Máme doma malou ženu

Puberta je obdobím přechodu mezi dětstvím a dospělostí. Tělo dítěte se mění v tělo fyzicky dospělého člověka. Pubertu způsobují hormonální změny, primárně v mozku, kdy se v hypofýze začínají vytvářet hormony, které startují růst pohlavních orgánů. Ty pak produkují ženské pohlavní hormony, jež pak stimulují růst, funkci nebo proměny mozku, kostí, svalů, kůže a pohlavních orgánů.

Přibližně po sedmém až osmém roce života začínají dívkám růst prsa, jejich vývoj obvykle není symetrický, jedno prso začíná růst dříve než druhé. Později se objevují chloupky v oblasti zevního genitálu, rostou malé stydké pysky a jejich kůže lehce zhrubne. Posledním znakem je ochlupení v oblasti podpaží. Prsa společně s ochlupením dozrávají a rostou do sedmnáctého roku, pubické ochlupení je vytvořeno do 14. roku života. V období dospívaní se u dívek může objevit bělavý nebo žlutavý výtok. Pochva se osídluje fyziologickými laktobacily, které produkují kyselinu mléčnou, děložní hrdlo také produkuje množství hlenu, tento sekret vytéká z pochvy a nazýváme jej fyziologickým fluorem.

Dokončování procesu, kdy se z dítěte stává žena, se projeví první menstruací. Dostavuje se v průměru 12,5 letech, většina dívek začíná menstruovat v sedmé třídě. Dalším ukazatelem je hmotnost. Když je váha okolo 45 - 48 kg, je to obvykle doba, kdy se objevuje první menstruace dívek. Čísla jsou tedy daná a jejich normální odchylka činí dva roky.

Často máme pocit, že dnešní děti vyspívají dříve než předchozí generace. Tělesně je ale vše už desítky let stejné. Věk první menstruace má souvislost s tím, že populace je kvalitně vyživována, a číslo 12,5 roku se nemění od 60. let minulého století. Setkáváme se ale s takzvaným izolovaným předčasným růstem sekundárního pohlavního znaku. Nejčastěji to bývají prsa. Zvětšená prsa mívají i holčičky těsně po narození, to je vlivem působení mateřských pohlavních hormonů. Někdy dochází i k produkci čirého sekretu z prsu, a to vše je normální.

U miminek se může objevit i krvácení ze zevních rodidel. To je ale tak mikroskopické, že jej nezaznamenáme ani v plence. Kojícím matkám se nedoporučuje užívat kombinovanou hormonální antikoncepci, protože estrogen se vyplavuje do mateřského mléka. K dalším doporučením pro matky batolat, kterým rostou prsa, patří i jedno „výživové“ – měly by se vyvarovat drůbežího masa. Především kuřatům je totiž k rychlému růstu pomáháno přidáváním hormonů do stravy.

Předčasná menstruace

Předčasná puberta může nastat téměř nepozorovaně a skutečně záleží na matkách, zda tento fakt zaznamenají a jakou váhu mu přikládají. Není pro ni riziková skupina ani další faktory a obvykle se ani nezjistí, proč tělo začalo dospívat dříve. Pravděpodobněji se objevuje v rodinách, kde jsou ženy spíše nižšího vzrůstu nebo začaly také menstruovat předčasně. Dokud dívka nezačne menstruovat, což je poslední ze znaků dospívání, jsou lékaři schopni pubertu zastavit léky a zabrzdit vývoj. Po začátku menstruace se totiž uzavírají růstové kostní štěrbiny a dívka v průměru vyroste o pár centimetrů a víc ne. A to může být nebezpečné. Pokud má devítiletá dívka 140 cm a začne menstruovat, bude v dospělosti měřit pouze kolem 145 cm. Menstruace v nízkém věku a narostlá prsa nemají se zdravotní otázkou nic společného, toto může proběhnout předčasně bez fyzických následků. Ale když se uzavřou kostní štěrbiny, už nepomůže ani růstový hormon a dívka zůstane malá celoživotně.

