Život s alergií

Prvním projevem alergie bývá často kožní příznak, kterým je ekzém. Tento ekzém neboli atopická dermatitida mnohdy úzce souvisí s potravinovou alergií. S přibývajícím věkem většinou kožní příznaky vymizí a a alergie se začne projevovat dýchacími potížemi. Nejčastěji se objevuje kašel, záněty průdušek, opakující se rýmy nebo astma. V tomto období většinou ustoupí nebo zmizí alergie na potraviny a objevuje se alergie na to, co dítě vdechuje.

Mezi hlavní vzdušné alergeny patří roztoči, pyly, vzdušné plísně, zvířata. Projevy alergie se vyvíjejí často zcela nepředvídatelně. Přesnou diagnózu včetně režimového opatření určí lékař.

Pylová přecitlivělost

Jedná se o alergii na pyly travin, což jsou divoce rostoucí rostliny, které se vyskytují všude, zejména ve městech. Objevuje se, když jsou pylová zrna přítomna ve vzduchu. Mezi typické příznaky patří svědění nosu, čirá rýma, záchvatovité kýchání. Typická pylová přecitlivělost může být doprovázena také zánětem spojivek se zarudnutím očí. V některých případech se objevuje také zvýšená teplota.

Astmatický záchvat

Dýchací potíže, astatický záchvat, mohou být vyvolány nejrůznějšími faktory: alergií, dráždivými látkami (tabákovým kouřem, znečištěným ovzduším, silnými vůněmi apod.), mikroby, zvýšenou námahou nebo některými léky. Alergie bývá pouze jedním z vyvolávajících faktorů astmatu. U větších dětí bývají dýchací potíže však nejčastěji alergického původu, volané kontaktem s alergenem.

Některé příčiny alergie

O alergiích se poslední dobou hovoří stále častěji a přesné příčiny onemocnění nejsou zcela jasné. Mezi možné příčiny vzniku alergie se uvádí genetické predispozice, vliv znečištěného ovzduší, způsob života a stravovací zvyklosti populace. Také opakovaná léčba antibiotiky u dětí do dvou let může přispět k rozvoji alergie. Dítě s alergickými projevy má tzv. atopický terén, to znamená, že má větší sklon reagovat přehnaně na přítomnost alergenu. Tato přehnaná reaktivita se může projevit jako rýma, zánět spojivek nebo astmatický záchvat v okamžiku kontaktu s alergenem u jedince, který je přecitlivělý na tento alergen. V krvi se při této reakci přecitlivělosti produkuje velké množství protilátky proti alergenu, na který dítě reaguje, specifického imunoglobulinu E.

Alergie na roztoče

Roztoči způsobují mnohé potíže a jsou příčinou zejména projevů respiračních alergií (astma, rýma) nebo zánětů spojivek. Mohou však vystupovat jako kontaktní alergeny a podílet se společně s jinými alergeny na vyvolání ekzému. Složení domácího prachu je velice proměnlivé. Domácí prach se skládá z roztočů, ale také z alergenů, které pocházejí z domácích zvířat, ze šupinek lidské kůže, hmyzu, plísní, atd. Přesto jsou nejčastějším zdrojem přecitlivělosti alergeny roztočů a domácích zvířat. V minulosti se více hovořilo o alergii na domácí prach, ale od té doby, co je známo jeho složení, je užitečnější a pro léčbu také účinnější identifikovat přímo příčinné alergeny.

Alergie na zvířata

Zvířecí alergeny vyvolávají mnohé alergické reakce. Nejčastěji se jedná o dýchací potíže typu astmatu, rýmy, nebo o oční problémy. Vzácností není také kopřivka po olíznutí dítěte psem. Příznaky alergie se moou projevit při přímém kontaktu (hlazení zvířete), v místnosti, kde zvíře předtím pobývalo, ale také při nepřímém kontaktu.

Alergie na plísně

Plísně jsou mikroskopické houby, někdy neviditelné pouhým okem. Jedná se o rostliny, které nemají stonek, listy ani kořeny. Vyživují se z mrtvých organických substancí nebo parazitují na živých organismech rostlinných nebo živočišných. Hlavními projevy alergie na plísně je astma, rýma a kašel. Některé plísně se mohou podílet na rozvoji ekzému a očních potížích. V případě alergie na plísně se často vyskytují i další přidružené alergie, nejčastěji na pyly.

Výskyt plísní

Plísně se vyskytují všude, v atmosféře i uvnitř domu. Teplo a vlhkost podporují jejich růst. Vidíme je pouze v případě, pokud jsou velmi početné, jinak jsou neviditelné. Plíseň v zavařenině, černé rohy v koupelnách nebo kuchyních jsou v podstatě plísně se skrytě alergizujícím účinkem.

