Trénujte paměť

Paměť patří mezi nejdůležitější lidské vlastnosti, protože pokud bychom neměli paměť, učíme se každý den znovu a znovu. Paměť dělíme na krátkodobou a dlouhodobou. Krátkodobá paměť nám umožňuje okamžité využití veškerých vjemů a informací, pomocí dlouhodobé paměti si vybavujeme všechno potřebné po několika minutách, hodinách nebo letech. Z časového pohledu má paměť tři stadia : paměť okamžitou (senzorickou), krátkodobou a dlouhodobou. Po podnětu, který je zachycen některým ze smyslových receptorů se informace po krátkou dobu udržuje v příslušném smyslovém registru: hmatovém, zrakovém, sluchovém, chuťovém nebo čichovém. V další fázi může, ale nemusí přejít do krátkodobé paměti.

Vnímání

Paměť se nemůže uplatnit bez vjemů a všechno tedy začíná naším vnímáním. Zrakové a sluchové ústrojí nám umožňuje vidět i slyšet. Jestliže si potřebujeme zapamatovat něco nového, musíme dívat a naslouchat. Poslouchat je to nejlepší, co můžeme udělat, pokud chceme slyšet. Pokud si dospělí stěžují, že jim selhává paměť, nejedná se ve většině případů o neurologickou poruchu, ale o nedostatečně soustředěnou pozornost. Nejdůležitější pro dobré zapamatování je náš dostatečně pevný předchozí záměr, který je provázený soustředěným pohledem nebo poslechem. Za problémy s pamětí často zodpovídá nedostatek skutečné motivace. Velkou roli zde hrají psychologické faktory, jako jsou pozornost a emoce.

Dávat pozor

Dávat pozor znamená vybrat si z řady podnětů, ty, které jsou pro nás nějakým způsobem významné. Jestliže to nedokážeme, neliší se jeden vjem od druhého, není si z čeho vybrat a chybí pestrost. V každodenním životě se přitom posloucháme a současně mluvíme, díváme se kolem se a vykonáváme ještě nějaké činnosti. Neuvědomujeme si však, že zapamatování souvisí na kvalitě našeho vnímání.

Proč máme „okno“?

Důvodů, proč zapomínáme je celá řada. Paměťové stopy slábnou nedostatkem posilování. K zapomínání může dojít také střetem starých vjemů nebo poznatků s novými. Někdy nám také vázne vybavování v situaci, kdy víme, že hledanou informaci „někde máme“, ale nemůžeme si ji najednou vybavit. Výjimečně zapomínáme z těch důvodů, že údaj nebo informaci nemáme vůbec v hlavě, protože informace nemáme dobře uspořádány a zafixovány. Objeví se „okno v paměti“ a my si za žádnou cenu nemůžeme na žádanou informaci vzpomenout a veškerá snaha je marná.

Rušivé vlivy

Když pracujeme, tak potřebujeme k práci klid, abychom se mohli dost dobře soustředit. Pokud něco naši mysl rozptyluje, stane se, že zapomeneme, čemu jsme se právě věnovali. Takové rušivé vlivy se nazývají interference. K upevnění paměťové stopy potřebujeme určitý čas a zapomínání se vysvětluje střetáváním dvou podobných vjemů, jednoho staršího a druhého novějšího. Zapomínání závisí na tom, co děláme bezprostředně po získání nových vjemů.

Co je to distorze?

Každá paměť se vyznačuje určitou subjektivností. Názorný příklad je například v situaci, kdy vzpomínáme na něco z dětství. Člověk si pamatuje vždy mnohem lépe to, co má nějaký emoční náboj, ať pozitivní, nebo negativní. Vzpomínky každého z nás podléhají našemu přesvědčení, tradicím, a tak dochází k tzv. distorzi mezi tím, co jsme skutečně vnímali, a tím, co si odneseme ve vzpomínkách.

Suprese

S. Freud prokázal, že zapomínání není pasivní proces. Jedná se naopak o aktivní jev, který se výrazně odvíjí od vztahů mezi třemi hlavními rovinami naší osobnosti. V případě, že tyto tři úrovně nejsou v souladu, dochází ke konfliktům. Pokud je naše ego blokováno trémou, jsou uvedeny do chodu obranné mechanismy. Některé zážitky jsou tak nesnesitelné, že je paměť vymaže z vědomí a umístí je do podvědomí. Tento proces se nazývá potlačování neboli suprese.