Vyšetření v ordinaci

Dětský gynekolog provádí při podezření na předčasnou pubertu několik základních vyšetření, díky nimž se stav dobře vyhodnotí, a přijde-li dívka dostatečně včas, je řešitelný. Při tomto vyšetření je nutný plný močový měchýř. Vytvoří takzvané akustické okno, kterým se lékař podívá skrz a vidí dělohu. Ta v klidovém období vypadá úplně jinak než u dospělé ženy.  Na základě toho je lékař schopen říci, zda dívka začíná pohlavně dospívat. Lékař u dítěte provede stěr z pochvy štětičkou, když je panenská blána prostupná. Další možností je použití vaginoskopu (speciálního přístroje pro vyšetření dětí). Podle velikosti buněk a buněčných jader lze určit, jestliže už hladina ženských pohlavních hormonů je a jak je vysoká. Výsledek je do osmi minut a lékař stanoví, v jaké fázi vývoje se dívka nachází. Posledním vyšetřením je rentgen levé ruky. Podle vývoje kostí se stanovuje tzv. kostní věk. Pokud je vyšší o dva roky, jedná se vždy o předčasnou pubertu a dítě pak směřuje do ordinace endokrinologa a na antropologii. Vše se řeší podáváním nejčastěji hormonálních injekcí, které pubertu oddálí.

Hormony už před narozením

Produkce hormonů začíná u člověka velice brzy. Už během embryonálního stadia (prvních deset týdnů vývoje dítěte) se začínají tvořit tkáně, z nichž se vyvinou různé orgánové systémy. Po desátém týdnu dochází k zřetelným růstovým skokům a kolem čtrnáctého týdne – společně s vývojem ručiček, nožiček a rysů obličeje – se tvoří i zárodky vnějších a vnitřních pohlavních orgánů. Přibližně v pátém měsíci těhotenství je už ve vaječnících ženského plodu uložena zásoba všech vaječných buněk, které bude mít žena později k dispozici: kolem pěti milionů. Až do puberty leží beze změny ve vaječnících. S počínající pubertou a pod vlivem gonadotropinů LH a FSH se tyto vaječné buňky promění v oplodněníschopná vajíčka. Je-li plod poškozen např. infekcí, může se toto „poškození“ projevit o několik desítek let později, totiž v době, kdy žena kvůli závažným menstruačním poruchám nebo nechtěné bezdětnosti vyhledá lékaře.

Po porodu je z podvěsku mozkového vylučován růstový hormon somatotropin, a sice hlavně ve spaní. Proto je velmi důležité, když kojenci hodně spí. Spánek podporuje růst. Totéž ostatně platí i pro dospívající děti v období růstových skoků. Hormony zárodečných žláz jako estrogeny a androgeny hrají u dítěte roli pouze ve vztahu k růstu. Pokud jsou ovšem v důsledku poruchy vylučovány již v kojeneckém věku či v dětství nadměrné dávky pohlavních hormonů, vyvolávají rychlý růstový skok, případně i předčasný pohlavní vývoj a předčasnou pubertu (pubertas praecox). Lékař většinou předepíše dítěti léky, které vylučování pohlavních hormon ů sníží. Většinou se jedná o sloučeninu progesteronu, která u chlapců zastaví růst varlat a jiných mužských pohlavních znaků a u dívek předčasnou menstruaci a vývoj prsou.

Hormony v pubertě                              

Když se děvčatům zvětší prsní bradavky a chlapcům i děvčatům začne postupně vyrůstat ochlupení na ohanbí a v podpaží, jsou to první známky toho, že teď tělo cíleně zahajuje produkci pohlavních hormonů. U chlapců i děvčat začíná tento proces mezi 10. a 12. rokem. Dívky duševně i tělesně dozrávají dříve než chlapci. Obecně jsou děvčata zralá pro školu dřív. Naučí se rychleji číst a v tomto období nechtějí mít nic společného se stejně starými chlapci – a ti zase nic s děvčaty. V jednom okamžiku pak hormony LH a FSH spustí práci vaječníků. Nastal čas, aby začaly růst váčky s vajíčky (folikuly), aby mohlo později dojít k ovulaci. Současně mají tvořit estrogeny a progesteron a malé množství  androgenů. Dodnes není přesně známo, co vyvolává tuto náhlou počínající činnost gonadotropinů. Existuje však domněnka, že při tom hraje určitou roli hormon šišinky melatonin.

