Za únik moči se nestyďte a problém řešte

Normální je moč udržet, a proto navštivte lékaře vždy, když moč uniká.  Jakmile nemáme dokonalou kontrolu nad svou močí, měli bychom se nechat vyšetřit, a to nejlépe na urologii. U mužů je každý problém tohoto typu alarmující, a i když ženy to tolik nešokuje a jsou na menší úniky tekutin do oblasti prádla možná zvyklé, měly by k lékaři zajít také co nejdříve.

Nejčastěji mezi  45. a 55. rokem života ženy začínají trpět stresovou inkontinencí. K úniku dochází při zvýšení nitrobřišního tlaku, například při zakašlání, popoběhnutí či poskočení.  Hlavní příčinou bývá nedostatečná mechanická podpora hrdla močového měchýře a močové roury, kdy je při zvýšení nitrobřišního tlaku močová trubice více pohyblivá. Tento stav může nastat po těžkém porodu, při silné obezitě nebo dlouhodobé, fyzicky náročné práci. U žen po přechodu se vzhledem k poklesu pohlavních hormonů mění struktura vaziva a ubývá svaloviny močové trubice, snižuje se i její prokrvení a výška sliznice. To vše napomáhá rozvoji stresové inkontinence.

Méně časté jsou potíže urgentního charakteru, tedy situace, kdy člověka měchýř náhle nutí k vyprázdnění, a pokud se mu nevyhoví, dojde k nehodě. Příčiny tohoto typu inkontinence jsou složitější (infekce, nádor, onemocnění měchýře, případně neurologické onemocnění) a i léčba je celkově méně úspěšná. Kromě toho existují i vzácnější a kombinované typy inkontinence. Hyperaktivní měchýř způsobuje člověku náhlou potřebu na močení, objevuje se často (více než 8x za den) a budí člověka i v noci; asi ve třetině případů je tento problém doprovázen inkontinencí. Inkontinence z přetékání nastává v případech, kdy je ztížená možnost odtoku moči z měchýře (zúžená močová trubice), stává se, že se člověk nedokáže vyprázdnit, měchýř zůstává plný a přetéká po malých kapkách.

Nebraňte se vyšetření

Na zdraví nemá inkontinence vliv, ale život s ní není jednoduchý. Musíte mít vše naplánované, tedy vědět, do kolika minut se kde dostanete na toaletu. Mohou vás trápit poruchy spánku, nemáte radost z milování, z obavy před trapnou příhodou se začnete stranit ostatních a „poruchu“ skrýváte.

Máte-li problémy s nechtěným únikem moči, měla byste navštívit svého gynekologa a urologa. Mezi jeho první úkoly patří zjistit, zda se skutečně jedná o inkontinenci, o jaký druh inkontinence jde, a nakonec v jakém stadiu se nacházíte. Lékař provede vstupní pohovor – jaké infekce jste prodělala, kolik bylo porodů, jaká byla hmotnost dětí, jaké jste prodělala operace atd. Speciální dotazy se už týkají úzce urologické problematiky.

Během vstupního rozhovoru je nutno objasnit, o jak závažný problém jde a jaký je charakter potíží. To znamená odpovědět na otázky, jak často k úniku moči dochází, za jakých okolností (smích, kašel, pohyb), zda pacientka musí močit i v noci (nykturie), jak často močí přes den, zda jsou přítomny urgence (neovladatelný pocit nucení na močení), zda při urgenci dochází i k úniku moči. Je dobré, když je pacientka na tento rozhovor připravena, případně si předem vede tzv.mikční deník, kam zapisuje množství přijatých tekutin a množství moči za 24 hodin a kam též zaznamenává počet močení a inkontinenčních příhod.

Urodynamika je soubor vyšetření, který umožňuje popsat chování močového měchýře a močové trubice. Existuje několik typů inkontinence moči a každá si žádá odlišný léčebný postup. Toto vyšetření napomůže vhodnému způsobu léčby. Samotný test trvá přibližně půl hodiny a není bolestivý. Nejprve se vymočíte na toaletě ve speciální místnosti. Následně bude močovou trubicí zavedena tenká cévka do močového měchýře a další do konečníku. Přítomnost sondy v konečníku je nutná pro měření tlaku vyvíjejícího břišním lisem. Cévka je pozvolna vytahována a je zaznamenána funkce močové trubice. Po opětovném zavedení je sterilní tekutinou plněn močový měchýř až do té doby, než začnete pociťovat nucení na vyprázdnění. Na závěr testu budete požádána a zakašlání a následně se budete moci opět vymočit na toaletě. Cílem je popsat problém, kvůli kterému jste lékaře vyhledala.

Prevence a cvičení

Každý člověk může udělat hodně pro to, aby problémy s únikem moči vůbec neměl. K tomu pomůže držet si optimální váhu, chránit se před zácpami, dodržovat patřičný pitný režim, a také pravidelně posilovat svaly pánevního dna. Samo cvičení může při obtížích pomoci, nicméně k jejich úplnému odstranění obvykle nestačí. Podstatou pánevní gymnastiky je naučit se zapojovat další svaly do „uzavíracího“ systému močové trubice a posílit je.

Efekt bývá u desítek procent žen patrný po 6-8 týdnech cvičení, ke zlepšení a posílení svalového systému však dochází po měsících pravidelného cvičení několikrát denně. Zácvik by měl vést školený fyzioterapeut. Gymnastika pánevního dna by měla být metodou první volby u všech typů stresové inkontinence, lékaři mají nicméně k dispozici celou řadu operačních postupů a medikamentů, které mohou pomoci potíže odstranit.

Chirurgická léčba

Standardem chirurgické terapie stresové inkontinence je tzv. tahuprostá suburetrální páska (TVT) nebo tansobturátorová páska, eventuálně závěs (kolpopexe), kterým se podepře pochva i močová trubice. Kterou z možností operatér zvolí, záleží na stavu pánevních orgánů konkrétní pacientky. Principem operací je zavést pásku tak, aby podepřela močovou trubici a podpořila její uzávěr. Díky moderním materiálům, z nichž jsou pásky vyrobeny, klesá náročnost výkonu jak pro chirurga, tak především pro pacientku. Výkon trvá několik málo desítek minut, hospitalizace se při nekomplikovaném pooperačním průběhu počítá na dny.

Při léčbě urgentní inkontinence jsou používány moderní léky – parasympatolytika. Jejich úkolem je uvolnění stěny močového měchýře, snížení frekvence močení a výskytu urgencí. Výhodnější jsou léky ve formě, která se podává jen jednou za den a je cíleněji zaměřená na močový měchýř. U tohoto typu léčby se vyskytuje méně nežádoucích účinků jako například sucho v ústech, poruchy paměti, vidění či zácpa. Efekt léčby nastupuje zhruba po třech týdnech po nasazení přípravku. Postupné zlepšování stavu a ústup obtíží může probíhat i šest měsíců od zahájení léčby.