Močové cesty nás mohou potrápit

Onemocnění ledvin mohou probíhat i desetiletí skrytě a mohou být zachycena až ve stadiu selhání jejich funkce. A takových nemocných je v současné době až dvacet procent. V mezidobí mohou být přítomné často zdánlivě nesouvisející problémy, jako jsou bolest hlavy (vysoký krevní tlak), únava a slabost či bolesti kostí (ledvinná kostní choroba). Onemocnění ledvin může doprovázet, či dokonce je předcházet, onemocnění srdce nebo jater, a proto při otocích je třeba také pečlivé vyšetření ledvin. Mohou se objevovat i přechodné změny barvy moči, a to v souvislosti s častějším nucením, a někdy i bolestivým močením s pálením a řezáním. Záněty ledvin imunitního původu zase mohou souviset s celkovým onemocněním.

Záněty močového měchýře

Toto onemocnění je druhou nejčastější příčinou absence žen v práci. S muži to mají bakterie složitější, protože jejich močová trubice je delší. Než se dokážou dostatečně rozmnožit a dostat se do močového měchýře nebo do ledvin, tělo si s nimi zpravidla poradí samo. V 80 procentech mohou za zánět močových cest bakterie Escherichia coli. V 5 až 10 procentech pak Staphylococcus epidermidis, Enterococcus faecalis či Streptococcus viridans. Tyto bakterie jsou původně součástí střevní mikroflóry a některé plní důležité funkce při trávení. Jakmile však opustí své přirozené prostředí a vydají se z konečníku do močového měchýře, změní se v záškodníka.

Samoléčba jen při mírných případech

Zánět močových cest se projevuje častým nutkáním k močení – chodíme močit velmi často a malé množství. Při močení též pociťujeme pálení, zejména při domočování. Některé ženy trpí tupými bolestmi za stydkou sponou. Při prudkém zánětu může být moč i krvavá. Nejjednodušším řešením je zůstat týden doma, dodržovat sexuální abstinenci, být v teple a pít až 2,5 litru tekutin denně. Při prevenci nebo na začátku slabého zánětu se mohou dobře uplatnit výtažky z brusinek. Pokud příznaky infekce dolních močových cest během dvou až tří dnů nezačnou ustupovat, je třeba jít k lékaři.

Lékař nechá provést mikroskopické a chemické vyšetření moče. V případě zánětu močového měchýře nasadí antibiotikum, které působí proti nejpravděpodobnějším původcům infekce. Před nasazením antibiotické léčby by měl lékař nabrat vzorek moče na kultivační vyšetření – zejména u opakovaných případů zánětů močového měchýře. Jeho výsledky budou známy za několik dnů a umožní změnit léčbu, pokud by nasazené léky neúčinkovaly. Lékař také může pacienta poslat na sonografii podbřišku a břicha. Trpíte-li opakovanými záněty močového měchýře, měl by vás vidět urolog. Nad zánětem močových cest byste nikdy neměli mávnout rukou. Téměř u poloviny žen, u nichž spontánně odezněl nekomplikovaný zánět močového měchýře, vznikne do jednoho roku recidiva. Časté záněty dolních močových cest vedou k chronickým změnám jejich sliznic. Mohou být dokonce příčinou přestavby stěny močového měchýře, a ten má pak menší kapacitu.

Je sexuální abstinence nutná?

Střevní bakterie mohou ulpět na sliznici pochvy. Nemusí sice vyvolat žádný gynekologický problém, ale při sexu se vtírají na kůži nebo prostřednictvím kondomu do ústí močové trubice. A odsud už snadno vycestují do měchýře. Téměř dvě třetiny žen, kterým se záněty dolních močových cest opakovaně vracejí, pocítí příznaky již za 24 hodin po pohlavním styku. Souběžně s antibiotiky by proto měly používat i vaginální antibakteriální krém nebo tablety. U žen, kde je předpokládanou příčinou onemocnění snížená obranyschopnost sliznic, je velmi efektivní součástí léčby imunomodulace, která zvyšuje protiinfekční odolnost sliznic.

