Cestování, dovolená, zdraví

Většina českých turistů je ve výběru destinací spíše konzervativnější a jezdí převážně do zemí Evropské unie, kde je zpravidla dobrá úroveň lékařské péče a nehrozí tam příliš neznámých chorob. Pokud se ale chystáte do nějaké exotické země, především do tropů, měli byste asi čtvrt roku před odjezdem navštívit lékaře, ideálně specialistu na sportovní medicínu. Tak budete mít dost času absolvovat všechna potřebná vyšetření a včas zahájit případné očkování. A jaká jsou nejčastější „cestovní“ onemocnění? Z těch, proti kterým lze očkovat, je nejběžnějším rizikem virová hepatitida A, proto je základem pro všechny cestovatele. Z nákaz přenášených bodavým hmyzem přibývá hlavně horečka dengue, kterou se lze nakazit i v populárních asijských turistických oblastech. Časté jsou průjmové infekce a nákazy dýchacích cest, které jsou nebezpečné hlavně pro malé děti, starší a chronicky nemocné cestovatele. Nejčastějšími příčinami úmrtí v zahraničí jsou pak úraz a zástava srdce.

Riziko je pro každého cestovatele individuální podle jeho věku, zdravotního stavu, užívaných léků a samozřejmě podle charakteru cesty a pobytu. Obecně platí, že zdravotně rizikovější je cesta individuální, nízkorozpočtová, poznávací zájezd, stravování v pouličních restauracích. Pokud člověk zná a dodržuje zásady prevence, je dobře připravený i díky preventivnímu očkování a má kvalitně vybavenou lékárničku, nemusí mít vážnější zdravotní problémy ani v nejrizikovějších oblastech.

Cestovatelský průjem

Takzvaný cestovatelský průjem patří mezi nejčastější nemoci, které nás na dovolené mohou potkat. Může totiž postihnout až polovinu lidí, kteří každý rok vyráží na cesty. Není pravda, že jsou tímto typem průjmu ohroženi jen cestovatelé do exotických míst. Onemocnění může proniknout nejen v prvních dnech pobytu na dovolené, ale někdy až po návratu domů. Projevuje se častým vyprazdňováním řídké stolice, které může být doprovázeno zvracením a křečemi v břiše. Cestovatelské průjmy jsou většinou vyvolávány viry a bakteriemi, méně často parazity. Někdy může být příčina i neinfekčního původu. To může být dietní chyba i otrava. Průběh cestovatelského průjmu je většinou lehký, méně často středně těžký a potíže obvykle netrvají déle než jeden až pět dní.

Pokud se vám stane, že vás průjem postihne, nemusíte hned propadat panice. Základem je nasadit trávicímu traktu šetřící režim a doplňovat tekutiny. Nevadí, když třeba den nebudete jíst, a když už ano, dejte si jen potraviny bez tuků a cukrů: čaj a suchary, suchou rýži, zralé banány. Dbejte ovšem na pitný režim. Je potřeba vypít dva až tři litry tekutin, a to i v případě, že vás postihlo zvracení a i čistá voda vám dělá potíže, pít prostě musíte. Ideální je podávat nápoje po lžičkách, lépe studené, a to buď vodu (minerálku), nebo černý čaj. Limonády a ovocné džusy nejsou vhodné.

Naprostou nezbytností proti střevním obtížím je staré známé a účinné živočišné uhlí (má schopnost na sebe vázat a absorbovat toxické látky ve střevech), přípravek z přírodního jílu (který mohou používat děti) či šumivé tablety proti průjmu. Až se nám udělá trochu lépe, uvítáme rehydratační roztok (připravená směs se dá pořídit v lékárně nebo připravit z domácích surovin: jeden litr pitné vody, čtyři až pět kostek cukru, kávová lžička soli, šťáva z citronu, pomeranče nebo grepu) k doplnění tekutin během urputných průjmů.

