Cesta antikoncepce
Od roku 1960, kdy byla na americký trh poprvé uvedena hormonální pilulka, ušla antikoncepce dlouhý kus cesty. Obrovské dávky hormonů v prvních preparátech způsobovaly řadu nepříjemných vedlejších účinků. Dnes se klade důraz hlavně na to, aby byla hladina hormonů co nejnižší. Za posledních deset let se změnilo mnohé – dávkování, složení i způsob podávání. Zvolená antikoncepce by měla vždy respektovat individuální potřeby ženy, které by měla konzultovat s odborníkem. Mladší ženy jsou přístupné novinkám, ženy kolem 40. roku jsou konzervativnější a neženou se do experimentů, když jim jejich dlouholetá indikace vyhovuje.
Jak antikoncepce působí
Antikoncepční pilulky napodobují tvorbu hormonů a jejich účinky na vaječník. Z toho důvodu obsahuje většina dnešních antikoncepčních preparátů kombinaci obou hormonů estrogenu a gestagenu – tak se jmenuje farmaceuticky vyráběný progesteron. Neměnná hladina hormonů potlačuje signály hypofýze, čímž je blokována tvorba FSH (folikulostimulační hormon, který je zodpovědný za dozrávání vajíčka) a tím i impuls k růstu vajíček. V důsledku toho nedochází k ovulaci, a proto není možné oplodnění. Navíc se díky hormonům změní děložní sliznice tak, že by se v ní oplodněné vajíčko jen stěží uhnízdilo. Kromě toho hormony zpevňují hlenovou zátku před děložním hrdlem, takže spermie mohou proniknout do dělohy a do vaječníku jen s největší námahou.
Díky všem těmto vlastnostem jsou pilulky vůbec nejbezpečnějším vratným antikoncepčním prostředkem. Když je ukončeno užívání pilulek, začne zase podvěsek mozkový dostávat příslušné signály a zajišťovat ovulaci. Znovu může dojít k otěhotnění. Většina antikoncepčních pilulek jsou takzvané jednofázové preparáty: 21 dní užívá žena stejné množství i složení hormonů. V následujícím intervalu 7 dní bez pilulek klesá hladina estrogenu a gestagenu v krvi. Odlučuje se děložní sliznice a nastává krvácení.
Některé ženy si dosud myslí, že pilulky je třeba jednou za čas vysadit, aby si tělo odpočinulo. K vysazování však není důvod, naopak si jím může žena uškodit. Na úplném začátku užívání totiž existuje větší riziko trombózy, které se časem při pravidelném užívání zase snižuje. Pauzy v užívání pilulek zároveň nezvyšují šanci na otěhotnění. Délka doby, po kterou se užívají v tomto případě nehraje roli.
Pohodlí především
Správné užívání antikoncepce maximalizuje její dopad. To je hlavní důvod, proč se stále vyvíjí nové metody, které minimalizují lidské selhání. Asi před deseti lety se na našem trhu objevila novinka z dlouhodobých antikoncepčních prostředků – náplast Evra. Vyhovovala zapomnětlivým, protože transdermální antikoncepční náplast stačilo vyměnit jen jednou za týden. To bylo do té doby něco neuvěřitelného. Náplast postupně uvolňuje do krevního oběhu stejné látky, jež jsou obsaženy v pilulkách. Jedním z posledních hitů je NuvaRing , je to plastový kroužek, který se umístí do pochvy. Kroužek postupně uvolňuje hormony do krevního oběhu, kde zabrání uvolnění vajíčka z vaječníku. Kroužek se zavádí do pochvy první den menstruace a ponechá se v těle 21 dní. Poté následuje týdenní pauza bez kroužku, kdy se dostaví menstruace. Po sedmi dnech se kroužek opět zavede.
Zavedení nitroděložního tělíska se již dlouho považuje z nespolehlivější a nejšetrnější formu antikoncepce. Donedávna ji mohly mít jen ženy, které porodily dítě. Dnes je na trhu již nitroděložní hormonální systém, který je určen i bezdětným ženám a poskytuje dlouhodobou ochranu před otěhotněním na dobu až tří let. Tato metoda je také možností pro ženy, kterým kombinovaná hormonální antikoncepce ze závažných zdravotních důvodů (cukrovka, vysoký krevní tlak, obezita) nevyhovuje. Funguje tak, že tělísko kombinuje účinek gestagenní antikoncepce a nitroděložního tělíska. To je v děloze za cizí předmět, jenž zabrání pohybu spermií. Hormony zase zahušťují hlen hrdla děložního, který se stává vazkým a pro spermie neprostupným. Díky působení hormonů také nenarůstá děložní sliznice. Kombinace těchto tří účinků zaručuje nejvyšší možnou ochranu.
