Strava pro nejmenší
V průběhu prvního roku života dítěte dochází k velkému rozvoji dítěte, kdy se jeho hmotnost několikanásobně zvýší a naučí se mnoha věcem. Strava kojence by proto měla být především pestrá, čerstvá, připravená z kvalitních surovin. Potrava hraje pro rozvíjející organismus velký význam, protože není pouze zdrojem energie, ale stává se stavebním materiálem pro všechny buňky v těle. Podstatný je přísun bílkovin jak rostlinného, tak živočišného původu.
Sacharidy
Patří mezi důležitý zdroj rychle využitelné energie a měly by tvořit hlavní část jídelníčku. Rozdělujeme je na monosacharidy (glukóza, fruktóza, galaktóza). Disacharidy (laktóza, sacharóza, maltóza) a polysacharidy (škrob, glykogen). Nezastupitelné místo má vlákniny, která je tvořena polysacharidy. Mezi její zdroje patří celozrnné potraviny, zelenina, ovoce a brambory.
Tuky
Jsou důležitým zdrojem energie a jsou stavební součástí celé řady hormonů. V potravě jsou přijímané živočišné tuky, u kojenců zejména v mléce a také v másle, kde se nachází vitamin A a D. Rostlinné oleje jsou důležité svým obsahem nenasycených mastných kyselin, a proto používejme zejména oleje, které jsou lisované za studena. Tuky používáme přiměřeně, pro kojence jsou tučná jídla nevhodná.
Vitaminy
Jsou důležité pro správnou funkci metabolismu v těle. Rozdělujeme je na vitaminy rozpustné v tucích a ve vodě. Z těchto důvodů je podstatné pro jejich správné vstřebávání pár kapek oleje.
Obilniny
Potraviny, které jsou z neloupaných obilných zrn, hrají významnou roli zdravé výživy. Mezi obilniny řadíme pšenici, ječmen, žito, oves, proso, kukuřici a pohanku. Při výrobě bílé mouky se obilné zrno zbavuje povrchové vrstvy – otrub a klíčků, které představují cennou část zrna. Z těchto důvodů má mouka (vločky, krupice, šrot) z celého zrna vyšší obsah minerálních látek, vitaminů,esenciálních mastných kyselin a také vlákniny. Kojencům do sedmého měsíce věku podáváme pouze obilniny bez lepku.
Pšenice
Je cenná pro obsah minerálních látek (draslík, hořčík, fosfor, křemík, vitaminy B1, B2, B6, provitamin A a vitamin E. Pšenice špalda patří mezi hodnotný druh pšenice. Veškeré druhy pšenice obsahují lepek.
Oves
Je prospěšná svým obsahem vitaminů B, E, minerálních látek (zejména vápník, fosfor, fluor, zinek). Používá se buď formou vloček nebo meleme mouku z bezpluchého ovsa, který vaříme celý. Při vaření však postupujeme opatrně, protože ovesné vločky ztrácejí při vaření důležité látky, a proto je vaříme po krátkou dobu v horké polévce nebo vodě.
Rýže
Patří k velmi dobře stravitelným obilninám a doporučuje se používat neloupanou rýži. Rýže se doporučuje vařit vcelku nebo ji můžeme umlít na mouku, kterou lze zahustit polévku nebo ji můžeme přidat do těsta. Rýže neobsahuje lepek.
Pohanka
Jedná se o bohatý zdroj vlákniny, minerálních látek (hořčíku, fosforu, draslíku, železa, zinku, vápníku mědi atd.). Dále obsahuje větší množství kyseliny linoleové. Pohanku můžeme použít v drcené formě, celou loupanou nebo si meleme pohankovou mouku, kterou můžeme přidávat do kaší a polévek.
Jáhly
Obsahují velké množství bílkovin, tuků a vitaminů skupiny B, provitamin A a minerální látky (železo fosfor, fluor, vlákninu). Jáhly jsou oblíbené a lehce stravitelné a mají vysokou biologickou hodnotu a doporučují se k přípravě kaší a krémů. Pokud kupujeme jáhly pro malé děti, doporučuje se je spotřebovat do jednoho měsíce od data výroby a kupujeme je vždy čerstvé a hezky žluté. Jáhly neobsahují lepek, a proto jsou vhodné i pro bezlepkové stravování.
Kdy začít s konzumací ovoce?
Děti, které nejsou kojeny, mohou začít konzumovat ovocné šťávy od čtvrtého měsíce věku. Mezi doporučované šťávy patří např. jablečné, hruškové nebo mrkvové. Od pátého měsíce můžeme u nekojených dětí začít s přípravou ovocných kaší. Všechno připravujeme na skleněném nebo nerezovém struhadle. Přesnídávky můžeme také obohatit o banán. Pro plně kojené děti se doporučuje začít se zeleninovými polévkami a ovocem až po šestém měsíci věku. Zpočátku bychom se měli z důvodu možné alergie vyhýbat citrusovým plodům a ostřejším druhům ovoce. Do sedmého měsíce dáváme dětem obilniny a zrna bez lepku (pohanku, jáhly, rýži) a do ovocné kaše přidáme asi po jedné polévkové lžíci. Ovocné pokrmy bychom rozhodně neměli přislazovat. Pro nejmenší děti je nejvhodnější zeleniny, která je pěstovaná v domácích podmínkách.
Dodržujte hygienická pravidla
Při přípravě jídel pro nejmenší bychom měli dbát na dodržování základních hygienických zásad. Jídlo připravujeme čistýma rukama a současně s přípravou dětské stravy nikdy nezpracováváme syrové maso nebo vejce. Potraviny je nutné správně skladovat (v chladnici, v odvětraných potravinových skříňkách, ve studené komoře) a vždy je spotřebujeme do data, které je uvedeno na obalu. Měkké ovoce nebo zeleninu neskladujeme nikdy déle než několik hodin. Ovoce i zeleninu vždy několikrát dostatečně omyjeme tekoucí čistou vodou. Také obilniny je nutné před mletím propláchnout horkou vodou a usušit při teplotě do 40°C. v troubě.
Jakou zeleninu kupovat?
Je vhodné kupovat plodiny v období jejich přirozené zralosti, protože v této době jsou také nejhodnotnější a nejlevnější. V zimě pak kupujeme zeleninu nebo ovoce, které se uskladňuje nebo je přezimující. Vždy je lepší zachovat přirozený přístup ke stravě.
Nedoporučuje se kupovat zeleninu očištěnou nebo nakrájenou, protože ta již ztratila na své hodnotě a bývá často chemicky ošetřena. Pro děti nejsou rozhodně vhodné nazelenalé a klíčící brambory, nahnilé ovoce nebo zelenina. Kořenovou zeleninu očistíme kartáčkem pod tekoucí vlažnou vodou. Zeleninu, kterou zakoupíme v obchodě raději jemně oškrábeme a poté opláchneme pod tekoucí vodou.