Proteiny

Proteiny jsou hned po vodě nejdůležitější látkou v organismu. Jsou stavební základnou svalstva, kůže, enzymů, protilátek a krve. Proteiny organismus potřebuje i v době, kdy už neroste. Buněčné proteiny jsou v těle rozkládány v každém stadiu lidského života. Vytvářejí a obnovují životně důležité hormony, jako je inzulin, adrenalin a tyroxin, které regulují naši váhu, sexuální aktivitu a celkový metabolismus. Bílkoviny jsou také zdrojem tepla a energie při deficitu uhlovodanů.

Z čeho se skládají bílkoviny?

Bílkoviny se skládají z aminokyselin a k tomu, aby mohly vytvářet velké množství různých proteinů, musí být spojovány k sobě v jakési řetězové struktuře. Řídícími látkami v procesu tvorby aminokyselin jsou nukleové kyseliny DNA (deoxyribonukleová kyselina) a RNA (ribonukleová kyselina), které jsou v podstatě nositeli dědičnosti.

Příznak nedostatku bílkovin

Příznaky nedostatku bílkovin v organismu bývají různé. Zpravidla se jedná o slabý vzrůst a vývoj buněk. Nedostatek se dále projevuje padáním vlasů, lámáním nehtů, hrubou pokožkou, slabým svalovým napětím a chudokrevností. Větší nebo dlouhodobá nedostatek může způsobit špatnou funkci žláz, ztrátu pohlavního pudu, náchylnosti k nákazám, únavou, depresí nebo zdlouhavým hojením ran. U dětí se projevuje zpomaleným růstem a otoky kloubů.

Strava chudá na bílkoviny

Jestliže je naše strava chudá na bílkoviny a naopak bohatá na rafinované cukry, dochází v organismu ke snížené produkci žluče. To s sebou přináší zhoršení a rozpouštění tuků v zažívacím traktu. Částice nerozpuštěného tuku se pak spojí s vápníkem a železem z potravy, kterou konzumujeme a tvoří nerozpustnou hmotu (soli mastných kyselin). Tato hmota zhoršuje střebávání vápníku a železa a způsobuje zácpu. V případě, že v organismu přetrvává nedostatek bílkovin dlouhodobě, může vzniknout v organismu nedostatek vápníku a železa, který vede k chudokrevnosti, řídnutí kostí a kazivosti a bolestivosti zubů.

Aminokyseliny

Z veškerých potravinových složek jsou co nejvíce komplexní právě proteiny. Skládají se z 24 aminokyselin do tisíce možných kombinací. Nejdůležitější složkou při tvorbě aminokyselin je dusík. Esenciálních aminokyselin je 8 a jsou to aminokyseliny, které si tělo nemůže vyrobit samo, a proto je musí dostávat z potravy. Bez nich nemůže vůbec k syntéze bílkovin dojít. Odborné studie prokazují významný vliv některých aminokyselin, které jsou užívány jako vitaminy k léčbě některých poruch. Například aminokyselina lysin může velice efektivně potlačit virus způsobující opar. Lysin se nenalézá v zelenině a obilí, a protože hraje důležitou roli při vstřebávání vápníku, je nutné ho doplňovat především u vegetariánů, aby nedošlo k deficitu vápníku v těle.

Tryptofan

Nachází se hojně v mléce, je tělem přeměňován na látku serotin, která v mozku působí na zklidnění nervozity, potlačuje nespavost a uvolňuje depresi. Jeho účinky přetrvávají déle, než je tomu u některých léků.

Fenylalanin a tyrosin

Jsou bohatě zastoupeny v mase a sýru a přeměňují se na chemikálii, která v mozku přenáší nervové impulzy. Tato látka se nazývá norepinerfin. Jedná se v podstatě o verzi adrenalinu, která se nachází v mozku. Napomáhá k udržení stavu bdělosti, ulevuje při depresi a výrazně potlačuje chuť k jídlu a tím se podílí na snižování váhy. Různé studie vyzdvihují účinky fenylalaninu při léčbě chronických bolestí a depresí.

