Vyzkoušejte bylinky
Bylinky se používají v naší stravě již odpradávna díky svým pozitivním účinkům na organismus. V některých zemích jsou byliny doposud jediným léčivým prostředkem. Bylinky můžeme použít různým způsobem např. : v jídle, jako odvar, k pití čajů nebo ke koupelím atd.
Mezi nejvíce rozšířené užívání bylin patří pití čaje. Také masti a oleje jsou zpracované bylinami a používají se při aplikaci obkladů, masážím nebo potíráním bolestivých míst.
Obsahují pro tělo velice prospěšné látky, jakými jsou vitaminy, hormony, stopové prvky nebo enzymy. Jedná se o nejlepší prevenci, avšak nesmíme zapomínat, že jejich účinnost trvá déle než začnou působit.
Fenykl obecný
Jedná se o aromatickou bylinu, která se svým vzhledem podobá kopru. Fenyklová silice se používá zejména v lékařství, potravinářském a kosmetickém průmyslu. Léčivé účinky této silice využívali již staří Římané, Řekové nebo Egypťané k uvolnění hlenů a lepšímu odkašlávání při kašli a nachlazení nebo uvolnění hladkého svalstva. Plody fenyklu mají antioxidační účinky, posilují imunitní děje, stimulují k trávení, podporují také tvorbu mléka.
Kopřiva dvoudomá
Jedná se o vytrvalou bylinu z čeledi kopřivovitých a je typická zejména svými žahavými chlupy na lodyze a listech. Při kontaktu s kůží se konečky ulamují a a látky, které jsou obsaženy v kopřivě způsobují nepříjemné pálení a dráždí pokožku. V období jara sbíráme nať a mladé listy, které se přidávají do zeleninových nebo bramborových polévek, po spaření horkou vodou do salátů. Také se z nich lze připravovat chutné jídlo na způsob špenátu. Tato rostlina je kvalitním zdrojem vitaminu C, vitaminu B a minerálních látek.
Zdroje kopřivy
Kopřiva je dále bohatým zdrojem chlorofylu, který má antibakteriální a deodorační účinky, podporuje epitelizaci a granulaci pokožky. Je známý její příznivé působení na pokožku a pomáhá léčit špatně se hojící a hnisavé rány. Kopřiva obsahuje acetylcholin, histamin, serotonin, kyselinu křemičitou, atd. Odvar z kopřiv posiluje vlasy a čistí krev.
Povaha bylin
Tradiční čínská medicína poukazuje na to, že každá bylina má svou povahu. Lze ji charakterizovat jako chladno, teplo, horko nebo zima. Chladné byliny se používají při léčbě horkých nemocí a naopak. Cílem je obnovit rovnováhu v těle. Obecně můžeme říci, že byliny, které mají podobnou povahu a chuť, mají také podobné účinky. Jestliže jsou povahy a chutě dvou bylin odlišné, mohou takové byliny mít opačné účinky. Určité množství bylin má sice podobnou povahu, ale liší se chutí nebo mají podobnou chuť, ale liší se povahou.
Funkční orientace bylin
Poškození nemocí a její příznaky se mohou projevit ve čtyřech hlavních oblastech těla. Příznaky v horní polovině těla zahrnují zvracení, kašel a krácení dechu. Příznaky se mohou dále objevit v dolní polovině těla, a to průjmem, úplavicí nebo výhřezem. Na tělesném povrchu se může jednat o projev pocení v klidu, bez předešlé námahy. Nakonec se může jednat o projevy uvnitř těla. Zde patří nemoci, které se zhoršují nebo se šíří do nitra organismu. Tyto čtyři oblasti určují orientaci a a umístění obrazu nemoci.
Gemmoterapie
Patří mezi nejnovější část fototerapie a jedná se o metodu, při níž se využívá účinků zárodečných tkání, to znamená pupenů, semen a klíčků. Ty totiž obsahují největší množství stopových prvků a vitaminů. Dále jsou zde také látky stimulující celkovou činnost organismu. Začátky této terapie jsou připsány ukrajinskému vědci a lékaři dr. Filatovi.
Hlavní přínos gemmoterapie
Propagátoři této metody vidí přínos gemmoterpie především v těchto oblastech:použití v případě, že nelze aplikovat agresivnější typ léčby, zdroj vitaminů, stopových prvků, enzymů a preventivní možnosti. Gemmoterapeutika napomáhají zvyšovat imunitní děje a stimulují centrální nervovou soustavu.
Úspěšnost léčby
Pro úspěšnost léčby je nutné využít také drenážních prostředků, které čistí organismus od odpadů a usazenin, kterých je v gemmoterapii dostatečné množství. Neexistuje bylina, která by se nedala použít k léčebným účelům.