Suchá pleť může být projevem dalších nemocí
Úroveň hydratace pleti a pokožky jsme částečně získali v genech. Neznamená to, že se narodíme suší. Je to podobné jako s alergií – dědíme pouze sklony. Obecně také platí, že lidé se světlejší pokožkou mívají větší sklony k suché pleti. Rovněž hormonální změny udělají své – nejde jen o pubertu, ale také těhotenství či menopauza mohou přispět k vysušování pokožky.
A nesmíme zapomínat na věk – s přibývajícími léty ztrácí pleť schopnost vytvářet pot a tukové částečky lipidy, pleť již není tak pevná, pružná, je sušší. Jako téměř u všeho, i tady hraje důležitou roli životospráva. Nikoli tedy jen dostatečný přísun tekutin, ale i všech živin, nenasycených mastných kyselin a vitaminů. Také pleť kuřáků vysychá více a předčasně stárne – vinou nikotinu není totiž dostatečně okysličována a vyživována.
Suchou pleť poznáte snadno
To, že máte suchou pleť, poznáte naprosto bezpečně. Zpočátku, když teprve začne ztrácet vlhkost, působí napjatě a na dotek je hrubší. Pokud jí nedáte, co potřebuje, napne se ještě více, možná bude i šupinatá či popraskaná a svědivá. Suchá pleť v obličeji přispívá k předčasnému vzniku vrásek zejména v okolí očí, na tvářích a podél spodní čelisti. V zimě vám často vysychají rty. Na těle se suchá pokožka nejčastěji objevuje nejprve na chodidlech a holeních, kde je nejméně mazových žláz, a navíc jsou zejména u žen vystaveny vlivům okolního prostředí.
Projev onemocnění
Při „léčbě“ suché kůže se postupně objevují souvislosti, pomáhající řešit mnoho jiných chorobných stavů pokožky, a dokonce i vnitřních orgánů, které se na kůži jen promítají. Ukazuje se, že hlavní porucha je v nejsvrchnější rohové vrstvičce pokožky – stratum corneum, která je v neustálém kontaktu s okolním prostředím. Toto prostředí je velmi nepřátelské nejen vůči oné rohové vrstvičce, ale vůči celému lidskému organismu. Napáchané škody je někdy obtížné napravit, zejména je-li kůže již od narození defektní. Postižené osoby většinou již od útlého dětství trpí kožními záněty – ekzémy; nemocné však bývají také sliznice – chronické, těžko léčitelné rýmy a záněty průdušek, a co horšího, později se vyvíjející astma. Vše patří k tzv. atopii, ale kůže bývá prvotním signálem této dědičné poruchy. Silné vysychání kůže však může doprovázet i cukrovku či další metabolické poruchy.
Vadný ochranný obal
Kůže je bariérou proti agresivnímu okolí – hovoříme o kožní epidermální bariéře a o její permeabilitě (propustnosti). Tuto funkci zvládá tenká, mikroskopická dvojvrstvička velmi dlouhých, paralelně uspořádaných lipidových molekul. Ceramidy i cholesterol si rohové buňky pokožky vyrábějí samy, nenasycené mastné kyseliny musejí být do kůže dopraveny krví. Vrozená porucha této bariéry je jedou ze součástí patologického stavu pacienta, který se označuje atopie. Jedná se vlastně o špatnou funkci lipidových molekul, ještě ke všemu nekvalitních. Navíc jich není ani dostatečné množství, aby svou těsnící funkci mohly náležitě zastat.
Proto musíme kůži dodat kvalitní lipidy formou topických hydratačních přípravků. Jejich úkolem je bránit ztrátám tělesné, biologicky vázané vody, unikající netěsnící bariérou do okolního prostředí. Je nutné udržet vodu v kůži, aby byla zajištěna její vláčnost a zdravý vzhled. Proto jsou všechny přípravky pro opravu bariéry označeny jako hydratační. Jsou to emulze, krémy a masti nejrůznějšího původu a také velmi různých kvalit.
Suchá kůže je stav, který vyžaduje léčebnou péči, vedenou pod odborným dohledem kožního lékaře. Suchá kůže je pouhým příznakem, který není radno ignorovat, neboť může přivolat mnoho dalších a mnohem nepříjemnějších chorobných stavů, jako je například průduškové astma. Dermatologové a alergologové dobře znají astmatický pochod, který u docela malého dítěte začíná jako atopický ekzém a postupným připojováním chronických rým a těžko léčitelných průduškových zánětů dospěje až do vzniku průduškového astmatu. Přitom je snadné takovému rozvoji onemocnění zabránit tím, že je atopický ekzém léčen už u malého kojence.