Proč čokoláda?

Jedním z důvodů, proč se lidé uchylují k čokoládě v době, kdy potřebují zlepšit náladu je právě to, že obsahuje fenylalanin. Pro jedince, kteří trpí nadváhou, bude vhodnější volit jiný prostředek než bonboniéru.

Kyselina glutamová

Kyselina glutamová neboli glutaman, je známá jako „palivo“ pro mozek. Podporuje mentální funkce (paměť, zahání únavu, pomáhá kontrolovat alkoholismus, migrénu). Může také potlačit nadměrnou chuť na sladkosti.

Arginin a ornitin

Nacházejí se ve velkém množství v domácím kuřecím vývaru, stimulují sekreci růstového hormonu vylučovaného hypofýzou. Tento hormon není důležitý pouze při růstu dětí, ale hraje také důležitou roli u dospělých, protože zlepšuje hojení a posiluje imunitní systém. Růstový hormon také stimuluje tvorbu lymfocytů, bílých krvinek, které ničí viry, bakterie a karcinogeny v našem těle. Bylo zjištěno, že při podání větších dávek argininu a ornitinu, růstový hormon urychluje spalování tuků, což má za následek úbytek na hmotnosti a podporuje vývoj svalové hmoty. Arginin je hojně zastoupen v semenné tekutině a může zlepšit počet spermií i jejich pohyblivost. Kombinace argininu, ornitinu a metioninu může zlepšit paměť. Obě tyto látky by však měly být užívány pouze dospělými, ale ne těhotnými a kojícími ženami.

Cystein

Obsahuje síru, hojně se nachází ve vejcích a hojně se podílí na prevenci vzniku kardiovaskulárních onemocnění. Dále zpomaluje vývoj degenerativních onemocnění, jako je osteoartritida a revmatické onemocnění. Má také kladný vliv na růst vlasů a jeho nedostatek může být příčinou holohlavosti. Diabetici by se však měli užívání cysteinu vyhnout.

Methionin

Jedná se o další aminokyselinu, která obsahuje síru. Je to chelator, stejně jako cystein, což znamená, že se spojuje s toxickými prvky (olovo, rtuť, kadmium) a vylučuje se z organismu. Tyto toxické prvky způsobují mnoho poruch, včetně vysokého tlaku, deprese, hyperaktivity u dětí, zhoršení paměti i poruch nadledvin. Z těchto důvodů může metionin přispět k léčbě těchto stavů. Jeho velké množství se nachází v mléčných výrobcích a mase, ale chybí v zelenině a luštěninách. Vegetariáni mají proto sklon k jeho nedostatku.

Histidin

Jedná se o prekurzor histaminu v našem těle. Povzbuzuje vylučování žaludečních šťáv a má uklidňující vliv na nervový systém. V případě, že je užíván jako doplněk výživy, zmírňuje alergie, uvolňuje ucpanéé horní cesty dýchací a omezuje vznik otoků a červenání.

Carnitin

Jedná se o aminokyselinu, která je složena z lysinu a metioninu. Používá se při prevenci srdečních chorob a k doplnění svalové energie. Slouží k přenosu tuků k mitochondriím. Mitochondrie spalováním přeměňují tuk v energii.

Tyrosin

Jedná se o aminokyselinu, která je potřebná k produxi tyroxinu, nejdůležitějšího hormonu štítné žlázy. Tento hormon ovlivňuje mnoho funkcí, například rychlost růstu, rychlost metabolismu, efektivitu přeměňování tuků na energii, dobrý stav pokožky a také mentální zdraví.

Komplexnost bílkovin

Je skutečně velice důležité předcházet nedostatku proteinů v organismu, zvláště pokud ne všechny potraviny obsahují proteiny, které jsou složeny ze všech aminokyselin.Taková nekompletní potrava nemůže být v organismu zcela využita.Příkladem rostlin, které mají plnohodnotné bílkoviny jsou například sójové boby, ořechy, semena, luštěniny, spirulina apod. Neúplné bílkoviny jsou tělem špatně slučovány, a proto je pro přesvědčené vegetariány problematické se po určité době vyhnout příznakům nedostatku bílkovin v organismu. Doporučuje se proto konzumovat alespoň malé množství proteinů z vajec, sýrů a mléka spolu s vegetariánskou stravou, abychom umožnili zkompletování neúplných rostlinných bílkovin.