Co účinkuje proti zapomnětlivosti?

Mozek pracuje dlouhodobě nejlépe, když je správně „vyživován“. K tomu je nutná vyvážená strava, vhodné prostředí a dostatek kyslíku.

Zatím doposud nebyla vynalezena žádná látka, která by mohla nahradit práci, kterou musíme vynaložit, když se potřebujeme něco naučit. Odborníci zjistili, že pohyb dokáže přispět k duševní svěžesti v pozdějším věku. Pravidelný pohyb souvisí s lepší duševní výkonností. Dále se ukázalo, že tělesná aktivita chrání mozkové tkáně před atrofováním a změnami objemu, což jsou příznaky spojené s úbytkem kognitivních funkcí a s demencí. Pohybem se také může podpořit růst buněk a jejich regenerace. Začít je možné kdykoli a nikdy není zcela pozdě.

Oblasti spojené s pamětí

Oblasti , které jsou spojeny s pamětí jsou tvořeny růžovými skvrnami. Velké množství neuronů přesycených proteinem se hroutila a deformovala a neměla daleko k odumření. Takové změny bývají původními znaky Alzheimerovy choroby.

Alzheimerova choroba

Vědci předpokládají, že nárůst Alzheimerovy choroby bude v dalších letech několikanásobný. Za nevídané rozšíření degenerativního onemocnění může dlouhodobé stárnutí populace. Onemocnění má pomalý progredující charakter a postižený má v počátku problémy s pamětí, které se projevují zapomínáním drobných předmětů, později přichází prostorová i časová dezorientace. Člověk se stává zmatený svou nemocí a uchyluje se k neadekvátním reakcím. S postupující chorobou není schopen se sám o sebe postarat a potřebuje asistenci i při běžných sebeobslužných úkonech.

Průběh nemoci

Při Alzheimerově chorobě dochází k zániku mozkových buněk a rozpadu nervových vláken. Umíme sice popsat průběh nemoci, ale její prvotní příčinu neznáme. Rizikovým faktorem vzniku onemocnění je věk.

Péče o člověka s Alzheimerovou chorobou

Starost a péče o člověka, kterého zužuje prohlubující se demence je nesmírně náročná a může zcela zásadním způsobem narušit rodinné vztahy. Postižený může být zcela apatický nebo naopak agresivní, je s ním obtížná komunikace a schopnost porozumění je ztížena. Lidé postiženi touto nemocí však reagují podrážděně na vzniklé negativní klima, když nechápou obsah konfliktní situace.

Senzorická paměť

Funguje velice krátkodobě a uchovává vjemy po dobu několika milisekund. Odpovídá naší bezprostřední vjemové paměti, tj. tomu, co nám zprostředkuje našich pět smyslů. Senzorická paměť je velice citlivá na rozptylování, které narušuje pozornost a zabraňují zopakování údajů v duchu. I když tato paměť trvá pouze krátce, překvapivě se nám vybaví přesné vzpomínky. Podle kvality senzorické paměti se odvíjí, zda si zapamatujeme vjemy proběhlé mozkem.

Krátkodobá paměť

Krátkodobá paměť nám umožňuje, abychom si vybavili sedm prvků. Jestliže seřadíme prvky do určitých skupin, otevřeme tak pro každou z nich „kartotéku“ a počet zapamatovaných prvků se náhle výrazně zvýší. Tato metoda nám umožňuje přístup k mnohým znalostem, které jsou zaznamenány již v dlouhodobé paměti.

Dlouhodobá paměť

Dlouhodobá paměť je výsledkem procesu zaznamenávání nových informací. K zapamatování vede přeskupování, organizování a několikateré opakování poznatků. Cílem veškerých těchto kroků je rozšíření rozsahu paměti a týká se veškerých vjemů, které se uchovaly v paměti déle než tři minuty. Dlouhodobá paměť obsahuje jak současné, tak i dávno současné i dávno proběhlé události. Zásobárna dlouhodobé paměti připomíná tak trochu knihovnu, kdy jednotlivé části můžeme přirovnat k věcnému katalogu. Čím více věci známe, tím lehčeji mezi nimi vytvoříme asociace a dovedeme je utřídit.

Paměť nebo podmiňování?

