Život není v mých rukou

Pokud vás stres pohlcuje, měli byste s tím něco udělat. Dlouhodobý stres může ohrozit vaše zdraví. Stres je vše, co na nás působí zvnějšku i zevnitř, všechen tlak, který jedinec musí podstoupit. Krátkodobý stres člověka spíše posiluje, vede k lepším výkonům, je tedy pozitivní a nazývá se eustres. Dlouhodobý stres vede k selhání. Nezáleží na tom, je-li stres způsoben nadprahovou zátěží, která nikdy nekončí, nebo zda jde o protichůdné tlaky (víme, že to nejde, ale musíme), nebo o monotónní práci. Vlivem dlouhodobého stresu se zvyšuje krevní tlak, cholesterol, objevuje se nespavost a může dojít k neplodnosti.

Život není statický, vyžaduje neustálou adaptaci. Někdy nás může trápit velký problém nebo se nahromadí více menších problémů, které ale překročí schopnost se adaptovat. To vede k prožívání silného stresu, frustraci a ohrožení. Vnějším stresorem je cokoli, co organismus vychýlí z normy, co ho donutí k obranné reakci, která slouží k opětovnému nastolení rovnováhy. Pro každého z nás je stresorem něco jiného. Pro někoho je v jeho životě mnoho stresu, jiný je disponován k tomu, aby si ho nepřipouštěl. Zevní spouštěče hodně souvisejí s vnitřními faktory. Kromě vrozené zvýšené citlivosti sem patří celá řada vlastností a postojů, které jsme se naučili během života (nadměrná ctižádost, perfekcionismus, neschopnost smířit se s věcmi, které nelze změnit). Určitá míra stresu je v životě potřebná – jedině ta nás může přimět k vyšším výkonům nebo k okamžitému řešení v důležité situaci. Po hádce s partnerem nebo nadřízeným se spouštějí stejné dávné obranné reakce, produkují se hormony, zvyšuje se hladina mastných kyselin a cholesterolu, filtrace v ledvinách atd. takže méně odolný jedinec se „opotřebuje“ rychleji.

Deset hlavních příčin stresu

• ztráta blízkého člověka

• nemoc nebo zranění, které ohrožuje život

• rozvod nebo odloučení

• velké finanční těžkosti

• ztráta zaměstnání

• profesionální readaptace

• přestěhování

• odstěhování dítěte

• těhotenství a narození dítěte

• důchod

Selhání ze stresu

Příznaky stresujícího selhávání jsou například: náhlé stavy nezdůvodnitelné únavy (způsobené klimatickými vlivy, třeba výkyvy teplot, tlaku a světelnosti), poruchy spánku (nemožnost usnout při vyčerpání, brzké probouzení, neklidný spánek), dráždivost a vznětlivost (podrážděnost vůči okolí a blízkým), porucha koncentrace pozornosti (neschopnost vybavit si okamžitě potřebnou  informaci), chuť na sladké a porucha výživy, střevní potíže a porucha motility (hybnosti), tiky, nekoordinované pohyby a třes, tělesné projevy a somatoformní dysfunkce (psychické poruchy projevující se tělesnými příznaky). Do ordinace lékaře přicházejí spíš ženy, které na sebe a své zdraví dbají více, muž přijde víceméně v poslední chvíli.

Reakce každého je jiná

Je to paradoxní: obecně se traduje, že muž je silný, což ale platí jen o jeho okamžité síle, v dlouhodobém úsilí ho žena snadno „přemůže“. A ještě v jedné situaci je na tom žena lépe – je schopna dělat soustředěně více věcí najednou, což muž dlouhodobě nedokáže. Je schopen se na krátký čas postarat o malé dítě, ale dlouhodobě ho to vyčerpává. Muži jsou přírodou více vybaveni k boji, a více tedy inklinují k osobnostem typu A, jež jsou nasměrovány na vítězství. Obvyklé jsou však typy C, tedy nepraví kliďasové, kteří se jen tak snaží vypadat. U těch prvních nakonec vlivem stresu dochází k infarktům a prasklým žaludečním vředům, u těch druhých se vyčerpávají nadledvinky a klesá imunita.

Stres působí na každého jinak – někteří lidé prožívají stresové situace hlavně tělesně, třesou se, cítí napětí, přibírají na váze nebo naopak hubnou, zhoršuje se jim spánek, špatně se jim dýchá. U jiných převládají duševní příznaky, jako je nervozita, podrážděnost, změny nálad, úzkost, uzavírání se do sebe. Někdy se oba způsoby reakce na stres kombinují. Kromě dlouhodobých stresorů, které obvykle souvisejí s problémy v životě, na nás působí řada mikrostresorů, drobných situací, které spouštějí naše obavy a starosti. Patří sem kritika, nedostatek uznání, nerozhodnost, chybování, nedostatek projevů lásky či závislost na blízkém člověku.

Zcela zásadní je přístup k životu. Jde o to pochopit, že nejen prací je člověk živ. Většinou si ale myslíme, že nemůžeme slevit ze svých pracovních aktivit, nedokážeme najednou zvládnout práci, partnera, rodinu, zapomínáme na sebe, odkládáme řešení vlastních problémů, protože nemáme čas. Pak bychom chtěli vše vyřešit najednou. Je naivní myslet si, že se běžným každodenním stresujícím faktorům vyhneme. Máme ovšem možnost změnit své postoje k těmto stresorům.

Zdravotní problémy

Přiměřené dávky stresu našemu zdraví neškodí. Příjemné zážitky a pozitivní emoce odbourávají napětí v organismu, stimulují v mozku centra příjemných prožitků a příznivě tím mění hladiny hormonů. Příliš stresu nám ublíží. Pokud se totiž dostáváme do stresových situací, ať už reálných, nebo domnělých, pocítíme negativní důsledky, jako je tuhnutí svalů, únava, podrážděnost, následně špatná nálada, celkový pokles imunity. Dlouhodobý stres také přispívá k cukrovce druhého typu, zvýšenému tlaku či srdečním chorobám, zvedá také hladinu cholesterolu, který se ukládá v cévních stěnách – a vzniká ateroskleróza. Utlumují se trávicí procesy a tím i chuť k jídlu. A za velmi stresujících situací dochází postupně u mužů k zástavě tvorby spermií, růstu vlasů, u žen se zastaví produkce pohlavních hormonů a začne se ukládat tuk. K vážnějším zdravotním potížím úzce spjatým právě s nadměrným stresem patří vysoký krevní tlak, žaludeční vředy, astma, cukrovka, onemocnění ledvin a duševní choroby.