Selen a prevence
Selen patří ke stopovým prvkům těšícím se největšímu zájmu výzkumu a sehrává také jednu z hlavních rolí v klasické a preventivní medicíně.
Poruchy funkce štítné žlázy, narušená hormonální rovnováha, snížená imunita, zbytečně rychlé stárnutí a problémy s kvalitou vlasů a nehtů – to je jen několik negativ, která mohou být zaviněna nedostatkem selenu v našem těle.
Selen se uplatňuje jako součást antioxidačního systému, který pomáhá chránit tělesné buňky před zničením volnými radikály, které mohou způsobit srdeční onemocnění a některé druhy rakoviny. Volné radikály se aktivně podílejí na vzniku a vývoji řady onemocnění. U lidí se stravou bohatou na selen byl prokázán nižší výskyt rakoviny než u těch, kteří mají nízký příjem tohoto minerálu ve stravě. Výzkumy se v současné době snaží prokázat, zda užívání selenu opravdu pomáhá snížit riziko různých druhů rakoviny, hlavně rakoviny plic, prostaty, tlustého střeva a konečníku. Selen je užitečný i pro srdce, neboť pomáhá snižovat poškození stěn arterií působením volných radikálů a snižuje hromadění tuků, které se ukládají ve stěnách tepen a zužují jejich průsvit.
Deficit selenu může narušit vaši imunitu, snížit ochranu proti oxidačnímu stresu nebo zvýšit riziko propuknutí některých chorob. Rovněž může ovlivnit hormonální regulaci vašeho těla a urychlit proces stárnutí. Selen v těle pomáhá snížit toxicitu některých kovů, jako jsou arzen a rtuť, tím, že se na ně naváže a zamezí jejich toxickému působení a možnosti vyvolat onemocnění. Selen se taktéž podílí na tvorbě spermatu a zachování zdravé prostaty u mužů. Studie prováděné v Evropě v 80. letech minulého století prokázaly význam stopových prvků pro zdraví člověka a jeho celkovou pohodu. Buňky organismu potřebují stopové prvky, jako jsou selen a zinek, k průběhu svých metabolických procesů.
Selen nenahradíme
Nedostatečný množství selenu má vliv na funkčnost prakticky všech tkání. Dlouhodobě nedostatečné zásobení selenem může například stát za kardiomyopatií a osteoartropatií, ale také nadměrným vypadáváním vlasů, špatným stavem nehtů či sníženou plodností. Mnoho ze jmenovaných poruch může mít na svědomí nedostatečná činnost štítné žlázy – hypotyreóza.
Tato žláza mimo jiné řídí rychlost, jakou tělo spotřebovává energii a tvoří proteiny, a kontroluje v těle hormonální citlivost. Štítná žláza produkuje několik hormonů, mezi nimiž jsou nejdůležitější trijodthyronin (označovaný jako T3 a je to účinný hormon) a tyroxin (T4, z kterého buňky vyrábí účinný T3 pomocí enzymů se selenem, tzv. Dejodáz). Tyto hormony regulují buněčný metabolismus, tedy jak rychle buňky přeměňují tuky, bílkoviny a sacharidy na energii.
Pravidelný přísun selenu může snížit riziko zhoubného onemocnění jícnu a žaludku. Vědci se v průběhu studie zaměřili na souvislost mezi hladinami selenu a třemi různými typy rakoviny. Jde o rakovinu jícnu, která vzniká z buněk obklopujících horní část jícnu, jícnový adenokarcinom, který se tvoří v buňkách umístěných tam, kde jícen navazuje na žaludek, a zhoubné onemocnění horní části žaludku. Podle autorů studie výskyt těchto druhů nádorů neustále stoupá. Výzkumu, který trval 16 let, se zúčastnilo téměř 121 tisíc zdravých lidí i pacientů s diagnostikovaným nádorovým onemocněním ve věku od 55 do 69 let. Vědci pravidelně měřili hladiny selenu v nehtech pacientů, kde se tento stopový prvek usazuje, a porovnávali je s množstvím selenu v nehtech zdravých jedinců. Nízké hladiny selenu opravdu mohou riziko vzniku zhoubných onemocnění jícnu a žaludku až 1,7 krát, komentovala vedoucí studie.
K přírodním potravinám bohatým na selen patří ryby, játra, obiloviny, para ořechy. Ani při obměně pestré stravy není jednoduché dosáhnout doporučovaného denního příjmu. Dostupnost selenu závisí na povaze jídla, jeho zpracování a přípravě a na stavu absorpčního povrchu trávicího traktu.