Vhodné je užívat preventivně probiotika, ideálně směsná – to znamená s více druhy probiotických bakterií. Někdy se totiž tvrdí, že v jižních zemích „naše“ přípravky neúčinkují. Bakterie v těchto oblastech jsou skutečně odlišné od těch našich: zatímco místní je tolerují, náš trávicí trakt je osídlen jinými mikroby a ty mu mohou dělat problémy. Pokud se objeví průjem, je možné zkusit přivezené preparáty, ale dobře skutečně fungují místní antibiotické směsi.

Cestování přináší touhu zkoušet nové věci, neznámé pokrmy, nápoje, místní speciality… A to se mnohdy nemusí pozdávat našim útrobám. Rozhoupaným žaludkem, nevolností, ne-li přímo zvracením se tělo snaží naznačit, že se mu nový jídelníček nelíbí. All inclusive může přispět k obezitě, ale i ke vzniku akutní pankreatidy, žlučníkovým záchvatům, dekompenzaci cukrovky. Riskantní je ale také vystavovat se netradičním specialitám, na něž není náš trávicí trakt zvyklý, nebo bakteriím – pokud si tedy například koupíme ovoce na trhu, nepomůžete si, když ho omyjete vodou z kohoutku. Zkazit si trávení ale můžete i v Česku: ať už tím, že se přejíte na grilovací party, nebo tím, že si dáte jídlo, infikované některou z nepříjemných bakterií.

  • Kampylobakterióza je nejčastější, provázejí ji bolesti svalů a kloubů, křeče v břiše a horečka, a samozřejmě průjem; obvykle ji člověk chytí z kontaminovaných potravin, nejčastěji jde o drůbež; šíří se nejvíce z jídel typu fast food – grilované kuře, gyros.

  • Salmonelóza se projevuje nevolností, bolestí hlavy, horečkou, opakovaným zvracením, průjmem; šíří se také nejčastěji z kontaminovaných potravin, výjimečně z člověka na člověka; zdrojem jsou syrová nebo polosyrová vejce a výrobky z nich, zmrzlina, maso a masné výrobky.

  • Stafylokoková enterotoxikóza se objeví jako náhlá nevolnost, křeče v břiše, zvracení, vodnaté průjmy, obvykle odezní po jednom až dvou dnech; je poměrně častá ve školních jídelnách, na školách v přírodě; k nákaze dochází požitím potravy, která byla kontaminována stafylokoky a po určitou dobu uchovávána za podmínek umožňujících namnožení mikrobů; může jít například o bramborový salát nebo masové polévky skladované delší dobu před konzumací.

Nevolnost z cestování

Chystáte se cestovat autem, letadlem nebo vlakem? Pokud patříte mezi ty, kterým se dělá při cestování špatně, trpíte takzvanou kinetózou. Ta dokáže cestování velmi znepříjemnit. Příčinou této nevolnosti není potíž se žaludkem, ale podráždění takzvaného rovnovážného ústrojí, které je součástí středního ucha. Cestovní nevolnost postihuje nejčastěji děti, těhotné ženy a osoby trpící migrénami. Může se objevit jednorázově, ale mnoho citlivých lidí trpí pravidelně při každém cestování.

Cestovní nevolnost se projevuje bledostí a vyčerpaností, studeným potem, zrychleným dechem, zvýšenou tvorbou slin a pocitem závrati, pocitem na zvracení a zvracením.

Jak lze předejít cestovní nevolnosti?

  • Před cestou si pořádně odpočiňte.

  • Necestujte nalačno ani s přeplněným žaludkem.

  • Během jízdy jezte malé porce, vyvarujte se konzumace těžkých a tučných jídel, kávy a alkoholu.

  • Zaujměte polohu blízko těžiště dopravního prostředku – přední část autobusu, přední sedadlo v autě, prostředek lodi, přední část letadla.

  • Seďte v polosedě, s mírně zakloněnou hlavou.

  • Nečtěte, nedívejte se na televizi.

  • Pokud je to možné, zajistěte si přívod čerstvého vzduchu. Dýchejte nosem.

