Onemocnění štítné žlázy

Štítná žláza se nachází na přední straně krku a má podkovovitý tvar, tvoří ji na dva laloky, které spojeny pomocí úzkého můstku. Velikost laloků zdravé žlázy činí zhruba 4x3x1,5 cm, váha kolísá okolo 20g. V průběhu vývoje se štítná žláza vytváří v oblasti kořene jazyka a sestupuje dolů na krk. Žláza má bohaté cévní zásobení.

Význam štítné žlázy

Je nezbytná pro správný vývoj jedince a pro normální průběh životních pochodů v organismu. Jedná se o žlázu s vnitřní sekrecí a do krve uvolňuje tyto hormony: tyroxin a trijodtyronin (obsahují jod) a kalcitonin (podílí se na látkové výměně vápníku). Tvorba tyroxinu a trijodtyroninu se odvíjí od dostatečného přívodu jodu potravou nebo umělým doplňováním. Aby mohlo dojít k cílovému využití hormonů v buňkách, je potřebný selen.

Deficit jodu

Nedostatek jodu s následnou poruchou štítné žlázy se významnou měrou podílí na: poruše životních funkcí organismu, na vývoji jedince a jeho reprodukční aktivitě, na určování duševních vlastností včetně IQ a na celkové úrovni vyspělosti populace. Hormony štítné žlázy mají řadu funkcí, z nichž nejdůležitější z nich je vliv na vývoj a látkovou výměnu organismu.

Příštitná tělíska

Jedná se o žlázu s vnitřní sekrecí, která je důležitá pro řízení hladiny vápníku a fosforu. Vytvářejí hormonparthormon, který zvyšuje hladinu vápníku v krvi. Při operaci štítné žlázy se příštítná tělíska vzhledem k jejich důležité funkci šetřit a zachovat. Obtížně se hledají, protože jejich poloha i tvar jsou variabilní. Někdy jsou také vrostlá do povrchu štítné žlázy.

Vyšetření nemoci štítné žlázy

Při onemocněních štítné žlázy se provádějí všeobecná a speciální endokrinologická vyšetření. Všeobecná vyšetření zahrnují zjištění předchorobí nemocného, běžné laboratorní odběry, sonografické vyšetření, punkci štítné žlázy atd.

Nejčastější příčiny nemocí štítné žlázy

Existuje celá řada příčin vzniku onemocnění štítné žlázy. Mezi nejčastější z nich patří např.: jodový deficit, infekce způsobující záněty, zevní ozáření, kouření cigaret, podávání některých léků, nedostatek selenu, pobyt v místě zvýšené radiace, autoimunitní onemocnění nebo nedědičné predispozice atd.

Zvětšení štítné žlázy (struma)

Struma představuje takové zvětšení štítné žlázy, u kterého neprokazujeme poruchu funkce ani jiné onemocnění štítné žlázy (například nádor nebo zánět). Struma nemusí být s ohledem na své hluboké uložení na krku patrná pohledem ani pohmatem. Její velikost a struktura se vyšetřuje pomocí fonografu. Mezi nejčastější příčinu vzniku strumy patří nedostatek jodu. Zvětšená štítná žláza nemusí působit potíže a sami postižení si nejprve ani neuvědomují zvětšení štítné žlázy. Větší strumy působí tlakem na okolní útvary a postižený může pociťovat tlak v krku, dechové nebo polykací potíže. Prostou strumu je nutné vždy odlišit od zvětšení štítné žlázy např.: zánětem, nádory, zvětšením při zvýšené funkci.

Porucha funkce štítné žlázy

Pro správný vývoj jedince a pro normální průběh většiny životních pochodů v organismu musí štítná žláza normálně fungovat. Při jejím chorobném zvětšení dochází ke vzniku hyperfunkce (tyreotoxikóza) – a při snížení činnosti štítné žlázy dochází k hypofunkci (hypotyreóze). Při nadbytku hormonů dochází k urychlení látkové výměny a při jejich nedostatku dochází ke zpomalení metabolických dějů. Zvýšení nebo snížení funkce štítné žlázy může být různého stupně a závažnosti.

Zvýšená funkce

Zvýšenou funkcí štítné žlázy trpí zhruba 2% obyvatel. Mezi nejzávažnější formu nemoci patří Gravesova – Basedowa choroba. Jedná se o autoimunitní onemocnění, kdy je činnost obranného systému zaměřena proti vlastním tkáním. Vzplanutí nemoci často předchází psychický nebo fyzický stres, infekce, úraz, těžší onemocnění apod. Mezi typické příznaky patří např.: hubnutí i přes zvýšený příjem potravy, horkokrevnost, pocení, nervozita, porucha spánku, bušení srdce, průjmy. Další formy hyperfunkce vznikají při tzv. tyreoidální autonomii. Jedná se o uzel štítné žlázy, který vytváří zvýšené množství hormonů. Často se vyskytují poruchy srdečního rytmu.

Jaká jsou rizika zvýšené funkce štítné žlázy?

Jedná se především o zrychlení srdeční akce, které mohou vzniknout zejména u starších osob. Dále může dojít ke vzniku tyretoxické krize, což je závažný stav s nadměrně vystupňovanou činností štítné žlázy, který může z velké části nemocného ohrozit na životě. V současné době je velmi vzácný.

Tyreoidální endokrinní orbitopatie

Jedná se o onemocnění očnice na základě poruchy obranyschopnosti, kdy vznikají ve štítné žláze protilátky proti tkáním očnice a podkožního vaziva na bérci. Dochází ke zmnožení vaziva a ztluštění okohybných svalů v očnici. Mezi typické příznaky nemoci patří:pálení, tlak, třes končetin, slzení očí (bývá často zaměněno se zánětem spojivek), vysunutí očí, rozšíření okohybných svalů a zvýšení nitroočního tlaku. Léčba je obdobná jako u hyperfunkce. Nezbytné jsou kontroly u očního lékaře a v závažném případě následuje léčba pomocí radioaktivního jodu.

