Slevy s ČPZP 2019

Alergie útočí stále častěji

Pokud jste se narodili jako atopik, tedy člověk s geneticky podmíněnou rizikovostí k alergické reakci, pravděpodobně vás některý typ alergie dostihne. Neznamená to však, že nemůžete život prožít bez alergických projevů. Alergie může propuknout kdykoliv, v kterémkoli věku – nejčastěji propuká v dětství, a to i velmi útlém. Nejohroženější skupinou jsou děti, které se narodí do pylové sezony, což je u nás přibližně od května do září.

Květina vás nepotěší

Záchvaty, kýchání, vodnatá rýma, ucpaný nos, svědění a slzení očí – to vše jsou příznaky polinózy neboli pylové alergie. Alergická rýma představuje poruchu naší imunity, ztrátu její regulace vůči zevnímu prostředí. Čím častěji se expozice alergenu opakuje, tím výraznější je rozvoj zánětu a následky jeho účinků. Původně akutní záležitost pozvolna přechází do fáze chronické. Je třeba absolvoval alergologické vyšetření, které prokáže, zda se skutečně jedná o rýmu alergickou a ne virové onemocnění, a zároveň odhalí spouštěče.

Rýma obecně znamená, že se organismus vyrovnává s něčím, co se mu nelíbí. Ať už to jsou vpády virů nebo bakterií, nebo se pod vlivem okolí rozhodl nepřiměřeně reagovat na přítomnost nějaké látky, například na pyl určité rostliny. V tomto případě jde právě o rýmu alergickou, která na rozdíl od rýmy obyčejné představuje systémové onemocnění, jehož základem je eozinofilní zánět nosní sliznice v důsledku nadměrné reaktivity vůči jinak neškodným okolním podnětům (pylům, roztočům). V celkovém rámci alergických nemocí  patří k nejpočetnějším. V české populaci jde asi o 18-19 % a počet alergiků stoupá.

Od roku 1996 do roku 2012 došlo v České republice k dvojnásobnému nárůstu počtu dětských a dospívajících alergiků a k trojnásobnému navýšení počtu astmatiků a nemocných trpících alergickou rýmou. Ta u nás postihuje více než jeden a půl milionu lidí. Pylová alergie je nejčastější příčinou alergické rýmy. Kromě pylů však mohou být spouštěči alergické rýmy i alergeny domácích roztočů a domovní plísně. Stále častější je také zkřížená alergie, která vzniká na základě podobnosti alergenů. Alergie na pyl břízy se často kříží s alergií na jablko, ořechy a brambory, přecitlivělost na pyly trav pak s alergií na rajčata a kiwi. Lidé reagující na podzimní pyl mohou být alergičtí na koření. Zkřížené alergie nemívají těžší průběh než ty klasické. Při potlačení alergických reakcí na první skupinu dochází ke zlepšení či úplnému vymizení alergie na potraviny z druhé zkřížené skupiny.

Nepříjemné symptomy odhalíme sami

Alergickou rýmu poznáte sami na sobě. Mezi příznaky patří časté kýchání, ucpaný nos bez rýmy, postupná ztráta čichu, nevysvětlitelný kašel bez známek nachlazení (častý zvláště v nočních hodinách), svědivý pocit v krku, překrvené, slzící a svědící oči, pocit ztíženého dýchání s hvízdavým zvukem, pocity tíhy na hrudníku nebo výsevy svědivých kopřivek.

Svědění v ústech a hrdle je důsledkem zavlečení pylových zrn z dýchacích cest přes nosohltan do úst. Může se stát, že postižený cítí svědění i v uších. Jeho příčinou je nervové propojení zadní stěny nosohltanu s uchem. Ucpaný nos obtěžuje asi polovinu všech postižených alergickou rýmou. Může za něj otok nosní sliznice po uvolnění histaminu. Jenže plný nos může být příčinou bolestí hlavy, špatného spánku a nutnosti dýchat ústy. To vše může být dost nepříjemné, protože tím sliznice vysychají. Slzící oči jsou důsledkem reakce pylových zrn s žírnými buňkami v oční spojivce. Zánět se projeví zčervenáním, svěděním a slzením. Zvýšenou tvorbou slz se totiž snažíte odstranit dráždivou látku z očí. Vdechování pylů může způsobit i ekzémovou vyrážku. Pokud sami na sobě objevujete některý z uvedených znaků, pravděpodobně patříte k alergikům. Dané příznaky se nemusí objevovat každý den, pouze v určitém období, na určitém místě, za určitých podmínek. Jakmile „ohrožení“ opadne, příznaky mizí.

