Matka nebo manželka?

Fixace na matku je problém, a ne ojedinělý. V dětství si touto závislostí projdeme všichni, ale obvykle po třetím roce života tohle období končí. V tomto věku si dítě začíná uvědomovat, že jsou i jiné zajímavé věci, než je maminka. Ta sice i nadále zůstává bezpečným přístavem, ale už není jediná. Pokud tomu tak není, problém je tady a velmi těžko se odstraňuje. Většina matek sice přistupuje k výchově s nejlepšími úmysly, přesto se občas dostanou  do extrémů – buď jsou příliš svobodomyslné, nebo jsou naopak velmi úzkostné, přehnaně o děti pečují a sebeobětují se.

Pokud jsou navíc synové těchto přepečlivých matek citlivější, stává se z matky střed jejich života.

Závislost na matce je v dětství přirozená a kdo ji nezažije, může mít v budoucnu problém s navazováním vztahů s ženami a důvěrou v ně. V pubertě si dítě uvědomuje odlišnost svých názorů, začne je prosazovat a stavět se rodičům do opozice. Je to velice náročné, ale rodiče toto období musí zvládnout bez vzteku a zavržení dítěte a s pochopením. Pokud má ale dítě strach z toho, že matku nebo otce ranní, zklame je, když projeví svůj názor, není to dobře. Ztratí cit rozpoznat to, co opravdu chce, a bude žít přáním rodičů.

Přestože se říká, že mamánkovství je problém především matek, které nemají partnera a vychovávají svého syna samy, není to zcela pravdivé tvrzení. Je to problém všech matek, které své děti emocionálně vydírají a každý projev osamostatnění se dítěte vnímají jako nebezpečný.

Nechci od maminky!

Mamánek je muž nebo žena, kteří bydlí nezvykle dlouho po ukončení studia anebo poté, co si najdou práci, u rodičů. Nechávají řešení životních povinností na nich, neberou na sebe v životních povinnostech odpovědnost. Problém je  tom, že aby mohli fungovat pod vlivem rodičů, musí potlačit své představy o životě a podvolit se názorům rodičů. Tento způsob života si volí lidé nejistí, nesebevědomí, nedůvěřiví ke svým schopnostem nebo lidé se sklonem k závislosti na druhých.

Ženy jsou  ve stěhování od rodičů daleko aktivnější než muži. Ve věku mezi třiadvaceti a třiceti lety jich s rodiči v Česku žije celá čtvrtina, kdežto z dívek v původním domově setrvává jen každá desátá. Dalo by se to vysvětlit i tím, že jde o dávnou tradici, protože ženy až do nějakého 19. století neměly nárok na věno, a tak šly z domu, jak jen to šlo. Ještě mnohem hůře vypadají tyto statistiky například ve Španělsku či Itálii, kde s rodiči zůstává v dospělém věku dobrá polovina mužů a některým z nich je i čtyřicet. Je sice pravda, že se v těchto číslech do určité míry podepisuje ekonomická krize – bez práce nebo s nějakou mizerně placenou se bydlení hledá špatně, ale jižní národy inklinují k podobnému chování daleko více než severské. Mužům se od matek chce mnohem méně než ženám – chybí jim iniciační rituály, které ve starších společnostech pomáhaly mužům při přechodu od dospívání k dospělosti. Ještě docela nedávno je nahrazovala vojna – drsný, ale funkční mezník, po němž se zákonitě počítalo s tím, že pak muži povedou samostatný život.

Psychologové radí rodičům, kteří mají pocit, že se jejich vztah s dětmi mění ve vztah „uživatele hotelu“, aby rozhodně trvali na tom, že dítě se nějak bude podílet na provozu domácnosti a že si alespoň částečně vydělá na své potřeby. I student náročné vysoké školy má prázdniny, kdy si může vydělat. Dvojnásob to pak platí u dospělých dětí, které už nestudují a do práce se nehrnou – tady se rodiče podle psychologů nemají rozpakovat dávat ultimáta. I mezi studenty se přitom najdou takoví, kteří vydělávají slušné peníze, klidně větší než jejich rodiče. Tak přesně na ty se vztahuje vyživovací povinnost dětí vůči rodičům, byť je menší než ta opačná. Podle zákona musí takto „bohaté“ dítě poskytnout rodičům takzvanou slušnou výživu, pokud ji potřebují.

Boj s tchyní

Zralý muž by neměl brát manželství jako souboj mezi svou ženou a svou matkou.

Je nutné stanovit si nějaké hranice loajality, pro případ, kdy se matka střetne s partnerkou svého syna. Bude-li dávat syn neustále přednost matce, je to cesta k zániku manželství. Je to těžké, zvláště, je-li matka dominantní nebo se jí synova žena zkrátka nelíbí.

V době zamilovanosti přehlédneme a nerozpoznáme daleko závažnější signály, jako jsou například alkoholismus, gamblerství; že jde o mamánka, nás ani nenapadne. Proto je důležité nechávat si závažnější rozhodnutí o tom, zde chceme s partnerem žít společný život, až na dobu dva až tři roky po seznámení. Zamilovanost se vytratí a budeme mít již zkušenost s tím, jak se partner staví k důležitým životním otázkám.