Alergie není nesnášenlivost

Alergiků na potraviny mezi českými dětmi stále přibývá. Nežádoucí reakce na potraviny se obvykle dělí podle typu patofyziologické příčiny – tedy podle typu nepřiměřené odpovědi organismu na podanou potravinu. Pokud je za reakci zodpovědná specifická imunologická odpověď organismu, jedná se o pravou potravinovou alergii. Cílem i spouštěčem potravinové alergie je bílkovina potravinového původu. Pokud jsou však mechanismy čistě neimunologické, pak hovoříme o pravé potravinové intoleranci (nesnášenlivosti).

Existuje řada alergických reakcí, které vypadají jako pouhá potravinová intolerance (např. průjmy), a naopak nesnášenlivost může imitovat alergii. Pro tento druhý příklad se někdy používá pojem „pseudoalergie“, což by mělo vystihovat posouzení ve smyslu „vypadá to jako alergie, ale není to alergie“ (třeba kopřivka po konzumaci citrusového ovoce). Obtíže, ať u první, či u druhé příčiny, se mohou objevit hned po požití – reakce časná (nejpozději do dvou hodin), reakce pozdější (2-8 hodin). Potíže se mohou objevit až s větším časovým odstupem, pak mluvíme o pozdní reakci (8-72 hodin). Čím delší je interval, tím hůře se jakékoli příznaky spojují s konzumací potravin, a pokud ano, obvykle se mylně obviní potravina poslední bez zohledněného jídelníčku předešlého období.

Za příčinou trávicích či respiračních problémů nemusejí stát potraviny jako takové. Je třeba vzít v potaz dlouhodobý účinek nejrůznější zátěže. Dlouhodobý stres (strach, úzkost, přepracovanost, nedostatečný spánek, ale též nadměrné ambice a sport) vedou k tělesnému postižení, a to i u dětí (bolesti bříška). V těchto případech se mohou některé symptomy objevit po konzumaci některých těžko stravitelných potravin, kam patří tučné pokrmy a rovněž třeba mléko a lepek.

Alergie versus nesnášenlivost

Potravinová alergie může být příčinou některých nemocí kůže včetně kopřivek, otoků a ekzémů. Dále může způsobit respirační tíseň (kašel, dušnost) a samozřejmě projevy v trávicím traktu – zvracení, křeče, průjmy. Nejvážnější alergickou reakcí je anafylaktický šok. Prudká alergická reakce je vlastně přehnanou reakcí organismu na látku, která by normálně žádné zdravotní potíže způsobovat neměla. Při prvním kontaktu s alergenem se v těle vytvoří protilátka, která při dalším kontaktu zburcuje imunitní systém a vyplaví obrovské množství histaminu a heparinu. To způsobí roztažení cév, pokles krevního tlaku a zrychlení tepu. V dýchacím ústrojí může vzniknout otok, takže se dítě či dospělý začne dusit. Možnou reakcí je také astmatický záchvat, který stáhne průdušky s podobnými následky. Tělo se tak snaží zabránit tomu, aby člověk znovu vdechl látku, kterou imunitní systém považuje za nebezpečnou. Jakmile je jednou u dítěte odhalena nějaká alergie, bez pravidelných kontrol a konzultací s imunologem či alergologem se neobejdete. Avšak na rozdíl od řady dalších chorob není většinou automaticky nutné pravidelné užívání léků. Které potraviny patří mezi největší alergeny? Jde o tzv. „silnou osmičku“ (big 8 food); bílkoviny kravského mléka, vajíčko, lepek, sója, ořechy, arašídy, ryby, korýši a měkkýši. Tato osmička je příčinou až 90 procent všech potravinových alergií.

Intolerancí rozumíme nejčastěji poruchy samotného trávení, klasickým případem jsou poruchy v nedostatečné tvorbě či funkci trávicích enzymů. Následkem bývá nejrůznější břišní diskomfort, od nechutenství přes nadýmání až po bolesti, průjmy či naopak přechodnou zácpu. Kdo z nás nezná laktózovou intoleranci z důvodu nedostatečného trávení mléčného cukru (15 až 20 procent populace) nebo syndrom dráždivého tračníku (kolem 20 procent populace)? Intolerance se obvykle omezí na trávicí trakt. K intolerancím patří i možnost farmakologického vlivu požitých potravin, vyšší obsah některých látek může citlivější jedinec hůře tolerovat. V neposlední řadě k intolerancím patří glutenová (lepková) intolerance. Na lepek existuje jednak alergie (1 až 3 procenta populace), známější je ale lepková, respektive glutenová intolerance (celiakie), což je genetické onemocnění s autoimunitními prvky (1 až 2 procenta populace). Celiakie musí být diagnostikována specialistou z oboru gastroenterologie, nikdy by se neměla držet bezlepková dieta bez předchozího odborného vyšetření.

Kdy na alergologii

Jako první by se měl na případnou alergii v rodinné anamnéze zeptat praktický lékař. Pokud jsou alergici oba rodiče, pravděpodobnost vzniku alergie u dítěte je až 70 procent, přičemž v běžné populaci se toto riziko pohybuje okolo deseti procent. Rizikový je také výskyt alergie u staršího sourozence. Prvními projevy alergie bývá atopický ekzém nebo nesnášenlivost některé složky kravského mléka.

Už u batolat se provádějí tzv. prick testy, kterými se poměrně jednoduše a téměř nebolestivě dá zjistit, na který alergen dítě reaguje. Někdy se namísto kožních testů provádí vyšetření krve, v níž se zjišťují hladiny specifických protilátek IgE. Výši této hladiny je třeba posuzovat s ohledem na věk dítěte a konkrétní alergen. Jakmile víte, na co je dítě alergické, může se vám svým způsobem ulevit – už totiž víte, čeho se vyvarovat a na co si dát pozor. První projevy alergie lze očekávat v prvním roce věku. Ale i u intolerance se můžeme setkat s dědičností, byť se první příznaky nemusejí objevit v prvních letech života (glutenová, laktózová či fruktózová intolerance). Relativně často se setkáváme se získaným typem intolerance, kdy z nejrůznějších důvodů dojde k poruše trávení – malabsorpci, resp. snížení enzymatické aktivity. Příkladem prvotní příčiny malabsorpce je proběhlá infekce trávicího traktu, na druhé straně předpokládaný vliv dlouhodobě porušované životosprávy (diety) zůstává víceméně nevyjasněný.