Přínos pohybu pro celkové zdraví organismu

Lidské tělo je nesmírně složitý organismus, který pracuje pod celou řadou regulačních systémů,kde kromě hormonálního systému a regulací pomocí metabolických drah spadají také jemnější regulační systémy, které jsou citlivé na mechanické tlaky a napětí. V současné době je na lidském těle známa celá řada aktivních bodů, kterých využívá akupresura a akupunktura. Dostatečná pohybová aktivita a přiměřená fyzická zátěž jsou neoddělitelnou součástí dobré výživy tkání, orgánů i celého organismu. Sedavé zaměstnání klade na organismus příliš jednostranné nároky a to je velice škodlivé.

Z těchto důvodů je více než nutné, vyrovnat sezení alespoň 4 km rychlejší chůze. Přiměřená námaha je zdraví velmi prospěšná a celkový přínos pohybu si blíže popíšeme v následujících odstavcích.

Látková přeměna

Pohyb aktivuje celkovou látkovou přeměnu a má také antisklerotický efekt. V krvi dochází ke snížení hladiny lipidů a lipoproteinů o nízké hustotě (LDL), které podporují vznik aterosklerózy. Naopak dochází ke zvyšování lipoproteinů o vysoké hustotě (HDL), které působí proti vzniku aterosklerózy.

Odbourávání tuku

Pohyb velmi efektivně zvyšuje odbourávání přebytečné tukové vrstvy. Stává se tak vynikajícím nástrojem pro regulaci tělesné váhy a redukci obezity. Jedinec má možnost spolu s úpravou jídelníčku a změnou svého životního stylu dosáhnout ideální váhy.

Zvýšení vitální kapacity plic

Při pohybu dochází k posílení dýchacích svalů, zlepšuje se vitální kapacita plic a zvyšuje se maximální kyslíková spotřeba, která je dnes v současné době považována za důležité kritérium tělesného zdraví a zdatnosti. Pochopitelně pro zdraví organismu je velice důležité, aby vdechovaný vzduch byl čistý.

Kapilarizace srdečního svalu

Věnčité tepny, pomocí kterých je srdeční sval zásoben se rozšiřují a vytvářejí se kolaterální cévy. Výrazně se zvyšuje minutový tepový objem, čímž srdce dodává do tkání také větší množství krve, to znamená více živin a kyslíku. Výrazně se snižuje klidová tepová frekvence. Nesmíme však opomenout, že u netrénovaných osob je nutné zvyšovat zátěž postupně, aby nedošlo k náhlému přetížení srdce a jeho poškození.

Pružnost a adaptabilita cév

Vlivem pohybu dochází ke zlepšení pružnosti adaptability cév. Snižuje se krevní tlak a tím se snižují nároky na srdeční sval. Celkové množství krve se zvětšuje, zvyšuje se množství červených krvinek přenášejících kyslík. Ve svalech se zvětšuje množství kapilár a po zátěži se opět krevní tlak dostává do normálu. Dále se zvyšuje objem krve, který protéká ledvinami, a tím se zlepšuje čištění krve a vylučování odpadních metabolitů, což napomáhá celkovému pročišťování organismu.

Prokrvení trávicích orgánů

Při pohybu dochází k masírování orgánů trávicí soustavy a tonizaci úponů a břišních svalů. Zlepšuje se prokrvení trávicích orgánů, a tím jejich celková funkce. Stimuluje se střevní peristaltika a urychluje se vylučování tráveniny a s ní také škodlivé látky. Absence pohybu podporuje vznik zácpy, rozvoj nežádoucích anaerobních mikroorganismů ve střevech a plynatost střev.

Ovlivnění inzulinových receptorů

Pohybem se ovlivňuje tvorba inzulinových receptorů a jejich počet na povrchu buněk. Tyto receptory jsou nezbytné pro vstup molekul inzulinu do buněk jeho působení na energetický metabolismus buněk. Při absenci pohybu počet inzulinových receptorů klesá, a to může mít za následek vnik diabetu.

Metabolismus vápníku

Pohyb výrazně ovlivňuje metabolismus vápníku v těle. Metabolickými studiemi u zdravých ležících 6-7 týdnů na lůžku bylo zjištěno vyšší vylučování vápníku, než činil jeho příjem potravou. Fyzická aktivita působí pozitivně na tvorbu kostí a je také nezbytnou podmínkou pro jejich dobrý stav. Cvičení zvyšuje obsah minerálií v kostech také u žen po menopauze a u starých žen, které často trpí odvápňováním kostí. K tomu, aby nenastala ztráta kostních minerálií, je nutné nejméně čtyři hodiny zátěže každý den, v případě, že jsmezbývajících dvacetčtyři hodin v klidu. V případě nedostatečné námahy kloubů dochází k degeneraci kloubních chrupavek jejich ztenčení až o 1/3.

Imunitní systém těla

Tělesná aktivita může výrazně stimulovat obranný imunitní systém. Podněcuje mozek k uvolňování chemických látek, které se nazývají endorfiny a enkefaliny. Obě skupiny těchto látek potlačují bolest, tlumí úzkost a vytvářejí pocit dobré nálady. Dochází také k pozitivnímu ovlivňování makrofágů a lymfocytů. Tělesná aktivit také zvyšuje hladinu interferonu a interleukinů, což jsou látky, které zvyšují obranou schopnost organismu. Pohyb venku v každém ročním období a v různých klimatických podmínkách zvyšuje otužilost.

Ovlivnění psychiky

Pohyb zlepšuje psychiku, protože díky němu se stáváme vyrovnanější, klidnější a sebevědomější. Člověk si pak také více věří a stává se společenským a získává také více sociálních kontaktů. Díky pohybu máme lepší náladu a bohatší a radostnější život.

Pomoc při degenerativních onemocněních

Pohyb napomáhá při léčbě některých degenerativních onemocnění (cukrovce, některých srdečně cévních onemocněních a nemocech pohybového ústrojí). Pravidelná fyzická zátěž zlepšuje funkci jednotlivých orgánů i celkovou koordinaci a tím také dochází ke zlepšení celkové tělesné zdatnosti. Také vegetativní nervstvo je příznivě ovlivněno a díky pravidelnému pohybu se odbourá nervozita, poruchy se spánkem nebo zažívací potíže.

Věk není překážkou

Hýbat bychom se měli v každém věku, protože pohyb dokáže udělat s člověkem opravdové zázraky. Jestliže chceme začít běhat, musíme začít postupně. Zpočátku provádíme procházky, které následně prodlužujeme a zrychlujeme a nakonec je začínáme prokládat pomalým během, jehož intenzitu a délku měníme také postupně.

Čím jsme starší nebo máme vyšší hmotnost, tím pomaleji musíme dávky stupňovat. Dávky stupňujeme tak, abychom pohyb nevykonávali s velkým přemáháním, bolestí nebo nedostatkem dechu.