Oční vady u dětí

Vrozené a získané oční vady u dětí mohou při neznalosti, tedy při neléčení, způsobit další zhoršování zraku. V dospělosti to může vést až k fatálním následkům. Nejčastější dětskou oční vadou je dioptrická refrakční vada. Refrakční vada je charakterizovaná jako nepoměr mezi délkou oka a jeho schopností nazývanou lomivost optických médií. Příliš krátké oko nebo snížená lomivost vedou k dalekozrakosti, naopak příliš dlouhé oko či zvýšená lomivost jsou příčinou krátkozrakosti. V kombinaci se šilháním se často objeví dalekozrakost, která však v některých případech přirozeným růstem oka odezní. Samostatnou kapitolou je takzvaná školní krátkozrakost, kde již název napovídá, kdy dochází k progresi. Tato vada ale zpravidla nedosahuje vysokého počtu dioptrií. Nejčastěji jsou závažnější stupně refrakční vady zjištěny ještě v předškolním věku. Tyto vady se mohou projevit v raném dětství.

Nejčastější příčiny postižení zraku u dětí

Příčinou zrakového postižení jsou genetické poruchy vznikající prenatálně (například nevývin důležitých struktur oka), dále onemocnění vzniklá těsně po narození (například postižení sítnice u nedonošených dětí, těžké formy vrozeného glaukomu nebo šedého zákalu) a v pozdějším věku se přidávají zánětlivé, degenerativní či nádorové afekce. Bohužel někdy dojde i k úrazům očí (například poleptání kyselinami či louhem, střelná poranění). V Česku žije asi 97 tisíc osob s těžkým zrakovým postižením. Z toho počtu tvoří asi dva tisíce pacientů různě zrakově postižené děti.

K vážným očním onemocněním, která vyžadují specializovaný přístup, patří vrozený šedý zákal, glaukom (zelený zákal), nádory oka, víček a jeho okolí. V centru pozornosti je také retinopatie nedonošených dětí a řada zánětlivých afekcí oka. Komplexní přístup vyžaduje šilhání, které tvoří asi 60 % dětské oční problematiky. Uvedená oční onemocnění většinou vyžadují hospitalizaci dítěte, ale samozřejmě existuje řada očních onemocnění, jež se primárně řeší ambulantně: dioptrické vady, záněty spojivek, neprůchodnost slzných cest.

Prevence očních vad

Prevence očních vad je u nás dobře propracována. Důležitý je screening vrozených očních vad, které mohou být odhaleny a včas léčeny již po narození dítěte. Preventivní kontroly očí jsou prováděny u praktických pediatrů (první vyšetření probíhá ve třech letech věku), kdy je vyšetřována zraková ostrost a proveden základní orientační náhled. Základní oční vyšetření u spolupracujícího dítěte může provést i zkušený optometrista v optice.

Včasné určení diagnózy je zásadní pro stanovení dalších postupů a pro stabilizaci, nebo dokonce zlepšení zdravotního stavu dítěte. Je třeba si uvědomit, že zraková ostrost není vrozená, ale teprve se vyvíjí. Na této skutečnosti je postaven princip zrakové rehabilitace. Cílem zrakové stimulace a tréninku je co nejdříve dosáhnout maximálního rozvoje zbylých funkcí a jejich maximální využití v běžném životě. Zvláště je to důležité u dětí, u nichž nebyly vytvořeny zrakové představy, protože byly postiženy nervové dráhy nebo centrální nervový systém. Pro dítě má velký význam využívání schopnosti rozlišit světlo a tmu – vnímat, odkud světlo přichází, kde se objevuje stín, rozpoznání některých barev. U lehčích forem se oči stimulují speciálními kontrastními hračkami nebo předměty.

Oční cvičení se liší podle vady, na niž jsou zaměřena. Pleoptická cvičení se zaměřují na rozcvičování tupozrakosti a jejich cílem je zlepšení vidění tupozrakého oka. Základem je zakrytí lépe vidoucího oka a cvičení formou her zaměřená na detaily a spolupráci oka a ruky. Příkladem těchto cvičení mohou být omalovánky, obkreslování obrázků, skládačky, modelování a podobně. Tato cvičení mohou děti provádět i doma za pomoci rodičů. Ortoptická cvičení cílí na obnovení spolupráce obou očí, takzvané binokulární vidění. Tato cvičení jsou pro děti obtížnější na pochopení, více namáhavá a v domácích podmínkách je nelze úplně dobře provádět. Jsou zapotřebí speciální přístroje a vybavení, díky nimž je možné vytvořit pro každé oko jiný obraz a cvičící děti se pokouší vidět správně dohromady

Rehabilitace zrakově postižených dětí je komplexní proces, který zahrnuje nejen základní zrakovou terapii, ale později i rehabilitaci sociální, pedagogickou a pracovní s cílem tyto děti integrovat do společnosti. Je velmi důležité, aby se dítě se zrakovým postižením včas dostalo do odborné péče. Na druhé straně aktivní spolupráce pacienta a jeho rodiny jsou podmínkou pro další rozvoj smyslového vnímání.

