniká v důsledku onemocnění nebo užívání léků. Snížení krevního tlaku může způsobit i podvýživa a nedostatečný pitný režim. Z chorob mohou být příčinou nízkého tlaku například onemocnění srdce, endokrinologické poruchy, diabetes, některé typy nádorů, a samozřejmě akutní stavy jako silné krvácení či anafylaktický nebo septický šok. Z léků vám mohou nízký tlak způsobit léky na snížení vysokého tlaku, jsou-li špatně dávkované, dále diuretika,  alfablokátory, léky na Parkinsonovu chorobu, některá antidepresiva a léky na potenci.

Mnoho žen, které nikdy neměly s tlakem problémy, pocítí nevolnosti a stavy na omdlení v těhotenství. Dítě totiž představuje pro oběhový systém zátěž navíc, a proto se může stát, že se krev, zásobující miminko, tělu nedostává jinde. Je proto velmi důležité si v těhotenství hlídat tlak. Nízký tlak vám může dělat problémy nejen při prudkém vstávání a podobných změnách polohy, ale také po jídle, kdy se krev soustředí v okolí trávicího traktu. Pak hovoříme o postprandiální hypotenzi; tu nejčastěji zažívají starší lidé a projevuje se únavností nebo i závratěmi.