Mozek a mozková onemocnění

Mozek je centrem, kde se sbíhají nervy z celého těla. Společně s míchou tvoří mozek jednotku, kterou nazýváme centrální nervový systém. Jeho úloha spočívá v řízení celého těla prostřednictvím signálů, které jsou přenášeny nervy. Veškeré informace z okolí přijímáme prostřednictvím pěti smyslů.

Nervy, které přinášejí do mozku informace ze smyslových orgánů, se nazývají senzorické nervy. Příkazy mozku jednotlivým orgánům a svalům opouštějí mozek pomocí motorických nervů. Veškeré nervové impulsy přicházejí do mozku a odcházejí z něj přes páteřní míchu.

Anatomie mozku

Mozek je rozdělen na tři základní části. Jedná se o zadní mozek, střední mozek a přední mozek. V každé z těchto částí se nacházejí oblasti, které zajišťují rozdílné funkce a jsou propojeny s ostatními částmi mozku. Největší část zadního mozku představuje mozeček. Jedná se o oblast, která je důležitá pro udržení rovnováhy a účastí se přesné koordinace pohybu svalstva. Velmi úzce spolupracuje s orgány, které vnímají rovnováhu a nachází se ve vnitřním uchu. K zadnímu mozku náleží také mozkový kmen spojující mozek a míchu. Mozkový kmen obsahuje: prodlouženou míchu, Varolův most a retikulární formaci.

Střední mozek

Oblast středního mozku ovlivňuje pohyby očí a velikost zornic. Střední mozek obsahuje thalamus, který funguje jako přepojovací stanice pro příchozí informace. Na spodní straně thalamu se nachází hypotalamus, kde je centrum pro přijímání potravy a tekutin (vnímání pocitu hladu a žízně). Odtud se také řídí tělesná teplota, pohlavní chování a spánek. Hypothalamus souvisí s podvěskem mozkovým. Blízko se nachází také limbický systém, v němž je uloženo více struktur. Limbický systém je úzce spojen s čichovými centry v mozku a s ostatními smysly, chováním a pamětí.

Přední mozek

Je ze všech tří částí mozku největší a uprostřed je rozdělen na dvě poloviny (hemisféry). Ve spodních částech jsou hemisféry spojeny silným svazkem nervových vláken. Každá z hemisfér plní zcela odlišnou funkci. Povrchpředního mozku je pokryt asi 3 mm silnou zvrásněnou vrstvou šedé hmoty, které říkáme mozková kůra. Mezi závity mozkové kůry jsou hluboké zářezy, které rozdělují každou hemisféru na čtyři oblasti, které nazýváme laloky. Spánkové laloky se účastní rozpoznání zvuku a čichových vjemů, temenní laloky vnímají hmatové podněty, tylní laloky obsahují zraková centra a čelní laloky se účastní řízení pohybu a složitějšího myšlení. Žádná z mozkových oblastí není schopna samostatné činnosti a každá instrukce je výsledkem kolektivního rozhodnutí buněk z několika různých oblastí, které porovnávají a shromažďují informace a koordinují jejich výslednou činnost.

Osobnost

Většina našeho chování se skládá z jednotlivých pohybů. Kromě toho můžeme také používat myšlení a řeč, což nám umožňuje vnímat sebe samé ve vztahu k okolnímu světu a cítit vědomí vlastní osobnosti. I když se toho účastní celý mozek, organizační a koordinační činnosti se odehrávají v čelních lalocích. Ty se také účastní řízení našeho chování podle jimi vypracovaného schématu a současně kontrolují, nakolik je naše chování společensky přijatelné.

Potenciál mozku

Náš mozkový potenciál je z velké části nevyužitý, což je způsobeno využíváním podmíněných reflexů místo kreativního myšlení. Jestliže mozek dobře plní svou funkci, pak je vytvořen základ pro správnou činnost celého organismu. Na činnosti mozku se významnou měrou podílí neurotransmitery, které umožňují přenos nervových vzruchů mezi řídícími buňkami centrální nervové soustavy a řízenými buňkami svalů, žláz a dalších tkání. Mezi nejdůležitější neurotransmitery patří například dopamin, který je zdrojem mozkové energie, pocit štěstí a dobré nálady zajišťuje serotonin a správné fungování paměti je důležitý acetylcholin. Část neurotransmiterů se vytváří v mozku, další v jiných částech organismu. Jejich hladina se neustále mění a kolísá v závislosti na biorytmech.

Nerovnováha transmiterů

V případě, že jsou neurotransmitery v nerovnováze, dochází ke vzniku psychosomatických potíží. Mezi nejčastější patří například: bolesti břicha a hlavy, vyčerpanost, emoční labilita a ztráty schopnosti koncentrace a soustředění. V souvislosti s nerovnováhou hladiny transmiterů může dojít k duševnímu vyhoření, syndromu únavy, Parkinsonově chorobě, roztroušené skleróze nebo Alzheimerově nemoci. Potřebné množství jednotlivých neurotransmiterů je u každého jedince jiná.

