I chůze naboso má svá úskalí
Léto je dobou, kdy rádi chodíme „bosky“, nemusíme své nohy těsnat v uzavřených botách. Má však i svou stinnou stránku v podobě možných dermatologických nákaz. Bradavice, opary a kožní mykózy můžeme získat velice snadno.
Bradavice má každý desátý člověk
Nejvíce postihují děti, mladistvé a lidi s oslabenou imunitou. Bradavice jsou nevyzpytatelné. Najednou se objeví na kůži, po čase často náhle bez zjevné příčiny zmizí, a když si myslíme, že už jsou pryč, stejně nečekaně se objeví znovu. Nejčastěji raší na rukou, krku, ploskách nohou či v intimní oblasti. Na nohou se bradavice nejvíce vyskytují na bříšku pod palcem a na patách. Poranění na chodidle nebo odřeniny bývají vstupní branou pro virus, který se dostane do hlubších vrstev kůže. Škrábání postiženého místa může také rozšířit infekci.
Vyvolává je lidský papilomavirus (HPV), který se do těla dostane poměrně snadným způsobem. Bradavice vyvolávají různé typy virů HPV, ploché bradavice vyvolávají často typy HPV 3, 10, 28, zatímco bradavice na ploskách nebo běžné bradavice vyvolávají typy HPV 1, 2, 3, 4, 27, 29, 57. Liší se samozřejmě vzhledem a rezistencí k léčbě. Jde o nevzhledné narůžovělé útvary, které vystupují nad úroveň pokožky. Ve velké většině nebolí; pokud bolí, znamená to, že jde o bradavice hluboké. Jak vlastně bradavice vznikají? Do pokožky pronikne virus HPV, rozmnoží se v hostitelské buňce, a ta se následně začne množit. To, co vidíme nad úrovní kůže, je pomnožená rohová vrstva pokožky. Pokud je bradavice v úrovni kůže, má typickou kruhovou strukturu. Někdy vidíme, že bradavicí prosvítají drobounké tmavé tečky, což jsou jemné kožní kapiláry.
Bradavice se vyskytují v různých velikostech – od malých teček až po velikost fazole, a to jednotlivě nebo v celých seskupeních. Jsou pokryty kožní tkání a lze je snadno považovat za otlak, kuří oko, nebo mozol. K nákaze lidským papilomavirem často dochází v bazénech, respektive v místech, kde se vyskytuje více bosých osob (sauny, cvičební sály, fitness), důležitým faktorem bývá i macerovaná kůže (typicky právě z bazénu). Mohou být přeneseny jednoduše dotekem v místech traumatu (oděrka, okusování nehtů), často se přenos uskuteční zapůjčením bot.
Bradavice mohou vymizet spontánně v průběhu týdnů nebo měsíců. Některé bradavice však přetrvávají roky. S návštěvou lékaře a léčbou není dobré otálet, pokud se bradavičky objeví v oblasti obličeje či genitálu. Při vyšším výskytu bradavic (zejména ve vyšším věku) je zapotřebí zaměřit se na vyšetření imunitního systému a nechat útvary prověřit odborníkem, protože by se mohlo jednat o závažnější problém.
Léčba nevzhledných výrůstků
K domácí léčbě bradavic se používá lápis nebo roztoky určené k domácímu ošetření. V lékárnách se prodávají různé přípravky k léčbě bradavic a také náplasti, které obsahují účinné látky. Můžete také vyzkoušet recepty z lidového léčitelství, jako jsou tea tree nebo česnekový olej, které na někoho působí, na jiného ne. Pokud se ukáže, že na léčbu bradavic sami nestačíte, měli byste se svěřit do rukou kožního lékaře. Jednoznačně to platí u bradavic, které mění svůj tvar, které měknou, krvácejí nebo se na nich objevuje nějaký sekret. Může se totiž jednat o melanom, a ten se musí vyšetřit.
Možností, jak se zbavit bradavic, je více. Léčba může být chirurgická, kdy dojde k vyříznutí bradavice ostrou lžičkou nebo skalpelem. Další možností je fyzikální léčba, při níž se bradavice pomocí tekutého dusíku vypálí nebo odstraní CO2 laserem. Nejběžněji používanou metodou je kryoterapie, tedy odstranění pomocí kapalného dusíku, který bradavice zmrazí. U této metody, zejména pokud jde o velké bradavice na ploskách nohou, je často nutné před samotným výkonem rozrušit rohovou vrstvu kůže pomocí masti, které rohovinu změkčují. Další metodou je ošetření napadené části pokožky přípravky s obsahem kyseliny salicylové.
Kdo by neznal opar?
