Vitamin C
Veškeré funkce vitaminu C nejsou plně doceněny a známy. Bylo však prokázáno, že je nezbytný pro celou řadu důležitých dějů v lidském organismu. Lehce oxiduje na kyselinu dehydroaskorbovou, atak vytváří reverzibilní oxidoredukční systém. Podílí se na tvorbě mezibuněčné hmoty, a tím je nezbytný pro tvorbu a funkci veškerých orgánů a tkání, včetně svalů, kostí, vazů, šlach, cév, kůže, hojení ran, zlomenin apod.
Zdroje vitaminu C a význam
Mezi výborné zdroje vitaminu C patří pomeranče, citróny, paprika, zelí, kiwi, šípek, květák a růžičková kapusta. Vitamin C má význam pro tvorbu kolagenu a zabraňuje krvácení z dásní. Ovlivňuje hojení ran, imunitní děje a snižuje riziko vzniku nachlazení. Existují klinické důkazy o tom, že vitamin C chrání proti širokému spektru virových chorob (spalničky, neštovice, virové pneumonie, herpes zoster, virová encefalitida, hepatitida). Mechanismus působení zůstává nejasný. Vitamin C zvyšuje produkci antivirové látky interferonu a fagocytární schopnost. Je také důležitý v rámci prevence nádorových onemocnění.
Jaké je doporučené denní množství?
U dospělého člověka se doporučuje 80 mg vitaminu C denně. Nadbytečné množství tohoto vitaminu se vyloučí močí. Vstřebatelnost vitaminu C se odvíjí od jeho množství v potravě. Pokud je množství vitaminu v potravě malé, je vstřebatelnost dobrá. Při vyšších dávkách vstřebatelnost klesá. Potrava, která je bohatá na pektiny snižuje vylučování kyseliny askorbové močí, a tedy asi i její vstřebání. Potřebu vitaminu C zvyšuje kouření, chlad, stres, operace, infekce, trauma, nádorové onemocnění a fyzická námaha. U žen zvyšuje jeho potřebu antikoncepce, těhotenství a při kojení.
Ortomolekulární medicína
Linus Pauling v 70. Letech minulého století propagoval názor, že užívání 1 g vitaminu C denně působí preventivně při vzniku nachlazení. Léčba, kdy se používají vysoké dávky vitaminu C patří do oblasti ortomolekulární medicíny. Výzkum o působení vitaminu C na organismus stále hledá nové spojitosti a vědecké důkazy o jeho a vlivu na různá onemocnění.