  • Děti se snažte zabavit například pomocí slovních her nebo vyprávěním pohádek. Odpoutáte tak jejich pozornost od žaludečních potíží.

  • Pokud cestovní nevolností trpíte, užijte přípravek proti nevolnosti alespoň hodinu před jízdou dopravním prostředkem.

Mykózy a ženské obtíže

Mykózy jsou infekční onemocnění způsobená plísněmi a kvasinkami. Mykózy nejčastěji postihují kůži, nehty na nohou a u žen pochvu. Vzniku těchto onemocnění napomáhá vlhké prostředí. Mykózy se přenášejí kontaktem s nemocným člověkem nebo používáním společných ručníků.

I když zkušenost s kvasinkovými infekcemi má většina žen, některé jsou ohroženy více. Například těhotné ženy, diabetičky nebo uživatelky vysokodávkové hormonální antikoncepce musí tyto potíže řešit častěji. Vaginálním infekcím se někdy říká nemoc mokrých plavek, protože situace, kdy žena na sobě nechá mokrý koupací oděv, mykóze velmi svědčí. Intimní oblasti se zapaří a vytváří se vhodné prostředí pro vznik infekce dolního genitálního traktu – zevního genitálu, pochvy a děložního hrdla. Pokud je chladněji a žena je k infekci náchylná, může nastat i zánět vnitřního genitálu – vaječníku, vejcovodu a dělohy.

Zapařit si intimní partie může žena i v běžném oblečení, pokud je upnuté a neprodyšné: o potíže si tak v létě koledují ty, které nosí punčocháče, těsné kalhoty z umělých vláken nebo neprodyšné cyklistické oblečení. Riziko infekce zvyšují i některé sexuální praktiky: například střídání vaginálního a análního i orálního styku může způsobit přenos kvasinek z konečníku do úst či pochvy. Problematická je nicméně i přehnaná čistota: časté mytí, především použití parfémovaných přípravků, nebo dokonce výplachy pochvy mohou narušit fungování ekosystému, který ženy přirozeně mají. S vyšší rizikem mykózy musí počítat ženy, které se léčí antibiotiky. Tyto léky často ovlivní i rovnováhu bakteriálního osídlení v pochvě. Mykózou v oblasti citlivých partií mohou onemocnět vzácně i muži. Jedná se o přemnožení kvasinek v oblasti žaludu a předkožkového vaku. Příznaky jsou svědění, pálení, zarudnutí a případně otok. Muži mohou být také nosiči tohoto onemocnění, ale nemusí se u nich rozvinout. Proto je nutné při léčbě ženy myslet na tuto možnost a je vhodné léčit jak ženu, tak jejího partnera.

Nejčastějším původcem vaginální mykózy je kvasinka Candida albicans. Kvasinky jsou součástí běžné mikroflóry a neškodí, dokud se nepřemnoží. Až 75 % žen onemocní aspoň jednou za život vaginální mykózou. U mnoha z nich dochází k tomuto onemocnění opakovaně.

Příznaky mykózy jsou:

  • svědění vně i uvnitř rodidel

  • zarudnutí a otok zevní části rodidel

  • výtok (ze začátku může být řídký, později má bílou tvarohovitou konzistenci)

  • pálení při močení

  • bolest při pohlavním styku

  • bolest a tlak v podbřišku

Nejvíce mikrobů je přítomno ve stojaté vodě v rybníce, ale plavání zároveň není nejrizikovější příčinou nemoci; podstatný je režim, který ho doprovází. Pro šíření a množení infekce je obecně rizikové teplé a vlhké prostředí, kde se u moře, kde se každý po vykoupání vystaví prudkému slunečnímu svitu, nenastane. V našich zeměpisných šířkách plavky nemusí uschnout brzy, například při sjíždění řeky mohou být vlhké neustále.