Představte si, že jen jediná rostlina ambrózie může uvolnit až několik milionů pylových zrn za den a pro spuštění alergické reakce stačí pouhých pět zrnek na krychlový metr vzduchu.

Pylový kalendář

Podle celoevropské studie je v Evropě senzibilováno pyly trav v průměru 37 procent a pyly břízy 24 procent populace, pyly roztočů domácího prachu kolem 30 procent, alergeny psů 27 procent a alergeny koček 26 procent. Přitom až čtyřicet procent domácností v ČR chová psa. Mezi astmatiky a v jejich rodinách je u nás 30 až 40 procent kuřáků. To vše se významnou měrou podílí na vzniku a projevech astmatu a alergií – především u dětí.

Pylová sezona dřevin u nás začíná již v průběhu měsíce února (samozřejmě dle aktuálního počasí) lískou a olší, od března pak nasává prudký nárůst alergenů z dalších stromů (bříza, dub, jilm, tis, topol, vrba..) V průběhu dubna a května je tato pylová sezona nejaktivnější s tím, že v červnu a v červenci dochází k útlumu.

Jinak je tomu však u bylin, které mají nástup v průběhu dubna a po letní kulminaci pak odeznívají až do října. Mezi nejsilnější alergeny patří trávy (bojínek, pýr, žito), které alergiky nejvíce potrápí během léta, plevele pak útočí i během babího léta. Jsou-li děti či dospělí nepříznivě reagující na pyl alergičtí zároveň na plísně, neoddechnou si, protože sezona plísní začíná na podzim a v různých obměnách se prolíná celou zimou až do jara.

Pylový alergik by měl sledovat pylovou informační službu, která se netýká jen naší republiky, ale je spojená s evropskou pylovou informační službou, a zaměřit se na ty pyly, které ho trápí, protože by mohl mít na dovolené u moře tentýž problém. Bohužel se však ukazuje, že řada lidí začíná nepříznivě reagovat také na rostliny, které u nás nerostou a s nimiž dosud ani nepřišel do kontaktu, například olivovníky nebo cypřiš. Díky podobnosti tzv. alergenových molekul se může stát, že bude dušný a mít potíže přesto, že „jeho“ alergen se v této lokalitě nevyskytuje.

Lze alergii uhlídat?

Podle novodobých poznatků vznik a projev alergie z velké části ovlivňuje prostředí, ve kterém se člověk vyskytuje. Znečištěné ovzduší, viry, bakterie, různé chemické látky, biologický materiál, tabákový kouř – to vše negativně působí na náš genofond a podílí se na probuzení alergické aktivity. Dříve byly děti podstatnou část dne někde venku, na hřišti, v přírodě. Dnes jsme všichni uzavřeni v budovách, při umělém osvětlení, s minimem přirozeného pohybu a nadbytku stresu. Smutnou kapitolou je kouření. A přitom vystavení člověka pasivnímu kuřáctví už před narozením prokazatelně vzbouzí geny, které mají zásluhu na vzniku astmatu už v prvních letech života.

Léčba alergie se dělí na úlevovou a preventivně protizánětlivou. Spousta rodičů odmítá s obavami léčbu pomocí kortikoidů. Jde o hluboké nepochopení. Inhalační kortikoidy působí na sliznicích lokálně a medikamenty, zejména ty novodobé, jsou i při opakovaném, dlouhodobém podávání bezpečné a v mnoha případech nenahraditelné. Kromě toho lze u mnoha pacientů s úspěchem využít předností alergenových vakcín (specifická alergenová imunoterapie) dostat se na kořen imunitní reakce a provést regulaci imunity, což je možné pomocí podkožních injekcí, aplikací kapiček pod jazyk nebo nejnověji užíváním tablet. Ty se užívají zatím jen v případě travin (alergenů trav). Výhodou injekcí či kapek je, že se zde mohou namixovat tři čtyři spouštěče dohromady (stejné skupiny, tedy například vdechované pylové alergeny) a tím rychleji potlačit riziko alergické reakce. Vakcína, ať už je injekční nebo kapková, se může projevit příznivě už v prvním roce užívání, je-li správně vybraná, ale optimální je kúra tříletá. Někteří pacienti se brání dokonce tuto kúru přerušit, protože jim výrazně pomáhá, ale na druhou stranu jsou též netrpělivci, kteří nevydrží dlouhé užívání s tím, že chtějí vidět a cítit výsledek hned, a vůbec je nezajímá, že efekt „ihned“ je krátkodobý. Výhodou imunizace je, že po dané kúře už pacient nepotřebuje žádná další farmaka, je bez potíží.

Facebook

Infocentrum
810 800 000, 597 089 205
(částečně hrazeno)

kód pojišťovny: 205