Mezi nejvíce citlivé místnosti patří koupelna, kuchyně, prádelna nebo sklep. Plísně uvolňují výtrusy neboli spory, které začnou v interiéru růst, jakmile ulpí na vhodném povrchu, například na sprchovém závěsu, ve spárech obkladů nebo rozích místnosti. Spory plísně následně kontaminují daný povrch nebo předmět. Ze spory vyklíčí vlákno, které se rozrůstá. Povlaky plísní jsou různě zbarvené a jsou nenáročné na živiny.

Ochrana proti plísním v domě

Mezi jednoduchá ochranná opatření patří větrání místnosti, což umožňuje snížit stupeň vlhkosti. Nejúčinnější je otevřené okno, lze také použít odsávací ventilátor nebo produkty pro snížení vlhkosti. Obložené stěny a povrchy musí být pravidelně čištěny kvalitním prostředkem. Pokud se nám na oknech, stěnách nebo potrubí sráží voda, musíme rychle mokré povrchy osušit.

Dále je nutné nesušit oblečení v bytě. Digestoře v kuchyni nad sporákem snižují vlhkost odsáváním par vzniklých při vaření a současně zlepšují kvalitu vzduchu v kuchyni. Odpadkové koše a popelnice jsou typickým místem vzniku plísní a zbytcích potravin, a proto je nutná jejich pravidelná dezinfekce a čištění.

Jak odvlhčit místnost?

V místnosti můžeme použít elektrické odvlhčovače vzduchu, které snižují vlhkost vzduchu v místnosti. Důležitá je hodnota o množství vody, které je přístroj schopen ze vzduchu odstranit. Tyto hodnota je nejčastěji udávána v litrech za 24 hodin. Přístroj by měl být schopen do jedné hodiny dvakrát přečerpat veškerý vzduch v místnosti. Běžnou součástí odvlhčovače je snímač vlhkosti, který přístroj vypne, když je dosaženo požadované hodnoty. Odvlhčovač může být vybaven také ionizátorem, vzduchovým filtrem nebo jiným zařízením, které zlepšuje kvalitu ovzduší.

Pátrejte po příčině

V případě, že se v bytě plísně objevují opakovaně, musíme zjistit důvod, proč tomu tak je. Často je příčinou stavební závada, nekvalitní izolace nebo špatně zvolený typ oken. Chyba může být také na straně omítky, kterou je nutné osekat a nanést novou. Mezi další zdroje plísní patří tapety, takže v takovém případě je na místě je strhnout. Ať už je příčina plísní jakákoli, je nutné začít s odstranění plísně samotné.

Co vše mohou plísně způsobit?

Plísně produkují alergeny, dráždivé a v některých případech jedovaté látky, jako jsou mykotoxiny. Plísně nepříjemně dráždí sliznice nosu, hrdla, průdušek, ale také oči a pokožku, která může trpět alergickou reakcí. Velmi často se objevují bolesti hlavy. Při dlouhodobějším vdechování spor plísní může dojít k trvalému podráždění průdušek nebo ke vzniku astmatu.

Potravinové alergie

Předčasné zařazování příkrmů do stravy kojence se považuje za hlavní důvod zvýšeného výskytu potravinových alergií. Alergické potravinové reakce jsou dvojího druhu. Buď se jedná o reakci alergických protilátek, které se nazývají IgE, a pak hovoříme o zprostředkované potravinové alergii. Ta se vyskytuje nejčastěji a vyvolává kožní, dýchací nebo trávicí příznaky. Nebo se jedná o tzv. non IgE zprostředkovanou reakci, které nejsou ještě dostatečně prozkoumány. Potravinovou alergií trpí zhruba 25% populace. Alergická reakce na potraviny může vyvolat záněty v různých částech organismu, které se projevují zdravotními potížemi spojenými s omezenou funkčností postiženého orgánu. Nejvíce potravinových alergií se vyskytuje u dětí, protože jejich zažívací i imunitní systém jsou ještě nezralé a velmi citlivé.

Mléko

Patří mezi nejčastější potravinové alergeny, protože již po několik generací představuje jednu ze základních potravin u nás a navíc slouží jako hlavní náhražka mateřského mléka. Mléko řadíme mezi suroviny, které používáme ve většině běžně vyráběných potravinách. Např. do chleba se přidává sušená syrovátka. Alergická reakce na mléko bývá takřka nepřetržitá a bývá také příčinou mnoha chronických nemocí, především zánětů dýchacích cest, zažívacího ústrojí a negativních psychických projevů u dětí. Mezi zdroje vápníku kromě mléka řadíme také luštěniny, především fazole a sóju, mák, zeleninu a ovoce. V případě alergie na mléko tak máme další možné alternativy produktů jak doplnit chybějící vápník.

