Záněty

Zánětlivá reakce je univerzální odpověď organismu na jakékoli poškození.

Účelem zánětlivé reakce – krátce zánětu je zabránit dalšímu poškození tkáně a umožnit její zhojení. Při jakémkoli poškození tkání uvolňují buňky v místě poškození látku, kterou nazýváme histamin. Histamin zvyšuje průtok krve v postižené oblasti a vede k tomu, že z cév uniká do okolní tkáně značné množství tekutiny. Tuto tekutinu nazýváme zánětlivý výpotek a může se stejně jako krev srážet.

Jaké jsou příčiny zánětu?

Zánět může vzniknout ze tří hlavních příčin. Nejčastěji se jedná o infekci, a to buď bakteriální nebo virovou. Infekcí se buňky v postižené oblasti poškozují a v důsledku toho uvolňují histamin a další chemické látky, které spouštějí zánětlivou reakci. Někdy takové látky uvolňují samotné bakterie – například toxiny.

Fyzikální poranění

Další příčinou zánětu mohou být fyzikální poranění tělesných tkání. Můžou být mechanického původu (říznutí, poškrábání nebo podlitina, tepelné). Také spálení sluncem při nadměrném ozáření kůže ultrafialovými paprsky je druhem fyzikálního poranění a jeho důsledkem je zánět.

Spuštění alergické reakce

Méně obvyklou formou zánětu je děj, při kterém si tělo vytváří protilátky proti určité substanci, což vede ke spuštění alergických reakcí. Mezi takovou alergickou reakci patří například senná rýma, kdy si organismus vytváří protilátky proti trávním pylům ve vzduchu. Jiné alergické reakce mohou vést k výsevu vyrážek a méně často dochází k vytvoření protilátek proti vlastním tkáním. Výsledkem je pak takzvané autoimunitní onemocnění.

Průběh zánětu

V zanícené tkáni probíhá celá řada dějů. Zánětlivá reakce má vždy stejný průběh bez ohledu n příčinu, která jej vyvolala. Každá fáze zánětu může při silných akutních zánětech trvat třeba několik vteřin až dnů. V oblasti postižené tkáně dochází rozšíření cév, aby byl umožněn větší přítok krve do tkání. Stěny cév se stávají více propustné, takže bílkoviny a bílé krvinky mohou z cév unikat a přesouvat se do tkání. Následně bílé krvinky a bílkoviny začnou vytvářet sraženinu. Bílé krvinky se potom zabývají likvidací zničených buněk nebo jeho bojem s bakteriemi. Nastává stav, který nazýváme fagocytóza. Poté, co je veškerá poškozená a odumřelá tkáň bílými krvinkami odstraněna, může začít proces hojení a do poškozeného místa vrůstají nové buňky z okolí. Rozsah a závažnost zánětu se odvíjí od závažnosti, které vyvolávají příčinu, ale také od schopnosti organismu odpovědět na poškození.

Zánět spojivek

Jemná, tenká sliznice, která kryje oční bělmo a vnitřní stranu víček se nazývá spojivková membrán nebo krátce spojivka. Konjunktivitida je zánět této sliznice. Při onemocnění dochází k rozšíření cévy, které pod sliznicí probíhají, jsou jasně červené, viditelné a propůjčují oku zarudlé zbarvení, které je jedním z jeho hlavních příznaků.

Běžný zánět spojivek

Běžný zánět spojivek, který je častý zejména u dětí, není nic vážného, ale existují také jiné druhy této nemoci, které jsou mnohem závažnější. Patří zde například trachom, který se vyskytuje v tropických oblastech a je nejčastější příčinou slepoty na světě. Zánět spojivek by měl vyšetřit lékař a doporučit další léčbu.

Jaké jsou příčiny?

Nejčastější příčinou, která vyvolává zánět spojivek je bakteriální infekce. Mnutím očí se bakterie mohou dostat z prstů na povrch oka. Mohou pocházet z nosu – nastydlé děti mívají zánět spojivek poměrně často, protože mají ve zvyku mnout si oči a nos. Někdy se zánět rozvine poté, co se do oka dostane hmyz nebo nějaké cizí těleso. Oko se někdy stihne infikovat i v případě, když se rychle předmět z oka rychle odstraní. Příčinou zánětu spojivek může být také alergie. V průběhu pylové sezóny je mívají jedinci trpící sennou rýmou. Pylová zrna se přenášejí vzduchem na spojivku a vyvolávají zde alergickou reakci. Někteří lidé se mohou stát alergickými na prach, jestliže pracují v prašném prostředí, kde poletují částice vlny nebo bavlny. U citlivých jedinců mohou zánět vyvolat také kosmetické přípravky.

Zánět spojivek u dětí

U dětí se zpravidla zánět spojivek objevuje po prvním nasazení kontaktních čoček, které oko zpočátku vnímá jako cizí těleso, podobně jako zrnko prachu, a reaguje na ně stejným způsobem. Zpravidla není zánět vážný, ale někteří lidé jsou citlivější a je pro ně vhodnější nosit brýle. Méně problémů způsobují měkčí čočky.

Jaké jsou příznaky zánětu?

K prvním příznakům patří zpravidla pálení očí a podráždění víček. Oči vlivem rozšíření a zvýraznění krevních cév pod spojivkami zčervenají a vypadají větší. Pod víčky může dojít k tvorbě hnisu a odtékání ven z oka. Jestliže je příčinou zánětu bakteriální nebo virová infekce, může se tvořit velké množství hnisu, který pak přispívá k rozmazanému vidění, protože jeho částečky ulpívají na očním povrchu. Po ránu mohou být oční víčka a řasy zcela slepené. Alergický zánět spojivek zpravidla doprovází intenzivní svědění a vodnatý výtok, ale většinou není přítomen hnis. Někdy se stává, že vlivem otoku víček nelze otevřít oko.

Léčba

V případě zánětu spojivek, který je vyvolán infekcí předepisuje lékař zpravidla antibiotika ve formě očních kapek nebo masti. Jestliže nemáme lékaře v dosahu můžeme nouzově použít převařenou vodu s malým množstvím kuchyňské soli (1 čajová lžička na 0,5 l vody). Popřípadě je možné opatrně otřít vnitřní stranu víček smotkem vaty namočeným v převařené vodě.

Alergický zánět spojivek

Alergický zánět spojivek se neléčí pomocí antibiotik, ale kapkami obsahující protialergické látky. Oční kapky s antihistaminiky jsou k dostání na lékařský předpis, některé i bez předpisu. Jsou vhodné pouze ke krátkodobé léčbě.

Režimová opatření

Je důležité, aby lidé, kteří mají zánět spojivek používali jiné ručníky a kapesníky než lidé v jeho okolí. Je také důležité umýt si ruce vždy po aplikaci léků do očí (ale také před ní). Zabraňujeme tak přenosu infekce.