V prvních letech života hraje velkou roli učení. Dítě se učí chodit, mluvit atd. S postupujícím časem nabývá člověk zkušeností, které podmiňují jeho zvyky, způsob práce a existence. I když se slova paměť a učení dají v některých případech zaměnit takřka za synonyma, jedná se o dva odlišné termíny. Učení je každý proces, na jehož základě jsme schopni změnit chování a paměť je schopnost obnovit staré zkušenosti.

Dobrá paměť

Dobrá paměť nespočívá pouze v mechanickém přeříkávání, ale zahrnuje také posuzování, logickou dedukci a řešení problémů. Epizodická paměť má souvislost se specifickými životními zážitky. S její pomocí si uchováváme různé osobní prožitky a zkušenosti. Umožňuje nám vzpomenout si na vlastní minulost i různé každodenní situace. Epizodická paměť nám pomáhá si také uvědomit, co bychom měli udělat v budoucnu. Umožňuje nám orientaci v čase a prostoru.

Sémantická paměť

Umožňuje nám vytvoření široké a komplexní základny znalostí, které tvoří naši kulturní a sociální podstatu. Zahrnuje naše všeobecné vzdělání a veškeré znalosti o světě, který nás obklopuje.

Zhoršení paměti

Paměť se s postupujícím věkem zhoršuje. Z klinického hlediska však musíme rozlišovat neškodné zapomínání a patologické stárnutí organismu. Mnoho lidí si u lékaře stěžuje na zhoršení paměti, ale většinou se jedná o neškodné zapomínání. Patologické zapomínání narušuje celou osobnost jedince a v takovém případě je nutné provést neurologické vyšetření.

Vnímání

Vnímání neboli percepční aktivita se měří reakčním časem – dobou, která uplyne od podnětu k nejjednodušší odpovědi spočívající v konstatování „vnímám“ nebo „nevnímám“. Jestliže jsme hladoví, jsme vstřícnější ke všem vjemům, které by mohly vést k ukojení této potřeby. Zajímavostí je, že čím je delší doba půstu, tím víc se prodlužuje reakční doba.

Smysly a klam

Vnímání se mění v závislosti na potřebách jedinců a odvíjí se také od okolností. Smysly nás mohou snadno klamat, jak o tom svědčí různé vjemové iluze. Překvapivé však je, že si neuvědomíme pravý stav věcí ani po rozumové úvaze.

Vitaminy mozku

Podle posledních výzkumů se uvádí, že náš mozek dokáže stimulovat vitamin B (cholin), který může být syntetizován v organismu člověka ve střevě.

Souvislost s cholesterolem

Jestliže dojde ke snížení hladiny cholinu v organismu, nerozpuštěný cholesterol koluje v krvi a dochází k jeho slepování a spolu s bílkovinným odpadem tvoří pláty. Zvyšuje se tak koncentrace škodlivého cholesterolu a existuje vyšší riziko srdečních onemocnění.

Alzheimerova choroba

Cholin je také podstatnou složkou mozkové chemické látky acetylcholinu, který hraje podstatnou roli v řízení paměti. Stimuluje schopnost se koncentrovat a učit novým věcem a pomáhá také zlepšovat paměť u lidí postižených Alzheimerovou chorobou.

Další přínos

• Napomáhá k výkonné funkci žlučníku a jater,
• Stimuluje plodnost, především při tvorbě spermií,
• Působí preventivně proti vzniku rakovinného bujení,
• Napomáhá k detoxikaci organismu,
• Stimuluje činnost nervů,
• Dodává duševní vyrovnanost.

Dávkování

Dospělým jedinců doporučuje 600 mg, při léčbě se užívá okolo 6g. Deficit cholinu zvyšuje únavu a ohroženou skupinou jsou zejména vegani, kteří by měli dbát na jeho pravidelný příjem. Deficit cholinu se může projevit zapomnětlivostí, neschopností koncentrace, poruchami spánku, bolestmi hlavy, poruchami srdečního rytmu. Vysoké dávky mohou stimulovat pocení, nevolnost a nadýmání nebo průjem.

Přírodní a jiné zdroje

Přírodní zdroje cholinu můžeme najít v pivovarských kvasnicích, pekařském droždí, játrech, rybách, luštěninách, vejcích nebo sójových bobech. Potravinové doplňky lze běžně dostat jako součást vitaminových přípravků a doplňků s obsahem komplexu vitaminů skupiny B (Pangamin).