Dostupný zdroj proteinů

Výrobci doplňků výživy vyrábí celou řadu produktů s vysokým obsahem proteinů, které obsahují koncentráty ze sóji, pivovarských kvasnic a sušeninu z mléka. Tyto přípravky mohou být použity k doplnění výživy zejména u sportovců, lidí po rekonvalescenci nebo vegetariánů. Tyto proteinové přípravky však nesmí být zaměňovány za proteinové preparáty, které se používají při redukčních dietách. Dieta založená pouze na proteinových přípravcích je zdraví škodlivá, protože způsobuje nedostatek ostatních živin v organismu. Nadměrná konzumace proteinů, zejména živočišných se podílí na vzniku srdečních nemocí, rakoviny tlustého střeva, a revmatismu. V případě, že naše strava obsahuje velké množství masa, měli bychom ji doplňovat vlákninou obsaženou v ovoci, zelenině a obilí nebo bychom měli užívat tablety s vlákninou.

Karbohydráty

Karbohydráty neboli uhlovodany jsou zdrojem tělesné energie. Jsou spalovány za přítomnosti kyslíku a dodávají tělu 4 kalorie z gramu váhy. Ve velkém množství se vyskytují v ovoci, zelenině, obilí, luštěninách, medu, cukru. Mezi významné zdroje uhlovodanů patří cukr. Jedná se o různorodou substanci pro skupinu látek, které jsou si podobné, avšak ne stejné.: jednoduché cukry (monosacharidy), glukóza (krevní cukr), fruktóza (ovocný cukr), dvojité cukry (disacharidy), sacharóza (řepný cukr) a laktóza (mléčný cukr) a polysacharidy (celulóza, škrob). Naše tělo však může k přeměně energie použít pouze glukózu, což znamená, že veškeré cukry a škroby, a do jisté míry i bílkoviny a tuky, musí být trávícími enzymy přeměněny na glukózu před tím, než je naše tělo může využít k tvorbě energie. Fruktóza je na glukózu štěpena v játrech a přes střevní stěny je vstřebávána do krve, k čemuž není potřeba inzulin. Z těchto důvodů se jedná o celkem pohotový zdroj energie. Lidé, kteří se ráno nemohou probrat, by si měli místo kávy dát raději ovocný džus.

Energetická hladina

Naše energetická hladina se odvíjí od druhu cukru, který konzumujeme. Energie je to, co nejvíce ovlivňuje naši fyzickou a mentální aktivitu. Soustavné udržování potřebné hladiny cukru v krvi je nezbytným předpokladem k tomu, abychom se cítili dobře. Veškerý přebytečný cukr je přeměněn v glykogen a uskladněn v játrech a svalech pro pozdější využití. Určité množství glukózy je vždy přítomno v krvi, aby mohlo pohotově zásobit energií mozek, svaly a ostatní orgány. Aby byla hladina cukru v naší krvi poměrně vyrovnaná se stará složitý hormonální mechanismus. Tento mechanismus zahrnuje tzv. glukoreceptory, mozkové buňky, které vysílají signály do podvěsku mozkového, hlavní řídící žlázy mozku. Odtud jsou odeslány hormony do nadledvinek, jater a slinivky. Slinivka je konečný regulátor cukru v krvi. Jestliže hladina cukru v krvi vystoupí příliš vysoko, slinivka vylučuje inzulin, hormon, který přeměňuje přebytečnou glukózu na glykogen. V opačném případě slinivka vylučuje glukagon a nadledvinky adrenalin, a tyto dva hormony přemění glykogen zpět na glukózu.

Enormní dávky cukru

V případě nadměrného příjmu množství cukru může dojít k postupnému vyčerpání a to tak, že ustane tvoření inzulinu a dojde ke vzniku cukrovky.