Pšenice

Druhým nejčastějším potravinovým alergenem je pšeničná mouka, kterou rovněž konzumujeme po několik století jako nejpoužívanější obilovinu. Vysoký obsah lepku umožňoval vytvářet z ní různé druhy potravin a navíc je na rozdíl od nakyslého žita a nasládlého ječmene chuťově zcela neutrální. Alergie na pšeničnou mouku se může kombinovat s celiakií, kdy tělu chybí určitý enzym ve střevě.

Další potravinové alergeny

Alergenem se mohou stát také další potraviny, například vaječný bílek, vepřové maso, některé druhy ryb především mořských, zelenina jako celer, mrkev, brambory, některé druhy koření. Existuje také velmi málo potravin, které alergii vyvolávají jen zcela vzácně nebo vůbec. Zde počítáme např. rýži nebo skopové maso. V některých případech lidé po konzumaci určitého druhu ovoce nebo ořechů pociťují pálení, zarudnutí nebo otoky na sliznicích. Mylně se domnívají, že se jedná o alergii, avšak ve většině případů se jedná o tzv. nesnášenlivost určitého typu potraviny.

Potravinová intolerance

Jedná se o typickou reakci na potraviny, která se prokazuje provokačními testy, ale které se neúčastní alergické mechanismy. Potravinová intolerance s největší pravděpodobností stojí za většinou reakcí na potraviny. Některé látky, jako jsou například tyramin, histamin nebo látky uvolňující histamin jsou přirozeně přítomné v mnohých potravinách. Konzumace malého množství dávek nezpůsobí reakci, ale větší množství může vyvolat u přecitlivělých osob slabé svědění, nebo kopřivku. Jídlo, které je složeno z většího množství potravin bohatých na histamin nebo tyramin zhoršuje ekzém (např. vejce, rajčata, jahody apod.).

Zkřížené alergie

Jedinec reagující na arašídy začne mít stejnou reakci také na hrášek. Jedná se tedy o zkříženou alergii., kdy alergeny obsahující směs různých proteinů a stejné proteiny mohou být přítomny v rostlinných nebo živočišných substancích. Kromě zkřížených reakcí, které jsou založeny na určité příbuznosti, existují také reakce méně jasné, kdy proteiny pocházející z velmi odlišných alergenů mohou mít blízkou molekulární strukturu.

Alergie na vosí nebo včelí bodnutí

V případě píchnutí včelou nebo je nutné rychle žihadlo za pomocí malé pinzety odstranit, ale nesmí dojít k zmáčknutí jedového váčku. Jestliže je místní reakce minimální, postačí si vzít antihistaminika. Pokud je reakce silná, je nezbytné podání injekce. V rámci prevence je nezbytné mít v případě alergických reakcí pohotovostní balíček obsahující léky ze skupiny antihistaminik.

Anafylaktický šok

Anafylaktický šok se často ohlašuje nástupem příznaků, které mohou býtnejprve nenápadné, ale mezi prvotní příznaky patří svědění, otok rtů nebo kopřivka, vodová rýma, kýchání a nevolnost. Je třeba ihned podat antihistaminika ve formě tablet nebo kapek. Pokud je nástup anafylaktického šoku prudký, je nezbytné vyhledat lékařskou pomoc.

Strava alergika

Každé alergické dítě potřebuje eliminační dietu, která bude přizpůsobena jedinci a věku postiženého alergií. Alergologické testy, a zejména provokační testy s danou potravinou, přesně stanoví množství látky, na které dítě reaguje.

Astma

Mimo období dýchacích potíží jsou průdušky v klidovém stadiu, svaly které je obklopují, jsou uvolněné a stěna bronchů je nezánětlivá. V případě potíží se svaly nacházející se kolem průdušek, stáhnou a velmi rychle se zanítí také stěna průdušek, která oteče a začne produkovat hlen. Zanícená průduška je citlivá na faktory vyvolávající dýchací potíže.

Léčba akutního záchvatu

Spočívá v okamžitém podávání inhalačníh bronchodilatátorů. V léčbě je nutné pokračovat ještě několik dní po vymizení příznaků, abychom zabránili recidivě potíží. Čím později jsou při astmatickém záchvatu nasazeny léky, tím hůře se záchvat léčí. Léky pak musí být podány delší dobu a někdy musí být použita i silnější terapie, třeba i s kortikoidy. Jestliže astma není léčeno včas, pak existuje zvýšené riziko, že se astma stane „nekontrolovatelným“ a bude nutná hospitalizace.