Pokud má žena problémy s mykózami opakovaně, měla by mít doma některý z přípravků, které jsou volně prodejné a likvidují široké spektrum původců těchto potíží. U těchto žen je vhodné nasadit antimykotickou vaginální léčbu hned po užívání antibiotik.

Močové cesty v ohrožení

Během letních měsíců se řada z nás může setkat s dalším velmi nepříjemným onemocněním – s infekcí močových cest. Až 80 % případů močových infekcí vyvolává bakterie Escherichia coli, která přirozeně osídluje tlusté střevo každého z nás. Ve střevě je tato bakterie prospěšná a důležitá. Pokud se ale dostane ze střeva do močových cest, působí potíže. Bakterie cestují přes močovou trubici proti proudu moči až do močového měchýře. Pokud pijeme málo tekutin, neproplachují se močové cesty dostatečně. Bakterie se zde usadí a množí se. To může vést ke vzniku zánětu močových cest. Náchylnější k infekci jsou ženy, hlavně v reprodukčním věku a v těhotenství. U mužů se tyto potíže vyskytují častěji až ve vyšším věku a bývají spojeny s onemocněním prostaty.

Jak se zánět močových cest projevuje:

  • častým nucením na močení

  • pálením a řezáním při močení

  • bolestí v podbřišku a v oblasti močové trubice

  • zakalenou a nepříjemně zapáchající močí

  • krví v moči

Pokud se infekce rozšíří až do ledvin, dochází k silné bolesti v bedrech, vzestupu tělesné teploty až horečce a zimnici. V tomto případě je nutné neprodleně vyhledat lékaře. Infekci močových cest lze předejít tím, že budeme každý den pít dostatek tekutin – minimálně 2-2,5 litru. Močové cesty je nutné proplachovat, aby se zabránilo uchycení bakterií. Nezadržujte nutkání na močení a vyvarujte se prochlazení. Samozřejmostí je dodržovat hygienické návyky při použití toalety, při menstruaci a pohlavním styku. Pokud jste k infekci močových cest náchylnější, je vhodné se v létě ihned převlékat z mokrých plavek do suchého oblečení.

Jak si poradit při infekci močových cest?

  • Pijte dostatek tekutin, nejvhodnější jsou nesycené nápoje. Pitný režim můžete také doplnit urologickým čajem. Ten se pije vlažný, neslazený, vždy čerstvě uvařený. Urologický čaj se pije pouze omezenou dobu. O délce jeho užívání se poraďte s lékárníkem.

  • Vyvarujte se pití dráždivých nápojů – kávy, černého a zeleného čaje, alkoholu a sycených nápojů.

  • Léčbu můžeme podpořit i sedacími koupelemi v odvaru z řepíku, heřmánku nebo březového listí.

  • K lékaři jdeme, trvají-li potíže déle než 36 hodin, u dětí je vhodné vyhledat lékaře ihned při zpozorování prvních příznaků infekce. S lékařem neotálíme v případech, trpíme-li silnou bolestí v bedrech, vyskytne-li se v krvi moč a při chronických a opakujících se potížích.

Nepříjemné dny

Jednou z věcí, které ženy před dovolenou zpravidla řeší, je posun menstruace, pokud nechtěně zasahuje do termínu volna. Výhodu mají pacientky, které užívají hormonální antikoncepci a mohou si takto přesně načasovat termín svého menstruačního krvácení. U hormonální antikoncepce obecně platí, že žena krvácí, vysadí-li antikoncepční tablety, proto je velmi jednoduché termínem menstruace pohybovat. Nejlépe tak, že doporučovanou pauzu (nejvíce čtyřdenní nebo sedmidenní) v užívání antikoncepčních pilulek zruší a pokračuje plynule dále. U žen, které hormonální antikoncepci neužívají, se doporučuje užívání tablet Norethisteronu (syntetický gestagen) nejpozději pět dní před plánovaným začátkem menstruačního krvácení, a v doporučovaném dávkovacím režimu tablety užívají po celou dobu, kdy nechtějí krvácet. Po vysazení poslední tablety se krvácení obvykle dostaví do dvou tří dnů.