Mezi dospělými je nakaženo 50-70 % lidí, což je poměrně vysoké číslo. Proč je promořenost populace opary (viry HSV 1 a 2, které toto onemocnění vyvolávají) tak výrazná? Primární infekce probíhá v dětském věku většinou asymptomaticky (čili bez klasických příznaků) a může se prokázat pouze vyšší hladinou IgG protilátek. Jako u většiny virových infekcí bývá horší průběh primoinfekce (první nákazy) ve vyšším věku. K přenosu dochází kontaminovanými tekutinami (sliny, sekret) nebo přímým kontaktem s aktivním ložiskem (líbaní, dotek), tedy velice snadno, proto je i počet nakažených tak veliký.
Po prodělané první infekci se latentní virus usazuje v zadních míšních (nervových) gangliích, do kterých se dostává z míst primární infekce retrográdním šířením (tj. přenosem z periferie) a čeká opět na svoji příležitost. Tou je většinou oslabení organismu v důsledku dlouhé nebo naopak akutní nemoci, horečnatých stavů, nadměrného stresu, fyzického a psychického vypětí, případně i obyčejného úleku. Někoho trápí opakované výsevy z nadměrného opalování.
K reaktivaci viru dochází podrážděním místním (UV světlo, odření, kousání) nebo celkovými změnami (menstruace, únava). Virus se stěhuje zpět do místa primární nákazy a vyvolává typické projevy – drobné zánětlivé puchýřky na zánětlivé spodině. U některých pacientů předcházejí tzv. prodromální příznaky: svědění, napětí, pálení. Recidivě oparů někdy zabrání včasná aplikace antivirových krémů (každé 1 až 2 hodiny). Hojení urychlí antivirové léky nebo užití biostimulačního laseru. Někdy je nápomocná aminokyselina lysin, buď ve formě tobolek, nebo masti, která se nanáší přímo na daný opar. K hojení nám mohou pomoci i bylinky – meduňka, jalovec, třezalka nebo aloe vera.
Je-li však výsev puchýřků rozsáhlý, raději navštivte lékaře, který nasadí antivirotika, ve vážnějších případech v lékové formě, někdy je dokonce zapotřebí dlouhodobé užívání. Puchýřky oparu nikdy nepropichujte, hrozí rozsev infekce. Jestliže má někdo opar na intimních místech (HSV 2), lze jej během sexuálních hrátek přenést na rty a obráceně. Herpes virus 1 (HSV 1) většinou vyvolává puchýřnaté projevy na rtech, HSV 2 (genitální) vyvolává většinou puchýřnaté projevy na genitálu. V malém procentu případů si mohou lokality vyměnit. Výskyt HSV 2 infekce v oblasti rtů nebo v dutině ústní je nejčastěji důsledkem genito-orálních sexuálních praktik.
Nenechávejte plísně bez povšimnutí
Mykózy patří mezi plísně, resp. houbová onemocnění, jež se mohou objevit prakticky kdekoli v organismu. Mykózy nehtů (onychomykózy) jsou v létě velice časté, vzhledem ke snadnému přenosu na koupalištích. Rizikovou skupinou pro výskyt mykóz jsou sportovci, osoby pracující v uzavřené obuvi, vojáci, často se postižení nehtů objevuje pod umělými nehty.
Převážně jsou postiženy nehty na nohou, kdy dochází ke ztluštění, drolení a zežloutnutí nehtu, což může dokonce dospět až k oddělení nehtu od ploténky a ke ztrátě nehtu. Mykotické infekce vyvolávají kvasinky nebo dermatofyty. K nákaze často pomáhá zvýšená potivost nohou, uzavřená obuv, nošení neprodyšného prádla. Výskyt bývá nejčastěji v místech kožních záhybů, kde se kůže potí a těsně přiléhá na sebe. Ideálním prostředím pro rozvoj mykotické infekce je teplo, vlhko, tma. K nákaze nehtových plotének ještě přispívá mikrotraumatizace nehtových plotének (např. v obuvi při sportu, nešetrným ošetřováním okolí nehtů, opakovaným odmašťováním). Nakazit se můžeme i používáním cizích infikovaných nástrojů ke stíhání nehtů.
S léčbou je třeba začít okamžitě, jakmile si všimnete ztráty průhlednosti nehtové ploténky. Postižení nehtů se vyskytuje pod nehtem, proto je nutné zakapávat roztoky přímo tam. Nečekejte zázraky, protože nehet roste velmi pomalu. Léčba by měla být v rukou lékaře, protože onemocnění je zdlouhavé a často se rádo vrací. Bývá zapotřebí lokální zásah formou zmíněných roztoků či krémů (antimykotika) a často je též zapotřebí celková léčba (pomocí léků). Kromě nehezkého kosmeticky rušivého vzhledu pacient může být zdrojem další nákazy pro osoby ve svém okolí. Navíc se jedná o dřímající infekční ložisko, které pak může způsobit další zdravotní problémy.