Otužování – prevence nemocí

Otužování působí proti nemocem z nachlazení, ale také proti alergiím, vředové chorobě, hypertenzi a některým nervovým chorobám či psychickým poruchám.

V případě nemocí z nachlazení platí, že otužilý člověk má větší naději, že neonemocní. Pokud k tomu přece jen dojde, pak má nemoc lehčí průběh a dříve odezní. Dalšími výhodami, které nám otužování může přinést, jsou například lepší látková výměna, celková aktivizace, dobrý spánek a duševní pohoda. Přestože je jednoznačně prokázáno, že otužování má na organismus pozitivní efekt, neměli by se mu například vystavovat lidé, kteří mají nemocné srdce. Pokud se rozhodnete otužovat a chcete-li, aby mělo na váš zdravotní stav efekt, měli byste vědět, že s otužováním už nesmíte přestat. V okamžiku, kdy s otužováním přestanete, zvýšená otužilost během několika týdnů opět poklesne. Proto je důležitá soustavnost. Po delším přerušení otužování, třeba kvůli nemoci, je třeba začít téměř od začátku.

Můžete si vybrat

Zatímco otužování vodou je jednoznačně nejúčinnější, otužování vzduchem je pro člověka nejdostupnější. S tímto typem otužování je nejlepší začít v létě. Vzduch může na tělo působit při sportu nebo při práci v takovém oblečení, které umožní jeho přístup k tělu. Otužování vzduchem je méně intenzivní a otužovací efekt je nižší než u vody. Speciální formou otužování vzduchem je vzdušná lázeň, což je působení vzduchu na celé tělo nebo na jeho většinu. Při zvýšeném proudění a vlhkosti vzduchu je za chladného počasí třeba dbát na nebezpečí omrzlin.

Výhodou vody je ovládání její teploty. Účinek chladné vody na organismus je velice intenzivní – chladná voda odebírá tělu až 30x více tepla než vzduch o stejné teplotě. Tento typ otužování se hodí pouze pro zcela zdravé děti; voda by měla být ochlazována velice pozvolně. Začíná se smáčením celého těla vodou, která je zpočátku příjemně vlažná (mezi 30 a 34°C). Navlhčenou a mírně vyždímanou žínkou se postupně svlažují jednotlivé části těla (obličej a krk, horní končetiny, trup, dolní končetiny) a ihned se vysuší ručníkem.

S citlivějším dítětem zacházíme opatrněji, smáčíme jen horní polovinu těla. Teplotu vody snižujeme (po několika dnech zhruba o 1°C) až na 20°C. Tady můžeme setrvat nebo přejít ke sprchování vlažnou vodou. Sprchování by mělo předcházet krátké zahřátí těla teplou sprchou a poté následuje přechod na chladnější teplotu. Dítě tak sprchujeme asi dvě minuty, pak je ihned osušíme, promasírujeme a oblečeme. Pokud se naskytne možnost, je dobré se proběhnout ranní rosou, v zimě v čerstvě napadaném prachovém sněhu.

Dobré je začít už v dětství

Ač se nám to nezdá, s otužováním můžeme začít prakticky od narození. Mezi nejjednodušší metody patří otužování vzduchem. Vliv chladného vzduchu lze podpořit navykáním dítěte na spánek u otevřeného okna, a to i když je chladněji než obvykle. V prvních týdnech po narození je samozřejmě zapotřebí ctít nezralou termoregulaci u miminka; tu lze vyřešit přiměřeným oblékáním. Jinak je zbytečné dítě přehřívat, teplota v místnosti by neměla překročit 22°C.

Pobyt na čerstvém vzduchu (s postupným prodlužováním doby) miminku napomůže také k hlubšímu spánku a celkové regeneraci. Otužovat starší dítě lze prostřednictvím vzdušné lázně, například při rozcvičce jen v lehkém oblečení venku nebo při otevřeném okně. Nemusíte mít strach, dítě během deseti minut čilé aktivity u okna neprostydne. Jak s takovým otužováním začít?

Startuje se při pokojové teplotě a pak se teplota vzduchu postupně snižuje (v průměru asi o 1°C vždy po 3-4 lázních). U předškolních dětí lze dojít až k 15°C, a jsou-li děti silně otužilé, potom až k 10°C.