Dopamin

V případě nedostatku dopaminu máme zvýšenou chuť na kávu nebo cukr. Zvýšit ho můžeme například pomocí zvýšeného přísunu vitaminů skupiny B, hovězího a vepřového masa, luštěnin, dýňových a slunečnicových semínek, avokáda, mandlí, sezamových semínek nebo zelené listové zeleniny.

Serotonin

Ovlivňuje schopnost odpočívat a regenerovat. Při jeho nedostatku dochází ke zvýšené chuti na sladké, máme bolesti zad a hlavy nebo se objevují spánkové dysfunkce. Množství serotoninu můžeme zvýšit konzumací banánů, řepy, brambor nebo slunečnicových semínek.

Acetylcholin

Tvoří se v oblasti temenního laloku mozku a zodpovídá za jazykové schopnosti, inteligenci, a pozornost. Při jeho nedostatku se zvyšuje chuť na tučná jídla, máme suchost v ústech, převažuje suchý kašel, máme potíže s pamětí a nejsme schopni se řádně koncentrovat. Množství acetylcholinu nám pomůže zlepšit zvýšená konzumace grepové šťávy, vajíček, ryb, mandlí nebo zeleného salátu.

Mozkové vlny

Pomocí komplikovaných bioelektrických procesů dochází kolem mozku ke vzniku slabého elektromagnetického pole. Výskyt mozkových vln je ukazatelem stavu našeho mozku. Jsou rozděleny do pěti pásem – vlny delta i théta jsou odrazem našeho nevědomí. Vlny alfa a beta představují naše vědomé stavy a vlny gama odpovídají vyšším stavům vědomí.

Vlny Alfa (8-13 Hz)

Vyskytují se, když jsme zcela uvolněni, jedná se o stav bdělého odpočinku, a to bez pocitu ospalosti. Běžně se vyskytuje například při meditaci. Alfa vlnypatří mezi hlavní ukazatele vědomé pozornosti a představují rozdíl mezi vědomím a nevědomím a také zlepšují duševní produktivitu.

Vlny beta (14-40)

V mozku se nacházejí přirozeně v bdělém stavu, od ospalé bdělosti až po cíleně soustředěnou činnost. Pokud jsme aktivní, hovoříme nebo sportujeme, nacházíme se ve stavu beta. Stav beta je důležitý pro běžné fungování v rámci dne. Vyšší frekvence navozují stres, stavy úzkosti a neklidu. V případě dlouhodobého zatížení dochází k vyčerpání zásob dopaminu, stavu otupělosti a chybí nám energie a nadšení.

Vlny delta (0,5-4 Hz)

Vyskytují se zejména v hlubokém spánku, dochází při nich k tvorbě hormonů (melatonin)proti stárnutí, snižuje se hladina kortizolu (urychluje stárnutí) a adrenalinu. Při bdělém stavu se tento typ vln vyskytuje pouze zřídka.

Vlny théta (4-8 Hz)

Jsou typické pro emoce, stavy snění během spánku. Objevují se také ve fázi těsně před usnutím, v REM fázi spánku. Jestliže dojde v mozku k výskytu těchto vln, dochází k výraznému dlouhodobějšímu zlepšení paměti a prohloubení kreativity. Díky těmto vlnám jsme otevřeni různým vizím, novým myšlenkám a zažíváme pocity vnitřního klidu.

Vlny gama (40-100 Hz)

Patří mezi nejrychlejší frekvence, na kterých může mozek fungovat a odpovídají naší vůli a vysoké energii. Díky nim dokážeme velice dobře zpracovávat informace. Různé experimenty, které prováděli tibetští mnichové byly prokázány souvislosti mezi transdentálními duševními stavy a vlnami gama.

Co se s námi děje při stresu?

Při stresu náš mozek vysílá signály do hypotalamu a dále podvěsku mozkového, ze kterého vylučují hormony pro boj se stresem (kortizon, aldosteron, adrenalin, noradrenalin), které podporují uvolňování cukrů z jater a svalů do krve. Hladina inzulinu stoupá a zvyšuje prokrvení buněk, které tímto způsobem získávají potřebnou energii.

Spouštěče stresu

Příčiny, které vyvolávají stres se nazývají „stresory“neboli spouštěče.