První menstruace (menarché) nakonec označí počátek pohlavní zralosti v období plodnosti ženy. Kdy začne menarché, to závisí na váze dívky. Většina děvčat váží kolem 46 kg. Již dva roky předtím se začínají vyvíjet ženské tělesné tvary. Nejprve se zvětší prsní bradavky (napnou se a jsou citlivé na tlak), v podpaží a na ohanbí vyraší první chloupky, postupně se tvarují ňadra. Pohlavní hormony však mají více úkolů než jen tvorbu primárních a sekundárních pohlavních znaků. Ovariální hormony (hormony tvořené ve vaječnících) se mimo jiné účastní i regulace tělesné váhy, ovlivňují funkci ledvin a mohou například způsobovat i nahromadění tekutiny ve tkáních; s estrogeny souvisejí i husté vlasy, svěží a dobře prokrvená pokožka, tělesná teplota, trávení a funkce močového měchýře, spánek, krevní tlak, imunita, a dokonce i svlažování očí slzní tekutinou a v neposlední řadě i duševní stav a psychika dívky. Aktivují centrální nervový systém a stimulují senzorické orgány včetně pokožky. Dnes víme už i to, že estrogeny hrají velmi důležitou roli u mozkových funkcí a paměťových výkonů.

Mužský hormon v ženském těle

V malém množství produkují vaječníky i androgeny, mužské pohlavní hormony. Androgeny podporují estrogeny při ochraně kostí a pokožky, regulují mimo jiné růst ochlupení ohanbí a podpaží u dívek. Pokud vaječníky někdy začnou produkovat příliš mnoho androgenů, vyraší na těle dívky či ženy chlupy i tam, kde jsme na ně zvyklí jen u mužů: v obličeji, mezi prsy, kolem pupku a na stehnech. Tento jev někdy nacházíme obzvlášť u tmavovlasých žen v přechodu: tím, že se produkce estrogenu postupně stále víc snižuje, je v poměru k ní produkce androgenů relativně vysoká – u těchto žen se objeví silnější ochlupení. Naše vlasy jsou sice kvalitativně i kvantitativně geneticky založeny, ale jejich růstová činnost je řízena hormonálně. Někdy je nutné změřit ženě hladinu mužských hormonů. Nejen nadměrné tělesné ochlupení, nýbrž i jeho opak, ztráta vlasů na hlavě, mohou být způsobeny nadměrnou produkcí androgenů. Další možnou známkou nadbytku mužských hormonů je akné. U pacientek s akné bývají často naměřeny zvýšené hodnoty volného testosteronu v krvi. V tomto případě může pomoci nízko dávkovaná antikoncepční pilulka.

Androgeny mají, jsou-li vylučovány ve správných dávkách, pro ženu velice důležité vlastnosti: ovlivňují, stejně jako estrogeny, její psychiku, a zatímco estrogeny jsou zodpovědné spíše za sexuální stimulaci zvenčí, podporují androgeny na jedné straně i toto, ale především se starají o ženino prociťování rozkoše, jsou zodpovědné za její libido. Na rozdíl od mužů nejsou pohlavní hormony u ženy vylučovány stejnoměrně a ustavičně, nýbrž podléhají výkyvům. Právě během puberty dostávají děvčata časté hormonální šoky, někdy více jednoho hormonu, pak zase jiného. Kromě výkyvů nálad jsou jejich důsledkem zmíněné akné nebo extrémně nečistá pleť – výsledek obvykle časově omezeného vylučování příliš vysokého množství androgenů.