Dlouho přetrvávající potíže gynekologického rázu není radno podceňovat, ať již jde o výtok, svědění, herpes či pobolívání vaječníků. To vše na dovolené jistě nechcete zažívat, a proto je dobré tyto záležitosti dořešit v předstihu a pro všechny případy vzít s sebou na dovolenou též preventivní pomoc. Jako první pomoc na dovolené je dostačující léčba trvající tři dny. Nicméně vždy je lepší prevence – například vaginální preparáty s obsahem laktobacilů či antimykotik.

Lehká chůze

V létě si pro potěšení dopřáváme dlouhé trasy. Pokud si však nerozumně vyšlápneme v nových botách, s jistotou se nám udělají bolestivé otlaky, puchýře či kuří oka. I na tyto problémy existují speciální náplasti (urychlují hojení). Nepodceňujete ani dlouhé sezení nebo v autobuse, autě či letadle a nezapomínejte občas protáhnout nohy, změnit polohu a po dojezdu do cíle si je dát nahoru, aby se mohly odkrvit. V létě totiž nohy často otékají z horka – především těm, kdo nemají v pořádku cévy, žíly srdce či ledviny. V každém případě nezaškodí mít při ruce kompresní punčochy, které mají protivní účinek proti otokům a život ohrožující trombóze. Důležitá jsou také venofarmaka (léky na žilní systém) ve formě tablet či gelu pro lokální aplikaci.

Pokud vás trápí křečové žíly nebo nevzhledné metličky, jejich řešení je třeba zvládnout v chladnějším období – nenechávat je do léta a už vůbec ne těsně před dovolenou. Ženy si často říkají, že ještě počkají, zda se příznaky nezhorší. To je ta největší chyba. Pro úspěšné vyléčení je třeba začít včas. Není na místě s vyšetřením otálet, protože křečové žíly se stále zhoršují. Rizikovými faktory vzniku křečových žil jsou statické zatížení dlouhým stáním či naopak sezením, obezita, těhotenství, často též užívání hormonálních léků. Patříte-li do ohrožené skupiny, podstoupit vyšetření ještě před letními měsíci je rozumné. Postupně se mění mechanismus proudění krve, zvyšuje se tlak na žilní stěny, žíly se rozšiřují, těžknou, bolí, mohou pálit, brnět, případně je kroutí křeče. Začnou otékat kotníky. Nejhorší stav bývá před menstruací a právě v letních parnech. Neléčené křečové žíly hyzdí končetiny, ale hrozí i zánětem, vznikem sraženin krve s rizikem embolie nebo se mohou rozvinout do bércového vředu, chronické žilní nedostatečnosti či onemocnění lymfatického systému.

Když tělo nesouhlasí

Alergické projevy nebývají v létě ničím výjimečným. Mohou potkat každého člověka a příčinou bývá například reakce na nadměrné slunění, konzumace neobvyklých jídel nebo stačí jen pouhá změna prostředí při cestování. Výprava o neznámých končin může být rizikem i pro zcela zdravého člověka, nicméně pro osoby alergické a astmatické by navíc měla znamenat pečlivou přípravu a zvážení aktuálního zdravotního stavu.

Při solární dermatitidě na pokožce vyrazí svědivá krupička. Podráždění zklidňujeme pomocí přípravků, jež se obvykle nanášejí ve formě gelu, aerosolu nebo pěny. Na slunci se ale musíme zahalit až do vymizení příznaků. Při alergických reakcích se aplikují přípravky a léky s antihistaminickým efektem. Antihistaminika využijeme i v případě bodnutí neznámým hmyzem, když dané místo oteče. Pokud je však alergická reakce vážnější a jste alergik či astmatik, musíte u sebe vždy mít tzv. záchranný balíček první pomoci sestavený podle rad vašeho lékaře. Na dovolené pro jistotu nezkoušejte příliš mnoho nových a neznámých potravin. Je vhodné se ptát na složení daného jídla.