Rozlišujeme dva druhy stresorů, a to vnější a vnitřní. Stres je v podstatě překážka, kterou jedinec vnímá jako zátěž. Nutno však podotknout, že velkou část stresu si v podstatě vytváříme sami. Mezi vnější stresory patří například: prostředí, ve kterém se nacházíme, sociální vztahy (disharmonické vztahy, agresivita jiných osob), pracoviště (pravidla, nařízení, termíny), důležité životní události (úmrtí, ztráta zaměstnání), nevhodný životní styl (absence pohybu, špatná strava) nebo každodenní situace, které těžce zvládáme (ztráta věcí, náročné dojíždění, odvážení dětí do školy). Mezi vnitřní stresory patří například různé duševní bloky (nadměrná a nesplněná očekávání, nechuť ke změnám a neochota adaptace) nebo setrvávání v negativním smýšlení.

Reakce na stres

To, jakým způsobem člověk reaguje na stres se odvíjí od míry odolnosti člověka a jeho subjektivního pohledu na věc. U stresových situací bylo jasně prokázáno, že mysl ovlivňuje fyzickou stránku prostřednictvím hormonálních reakcí. Naše mysl a tělo spolu velice úzce souvisejí a mohou vyvolávat nemoci, ale také i uzdravovat. V případě, že nezvládáme psychický stres a situaci nějakým způsobem neřešíme, dochází ve většině případů k fyzickým potížím.

Civilizační nemoci

Stres se významně podílí na vzniku civilizačních onemocnění, kde patří například kardiovaskulární onemocnění, deprese, hypertenze, obezita, diabetes, astma, poruchy menstruačního cyklu, poruchy se zažíváním, spánková disharmonie, artritida, onemocnění imunitního systému nebo nemoci svalstva podobně.

Kardiovasculární onemocnění

Při stresu dochází ke zvýšení krevního tlaku a tvorbě krevních sraženin, které mohou vyústit až v mozkovou mrtvici a infarkt myokardu. Při stresu lidé častěji sahají po různých návykových látkách. Nejčastěji jsou to tabákové výrobky, káva nebo alkohol. Jestliže se jedná pouze o krátkodobý stres, tak ten v zásadě neškodí, ale v případě dlouhodobého stresu dochází ke snížení prokrvení a organismu se nedostává potřebná energie a výživa, což vede k nemocem.

Rozvíjejte své duševní schopnosti

Velmi dlouho se zapomínalo na to, jakým způsobem funguje náš mozek. Trávíme hodně času ve fitcentrech, abychom vytvarovali svá těla, ale dost často se opomíjí věnovat se také duševnímu rozvoji. Jestliže zrovna odpočíváme, považujeme za odměnu, že nemusíme vykonávat jakoukoli duševní činnost. Člověk, který má ve svém okolí někoho postiženého Alzheimerovou chorobou ví, že duševní aktivita velice ovlivňuje kvalitu našeho života. Podle současných studií se poukazuje na to, že mentální cvičení zvětšuje nárůst počtu nových neuronů v mozku, ale také podporují rozvoj neuronů, které již existují.

Každý je individualita

Mozek každého z nás je zcela odlišný. Také naše schopnosti a dovednosti jsou zcela rozdílné. Všichni máme tendenci zůstávat spíše v zajetých kolejích, v určitých vzorcích svého chování, jakými jsou například obavy z neúspěchu, lenost apod. Ti, kteří o sobě tvrdí, že jim nejde matematika nebo sloh, netrpí ani tak pro své vrozené indispozice k těmto činnostem jako spíš kvůli svým negativním postojům a zvykům.

Levá hemisféra mozku

Levá polovina mozku přiřazuje abstraktní symboly k určitým vzorům, které reprezentují skutečnost. To umožňuje mozku pomocí takové vizualizace reality myslet do budoucnosti a na základě abstraktních symbolů ji rovněž plánovat. Schopnosti levé hemisféry bývají ztotožňovány s činnostmi, které jsou nutné pro duševní a vědeckou práci. Levá hemisféra je přímo předurčena k analýze toho, jak mohou nově získané informace ovlivnit to, co má něco společného s daty, která jsou již uložena v paměťových polích našeho mozku. Schopnosti levé hemisféry nejsou tak založeny na intuici, ale naproti tomu krizový management, jehož metody reagují na nové informace a je potřeba okamžitých řešení, spouští činnost pravé hemisféry, protože vyžaduje určitou míru intuice.

Rozdíly mezi hemisférami

Specifické rozdíly mezi levou a pravou hemisférou, jako je například dominance levé hemisféry na jazykové schopnosti a pravé hemisféry na obrazovou analýzu, mohou odrážet větší rozdíly mezi hemisférami v poznávací oblasti. Levá hemisféra vyniká v rychlém a účinném vyhodnocení dat.

Povolení cookies

V ČPZP používáme cookies a jiné technologie za účelem poskytování našich služeb, vylepšení vašeho uživatelského zážitku, analýzy používání našich stránek a při cílení reklamy.