Jak předcházet nachlazení

Existuje bezpočet doporučení, jak zlepšit svou imunitu a předcházet nachlazení zejména v období zimních měsíců. K nachlazení jsme nejvíce náchylní při změně počasí nebo ročního období. Velice často se setkáváme s názorem, že k němu dochází vlivem nedostatku vitaminů. Jsou jedinci, kteří dokážou přečkat chladné roční období bez jakékoli újmy, zatímco jiní mají nápadně často rýmu, kašel nebo je bolí v krku. Obecně se má za to, že v takovém případě se jedná o oslabení imunitního systému, avšak příčin je daleko více. Také tísnění ve veřejné dopravě a v uzavřených prostorách poskytuje virům naprosto ideální podmínky.

Zdravé tělo

Zdravý lidský organismus zvládne viry, bacily a dokonce také jedy. Lidé, kteří jsou zatíženi stresem, přetěžují svůj imunitní systém, a proto při infekcích trpí daleko více než ostatní. Jestliže se chce škodlivá látka dostat do těla, musí nejprve dojít k překonání několika bariér. Nejprve se jedná o kůži, ve které najdeme cizí zárodky zastavující maz, pot a kožní mikroflóru. Také ve sliznicích, v slzném filmu oka a uvnitř kolem očních víček se nacházejí protilátky proti původcům nemoci. Dále zde patří mandle, kde v záhybech ulpívají bakterie. Zde nejčastěji zkoumají bílé krvinky všechny nové příchozí a ukládají do své paměti, jaké protilátky je potřeba k nim vytvořit.

Mozek

Před příliš silnými imunitními reakcemi nás chrání mozek, kontrolní orgán těla, respektive jeho určité části. Nervové signály stimulují nadledviny k vylučování kortizolu a následkem toho podrážděné sliznice otékají. Chronický stres také po čase zapříčiní odolnost imunitních buněk na kortizol, který nepůsobí, a tudíž se prosadí zánětlivé látky. Je pravděpodobné, že to je jeden z důvodů proč mají vystresované osoby silně ucpaný nos.

Brzlík

Brzlík je mimořádně důležitý orgán, který při narození váží zhruba dvacet gramů a pracuje na plné obrátky, aby vybudoval imunitu kojence. V brzlíku se T- lymfocyty učí rozpoznávat nepřátelské buňky od tělu vlastních. Později se pomalu vstřebává do tukové tkáně a ve stáří je pouze málokdy aktivní. Tehdy také slábne imunita nejvíce.

Lymfatické vlásečnice a cévky

Čištění organismu zodpovídají lymfatické vlásečnice a cévy. Ve tkáních začínají lymfatické cévy a jimi putuje tekutina, která se nazývá lymfa přes systém lymfatických uzlin. Tam dochází k odfiltrování a zničení nebezpečných bakterií a lymfa se dostává do krevního oběhu. Bolestivé uzliny proto poukazují na infekce, ale musíme dávat pozor na nebolestivé otoky.

Střeva

Také střeva se významně podílí na naší imunitě, protože pod sliznicí tenkého střeva a ve slepém střevu jsou Peyerovy pláty, kulovité ostrůvky imunitních buněk, kde se zachytávají viry, bakterie a parazité z tráveniny a jsou posílány k imunitním buňkám ve sliznici. V tlustém střevě o imunitu pečuje vlastní kolonie bakterií, která dbá o to, aby se původci nemoci dále nerozšířili.

Slezina

Slezina hromadí různé obranné buňky a při infekcích je uvolňuje do krve. Jedná se zejména o fagocyty a T- lymfocyty. Slezina je velice dobře prokrvena a její činnost lze výrazně podpořit také například pomocí reflexní terapie. Za tzv. pařeniště imunitního systému nazývají odborníci houbovitou tkáň v pánvi, prsní kosti a žebrech. Jedná se o kostní dřeň, kde každý den vzniká neskutečných 70 000 000 000 imunitních buněk a jejich zárodků, z nichž se rodí například B- lymfocyty, které produkují protilátky, jež mají původce nemoci za nepřátele. Na likvidaci těchto nepřátel se potom podílejí fagocyty.

Všeobecné příznaky onemocnění

Jakmile cítíme všeobecné příznaky onemocnění (únavu, nápadný pokles motivace, celkové nechutenství nebo únikové reakce), měli bychom těmto signálům těla naslouchat. Za naši únavu nejsou zodpovědné pouze bakterie nebo viry, ale zánětlivé látky, které vytvářejí bílé krvinky, protože právě ty přinutí člověka lehnout do postele. V klidu se pak tělo lépe vypořádá se zánětem. Přesné důvody, proč někteří lidé často trpí zahleněním, kašlem nebo horečkou více než ostatní, současná medicína nezná. Určitě však k tomu přispívají psychické zátěže, se kterými se musíme každodenně potýkat nejen v pracovním životě.