Ohroženy jsou i ledviny

Neléčené nebo nedostatečně léčené infekce mohou vyvolat zánět ledvin. Poznáte jej podle tupé tlakové bolesti a napětí svalstva v bedrech. Přidává se vysoká teplota, která může být doprovázena třesavkou a celkovou zchváceností. Moč může být zkalená, někdy s příměsí krve. Objevují se tytéž příznaky jako při zánětu dolních cest močových. Akutní zánět ledvin patří vždy do rukou urologa. Urolog musí vyloučit jako příčinu zánětu zhoršený odtok moče z ledvin, vyvolaný překážkou v močovodu (močový kamínek, zúženina močovodu, nádor, krevní sraženina). Toto vyšetření je nutné před nasazením antibiotik. Provádí se ultrazvukovým vyšetřením, které vylučuje hromadění moče v ledvinách. Při nekomplikovaném zánětu ledvin vám lékař předepíše antibiotika na 7 až 14 dní. Součástí léčby je dieta. Při léčení zánětu ledvin je nutný tělesný klid; kromě prvních dnů nemusíte být v posteli, ale fyzická práce, třeba jen v domácnosti, není vhodná. Podle odborných odhadů trpí téměř každý desátý obyvatel ČR nějakým onemocněním ledvin. Většina z nich to však vůbec netuší.

Když je močový měchýř hyperaktivní

Močový měchýř je součástí vylučovacího systému. Jde o dutý orgán, který slouží jako rezervoár moči. Jeho stěny jsou tvořeny hladkou svalovinou, která je organizována do spirálních, podélných a cirkulárních svazků. Stah tohoto složitého svalu je především odpovědný za vyprázdnění měchýře při močení. Na dolním konci měchýře je svalovina zesílena do prstence – svěrače. Ten je částečně ovladatelný vůlí člověka a umožňuje vymočení.

O syndromu hyperaktivního močového měchýře (OAB; overactive bladder) panuje mezi lidmi poměrně rozšířené přesvědčení, že jde o nemoc starých žen. Po šedesátce se poměr ženy : muži vyrovnává, později dokonce muži ženy předčí. Základním příznakem OAB je urgence. Jedná se o pocit, že se musíte jít okamžitě vymočit, jinak se stane „nehoda“. Osoba s OAB zčásti nebo zcela podřizuje svůj osobní i profesní život svému problému. Nemoc ovlivňuje vše – během dne se musíte jít mnohokrát za den vymočit, intimní život nestojí za nic, pocit studu, že se vám stane nepříjemnost, nakonec přehluší veškerou radost z bytí s blízkým člověkem. Kvůli častému nucení se zhoršují potíže se spánkem.

OAB se pojí s dalšími nepříjemnými potížemi – dochází k infekcím  močových cest  Často vede k onemocnění k depresivnímu syndromu. Je velmi důležité překonat stud a navštívit lékaře, neboť OAB má mnoho společných příznaků s jinými onemocněními močových cest, z nichž nejnebezpečnější je rakovina močového měchýře. OAB rovněž může být doprovodným příznakem neurologického onemocnění, například Parkinsonovy choroby, roztroušené sklerózy nebo následků cévní mozkové příhody.

Syndrom hyperaktivního močového měchýře je onemocnění, které lze celkem dobře léčit. Je třeba navštívit gynekologa a urologa, který vás vyšetří a zjistí, o jaký druh poruchy se jedná a ve kterém stadiu se nacházíte. Další vyšetření se koná pomocí zobrazovacích metod, nejčastěji ultrazvuku. Odebírá se moč k laboratornímu vyšetření, jež zjistí, zda není přítomen zánět, krev nebo nádorové buňky. Následuje gynekologické vyšetření. Můžete dostat tzv . mikční kartu, jež ukáže, kolik tekutin jste vypila za určitou dobu, kolik a v jaké frekvenci jste následně močila. Lékař pak může doporučit další diagnostická vyšetření, která se už provádějí ve specializovaných centrech a mezi něž patří například urodynamické metody a endoskopické vyšetření močového měchýře pomocí cystoskopie.

Smutná diagnóza

Nádory močového měchýře jsou šestou nejčastější malignitou v mužské populaci a třináctou nejčastější u žen. V 90 procentech případů se jedná o zhoubný nádor ze sliznice močového měchýře. S věkem pacientů výskyt nádorů měchýře vzrůstá. Za posledních třicet let se výskyt této choroby téměř ztrojnásobil, ubývá ale těch, kteří karcinomu močového měchýře podlehli. Rakovina močového měchýře je záludná – trvá velmi dlouho, než postřehnete, že se něco děje. Asi u 75 % pacientů se jako první objeví krev v moči. Ta může v močových cestách tvořit sraženiny, močení je pak zčásti nebo zcela znemožněno a je doprovázeno silnými bolestmi v podbřišku. Základní metodou používanou k rozpoznání nádorů v měchýři je endoskopické vyšetření.