Snížená funkce (hypofunkce, hypotyreóza)

Snížená funkce štítné žlázy bývá způsobena nedostatečnou tvorbou jejich hormonů. Jedná se buď o periferní nebo primární poruchu. Hypofunkce je vyvolána poruchou řízení štítné žlázy z podvěsku mozkového. Mezi příčiny primární hypotyreózy patří: chronický autoimunitní zánět štítné žlázy, operační odstranění štítné žlázy, těžký nedostatek jodu, vrozené poruchy enzymů apod. Potíže vznikají většinou plíživě a zcela nenápadně, a proto jim v počátku není věnována dostatečná pozornost. Nejčastěji se jedná o tyto projevy: únava, spavost, snížená výkonnost, svalová ztuhlost, bolesti svalů a kloubů, zácpa, nadýmání, suchá pokožka, otoky kolem víček.

Záněty štítné žlázy

Jedná se o skupinu onemocnění, která mají různý původ, obraz i průběh. Akutní zánět je vzácný a vyvolávají ho mikrobi. V počátku často vznikají infekce v dutině ústní nebo v krku. Náhlá bolest, zduření a zarudnutí v dolní třetině krku patří mezi typické příznaky.

Akutní zánět

Vyskytuje se zcela výjimečně a je vyvolán mikroby. Zánětu zpravidla předchází infekce v dutině ústní nebo v krku. Typická je náhlá akutní bolest, zduření a zarudnutí v dolní třetině krku a teplota. V rámci léčby jsou podávána antibiotika a pokud je to nutné, provádí se chirurgický výkon.

Subakutní zánět

Subakutní zánět trvá po dobu několika týdnů a mezi typické příznaky patří bolestivé zduření na krku a poruchy štítné žlázy, teplota, častá je také rychlá změna příznaků od zvýšené funkce ke snížení funkce. V laboratorních testech bávají zjištěny zvýšené hladiny hormonů štítné žlázy. Velké procento tohoto typu zánětu je vyléčeno bez následků. Po proběhách chřipkách dochází často k recidivě nemoci.

Chronický zánět

Jedná se o nejčastější zánětlivé onemocnění štítné žlázy. Postihuje zhruba jedno až tři procenta obyvatel, u žen středního a vyššího věku se vyskytuje častěji. Jde o projev autoimunitního onemocnění (porucha obranyschopnosti), kdy dochází k poruše rozpoznávání vlastních tkání a tvorbě protilátek proti tkáním štítné žlázy. Velkou roli v tomto případě hrají genetické dispozice. Potíže se vyvíjí nenápadně několik let a ve většině případů vzniká struma. Při jiných formách zánětu se štítná žláza postupně zmenšuje.

Nezhoubné nádory štítné žlázy

Často tvoří součást uzlových strum a říká se jim adenomy. Tyto nádory lze diagnostikovat pomocí sonografie, při růstu pak jako zvětšení štítné žlázy – struma. Některé typy adenomů se mohou maligně zvrhnout.při atypiích nebo při zvětšování jsou proto odstraňovány.

Zhoubné nádory štítné žlázy

Jedná se o poměrně vzácný typ nádorů, ale u dětí jsou čtvrtým nejčastějším nádorem. V počátečních stádiích se zhoubné nádory nemusí projevovat. Nejčastěji se jedná o nebolestivé zduření – uzel na krku, který se postupně zvětšuje. V některých případech jsou přítomny zvětšené mízní uzliny na krku. Vzdáleně mohou vznikat metastázy v plicích, kostech a vzácně v játrech nebo v mozku.

Nemoci příštítných tělísek

Funkce příštítných tělísek je nutná pro udržování hladiny vápníku v krvi. Hormon příštítných tělísek parathormon zvyšuje krevní hladinu vápníku. Nemoci příštítných tělísek můžeme rozdělit na zvýšenou funkci (hyperparatyreózu), která působí vysoké hladiny parathormonu v krvi a sníženou funkci (hypoparatyreózu ) způsobenou nedostatkem parathormonu v krvi.

Zvýšená funkce

Toto onemocnění vzniká třikrát častěji u žen než u mužů, vyskytuje se nejčastěji okolo padesátého roku věku. Rozlišujeme formu primární, sekundární a terciální, které se navzájem liší příčinou a délkou vzniku onemocnění. Vyšetření a následnou léčbu má na starosti endokrinolog. Ve většině případů následuje chirurgická léčba.

Snížená funkce

Nejčastěji se rozvíjí v důsledku operace štítné žlázy a krku nebo na základě autoimunitních příčin. Příznaky náhlé snížené funkce odpovídají tetanii a v případě chronických potíží dochází ke zvýšené pohotovosti a svalovým křečím, duševním potížím, bolestem hlavy, suchosti kůže apod. V rámci léčby je preventivně podáván vápník a vitamin D.

Vitamin D

Jedná se o vitamin, který je rozpustný v tucích a nezbytný pro vstřebávání vápníku ve střevě, pro správnou tvorbu kostí atd. Mezi zdroje vitaminu D patří živočišné tuky a rostlinné potraviny. Vzniká také v kůži po slunění. Nedostatek vitaminu D se projevuje v dětství jako křivice, v dospělosti jako „měknutí kostí“.

Věk a nemoc štítné žlázy

Věk má zcela nepochybně vliv na tvar i funkci štítné žlázy. Výskyt nemocí se zvyšuje ve stáří a obecně je udáváno, že po 65. roce se riziko onemocnění štítné žlázy zvyšuje.