Vitamin C pro dobrou imunitu

Vitamin C prospívá k dobré funkci imunitního a nervového systému, ke snížení únavy a vyčerpání a také podporuje celkovou vitalitu. V přirozených zdrojích se vitaminy vyskytují vždy v komplexu s dalšími látkami, které zlepšují vstřebatelnost, využitelnost a umocňují tak jejich účinnost. Mezi důležité doprovodné látky vitaminu C patří flavonoidy, bez nichž k očekávanému efektu nedojde. Flavonoidy neboli bioflavonoidy se řadí do skupiny vitaminu P. Jedná se o důležitá přirozená barviva, která dodávají ovoci a zelenině jejich typické zabarvení. Mezi nejznámější patří rutin ovlivňující propustnost a pružnost krevních kapilár.

Hledejte přírodní zdroje

Citrusové plody jsou dobrými zdroji, když jsou čerstvé a kvalitní. Mezi kvalitní zdroj patří rakytník řešetlákový, který obsahuje nejen větší množství vitaminu C než citrusy, ale také i všechny v tucích rozpustné vitaminy A, B, D, E, K, flavonoidy, jako je například rutin. Mezi další přírodní zdroje patří šípek neboli růže šípková. Zde můžeme najít například pektin, třísloviny, organické kyseliny a silice. Z bobulových plodů má nejvyšší podíl ovocných kyselin a vysoký obsah vitaminu C černý, bílý a červený rybíz. Plody rybízu obsahují také flavonoid rutin, vitaminy skupiny B, karoteny a další významné antioxidanty. Vitamin C se také vyskytuje v plodinách, jako je angrešt, jahody, paprika, rajčata, zelí, petržel, špenát, fenykl, brambory atd. Ke znehodnocení vitaminu C dochází při delším vaření a jeho rozklad urychlují stopy kovů a další vlivy. Pro dostatečný přísun vitaminu C je nutné pravidelně konzumovat skutečně čerstvé ovoce a zeleninu, které byly přirozeně a šetrně zpracovány. Podle čínské medicíny je obranná energie plně pod řízením plic, a proto je potřeba podporovat plíce.

Výživa

Jestliže máme poruchu imunity, únavový syndrom apod. měli bychom zkusit ze stravy vyloučit na několik měsíců lepek. Současně na měsíc vynecháme veškeré výrobky z kravského mléka, dále kukuřici a sóju. Neměli bychom zapomenout na dostatek bílkovin, střídat jejich zdroje : maso a vejce, ryby, luštěniny apod. Důležitý je pravidelný denní režim včetně spánku, pohybu a také odpočinku a svým koníčkům.

Celoroční otužování

Na chřipkové období je vhodné se připravit celoročním otužováním, což znamená žít v souladu se sebou a také s přírodou. Energetický základ pro podzimní a zimní čas získáváme v létě, a proto je důležité si v létě odpočinout a načerpat síly. Bohužel ne vždy máme takové možnosti odpočinku, jaké bychom potřebovali.

Chřipka a viróza

Rozdíl mezi chřipkou a virózou spočívá mimo jiné v tom, že chřipka je vážnější než viróza a jedná se o onemocnění jedním konkrétním typem viru. Pravá chřipka bývá spojena s bolestí kloubů, svalů a vysokými horečkami. Komplikace mohou nastat zejména u starých lidí a lidí s oslabenou imunitou. Viróza se sice chřipce podobá, ale nemá bakteriální původ. Bakterie jsou totiž zcela jiné organismy než viry. Působí jiným způsobem, jinak se množí a také se jiným způsobem likvidují. Průběh viróz bývá mírnější.

Komplikace chřipky

Průběh a komplikace chřipky může být různý. Chřipku, kterou nevyležíme, narušujeme naši obranyschopnost a pak dochází k přetěžování organismu a v některých případech může nastat spuštění autoimunitních onemocnění, jakými je například revmatoidní artritida, roztroušená skleróza, Crohnova choroba nebo různé záněty. Komplikacím lze předejít zcela jednoduchým způsobem a to tak, že pokud jsme nemocní, dopřejeme našemu tělu klid a nenecháme ho přetěžovat.

Rekonvalescence

Po chřipce nebo nachlazení není organismus zcela v pořádku. Pokud tělu nedopřejeme odpočinek, hrozí recidiva zánětu dýchacích cest.

Zejména děti a starší lidé by měli i banálnímu nachlazení věnovat pozornost a dopřát svému tělu řádné vyléčení i rekonvalescence, která bývá stejně dlouhá jako akutní fáze nemoci.