Čím dříve, tím lépe

Nejčastěji jsou závažnější stupně refrakční vady zjištěny ještě v předškolním věku. Tyto vady se mohou projevit už v raném dětství. Jak je můžeme u malého dítěte odhalit? Dítě má například problémy při hře s míčem. Je nejisté při odhadu vzdálenosti, naráží do dveří, do předmětů nebo nábytku, není schopné rozlišit tvary, hračky, sebrat je z podložky. Kupodivu dobrým pomocníkem při diagnostice může být i televizní obrazovka: mnoho rodičů si například všimne, že dítě má potřebu sledovat obrazovku z bezprostřední blízkosti, což může být první známkou krátkozrakosti. Stejná situace může být pozorována rovněž při malování a hře s hračkami.

To nejpodstatnější je předcházení tupozrakosti. Její riziko je spojené s poruchou vývoje jednoho oka a normálním vývojem druhého. Mozek ignoruje nedostatečné informace z postiženého oka a jako by pro něj přestalo existovat. Taková vývojová anomálie je pak nevratná v případě, že není zjištěna včas. Naopak důsledné nošení dioptrické korekce, speciální cvičení či nošení okluzoru (záslepky) na lepším oku mohou posílit funkce postiženého oka natolik, že může být do budoucna i plně funkční.

V době nástupu do školy by mělo mít dítě svou oční vadu již podchycenou. V té době musí být dítě správně vykorigováno brýlemi nebo kontaktní čočkou. Pak není třeba řešit, kde ve třídě má sedět – uvidí dobře odkudkoli. Pokud tomu tak není, je třeba vyhledat odborníka.

Korekce zraku

Jak krátkozrakost, tak dalekozrakost se koriguje nejčastěji brýlemi s čočkami příslušného dioptrického kalibru. Astigmatismus je korigován cylindrickými skly, v některých případech dítě dostane speciální torické kontaktní čočky. Další porucha zvaná tupozrakost se označuje jako lazy eye (líné oko). Vada vzniká nejčastěji v důsledku šilhání, vysoké refrakční vady či velkého dioptrického rozdílu mezi očima. Tupozrakost je třeba léčit co nejdříve – zrakové funkce dítěte se totiž rozvíjejí do 6-8 let věku a jakákoli překážka normálního fungování oka v útlém dětství může toto oko trvale funkčně oslabit. V některých případech mohou pomoci i elektronické kompenzační pomůcky – kamerové lupy, které snímají text a přenášejí ho na obrazovku televizoru, zvětšují obraz až 60x.

Kdy bychom měli navštívit lékaře

Návštěvu odborníka neodkládáme, všimneme-li si u dítěte:

• viditelného a trvalého šilhání zvláště jednoho oka

• zvětšení oka nebo zašednutí povrchu oka

• bělavého reflexu v zornici

• kývavých nebo kmitavých pohybů očí

• červených očí nebo výrazné sekrece z očí

• nejistoty dítěte při orientaci v prostoru

• při úrazu oka a jeho okolí (vždy nutno nechat zkontrolovat oftalmologem)

V případu výskytu očních vad u rodičů nebo v příbuzenstvu (především v jejich dětství) je vhodná preventivní prohlídka dítěte. Oční onemocnění se z hlediska diagnostiky a léčby dělí na odkladná a neodkladná . Pokud rodiče mají pochybnosti o očním vývoji svého dítěte, mohou se objednat k ambulantní konzultaci k některému terénnímu dětskému oftalmologovi, ale i oftalmologovi pro dospělé pacienty. Vyšetření dítěte vyžaduje trpělivost, specifický přístup, znalost, ale také čas. Toto jsou možná faktory, které přispívají k tomu, že se dětské oftalmologii věnuje relativně málo lékařů. Lékařská prohlídka neklidného dítěte se příliš neliší od prohlídky ostatních dětí. Samozřejmostí je vlídná komunikace a snaha zaujmout dítě nějakým obrázkem či hračkou. Jestliže dítě nemůže lékař přemluvit, nemůžete je nutit. Lékař pak vyšetří jen to nejnutnější, soustředí se na pozorování dítěte, postavení očí a tak dále a odloží návštěvu na jiný termín, kdy dítě bude větší a třeba si z minulé návštěvy bude pamatovat, že se není čeho bát.